ripo

Tento film by měl být promítán v každém závode, v každém zemědělském družstvu i pro širokou veřejnost, neboť ukazuje, jak lze organisovat protipožární ochranu v průmyslových podnicích, v městských domech i na vesnici. Zejména vyzvedává též význam úzké spolupráce dobrovolných čet s požárními sbory. Filmový přehled 48/1957

Instrukční film o výběru a uznávání lesních porostů a stromu prohloubí znalosti lesnických pracovníků a zároveň lze tohoto filmu použít i jako doplňku při výuce na odborných lesnických školách. Filmový přehled 48/1957

Sovětský celovečerní umělecký film režiséra Nikolaje Sanišviliho je hudební veselohra o živé mladé dívce a o problémech souvisících se stavbou nových obytných domů. Režisér Nikolaj Sanišvili natočil spolu s I. Tumanišvilim v roce 1946 celovečerní film „Kavkazský hrdina", ke kterému oba režiséři napsali také scénář. V roce 1949 realisuje N. Sanišvili filmy „Šťastné setkání" a v r. 1950 „Jaro v Sakenu", ke kterému napsal i scénář. Dalším jeho filmem z gruzínského prostředí byl „Lela ze samoty", ke kterému též napsal scénář. Lelu představovala gruzínská herečka Lejla Abašidzeová, která hraje dívku Liu ve filmu „Tříska". Lejla Abašidzeová je známa též z hlavní role ve filmu „Sídlo". Filmový přehled 48/1957

Na vkusné veselohry Josefa Macha „Vzbouření na vsi" a „Rodinné trampoty oficiála Třísky", plné bystrých nápadů, se naši diváci ještě po letech velmi dobře pamatují. Svědčí to o tom, že Mach nejde při své práci konvenčními cestami. Potvrzuje to i jeho nová veselohra „Florenc 13,30", kterou realisoval podle vlastního námětu a scénáře. Ve vtipně koncipovaném příběhu, který je založen na konfliktech vznikajících mezi cestujícími v autobusu při jedné jízdě z Prahy do Karlových Var, se mu podařilo humorně a skutečně lidsky ukázat některé komické stránky lidských povah. Z jednoduché látky autor vytěžil skutečně maximum. Přitom se mu podařilo udržet film ve vyrovnané stylové jednotě, v níž se svorně doplňují prvky komické, humorné a až vyloženě groteskní s prvky hudebně lyrickými i s prvky fantastickými. Film, pravda, nedává a neřeší žádný velký problém, ale přitom je třeba ocenit, že se nesnaží divákovi namlouvat, že mu snad chce dát něco víc, než mu dát může a chce. Jisté je, že mu dá velmi dobrou zábavu, že mu dopřeje bohatě smíchu, že mu dá vkusný humor. Filmový přehled 48/1957

Film je určen pro promítání v kinech ČAS i pro sportovní závodní jednoty, zvláště pro oddíly vodních sportů. Filmový přehled 47/1957

Tento film je jednak dokumentem a reportáží z mistrovství světa modelářů, jednak se stává dobrým propagátorem pro nábor dalších mladých lidí do řad leteckých modelářů. Proto jej lze využít nejen při promítání v kinech Čas, ale i při filmových představeních pro sportovní mládež, v pionýrských organisacích a pod. Filmový přehled 47/1957

Je to další film, který ukazuje našim divákům zvláštnosti a zajímavosti veliké sovětské země a její přírodní krásy. Filmový přehled 47/1957

Zaujímavé stvárnenie pomerov za socíku, tentokrát v pohraničí demokratického Nemecka. Ostnaté drôty, okopy, samostriely, udavači, komunisti, špina, humus a proste všetko, čo k tej dobe patrilo. Vcelku prijateľný príbeh so štandardnými hereckými výkonmi. Skvelé na osvieženie pamäti ... Moje dieťa nerozumelo tomu, prečo sa jednoducho nevybrali s pasmi cez hranicu, alebo, prečo si nekúpili letenku do NSR .... Smutné ....

Maďarský film „Katka a divoká kočka" vypráví o přizpůsobování se divokého kotěte v klidném prostředí lidského obydlí a současně o životě jeho sourozenců ve volné přírodě. Objevuje také pro diváka svět velkého lesa s jeho neporušenou krásou a známými i neznámými obyvateli. Celovečerní program je doplněn francouzským snímkem „Glamador". Oba filmy zdařile ukazuji vztah dětí k přírodě. Po půl roce premiéry, t. j. od 13. VI. 1958, bude promítán jako dětský program. Filmový přehled 47/1957

Po nevšedním úspěchu Lamorissovy "Bílé hřívy", kouzelné lyrické hříčky o přátelství malého chlapce a koně, se ve Francii vyrojilo hned několik filmů, jejichž autoři se pokusili napodobit metody autora "Bílé hřívy". Přírodní lyrismus beze slov, kdy celé to velejemné drama, založené na vztahu člověka a přírody, jehož obzvláštní smysl se postihuje vlastně na detailech tváří lidských i zvířecích, přišel prostě ve Francii do módy. K těmto filmům patří i „Glamador" režiséra Daunanta. „Glamador" na rozdíl od „Bílé hřívy" barevný a poněkud delší má jistě hodně společných rysů s Lamorissovou obrazovou básní. Záměr a smysl je tu týž (nebo přibližně týž), cesty, jakými k němu směřuje Daunant, jsou zcela jiné než cesty, jaké volil Lamorisse. Naopak se dá říci, že „Glamador" má proti „Bílé hřívě" i četná plus. Nedosahuje sice ani zdaleka její až bájeslovné poetičnosti je však srozumitelnější, dějově sevřenější a svým závěrečným vyzněním mnohem bližší tomu hlavnímu smyslu (který je arci společný pro Daunanta stejně jako pro Lamorisse), než určitý pesimismus a melancholie závěru Lamorissova. „Glamador" byl promítán na IX. karlovarském festivalu (1956), kde došlo k vzácnému zjevu, že representanti země původu filmu bojovali proti svému vlastnímu filmu. Francouzi sami jsou totiž toho názoru, že tenhle film má příliš shodných rysů s „Bílou hřívou", aby nemohl být považován za plagiát. Respektujíc toto francouzské stanovisko, neudělila porota filmu nakonec žádnou cenu. Ale tyhle názorné protiklady nejsou vůbec důležité a rozhodující je, že „Glamador" je krásný, okouzlující film, jak jistě doznají i naši diváci. Film tvoří společně s maďarským filmem „Katka a divoká kočka" jeden celovečerní program, který po půl roce premiéry, t. j. od 13. VI. 1958 bude promítán jako dětský program. Filmový přehled 47/1957