Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Dokumentární
  • Animovaný

Recenze (2 543)

plakát

Neobyčejné léto (1957) 

Sovětský film „Neobyčejné léto" je realistickým a barvitým obrazem Ruska ve dvacátých letech. Osudy lidí, známých z prvního dílu románu Konstantina Fedina „První radosti", který byl zfilmován a byl u nás uváděn pod názvem „Jiskry svobody", se dále rozvíjejí na pozadí převratných historických událostí. Dvoudílný Fedinův román zpracoval scénárista Aleksej Kapler, autor scénářů filmů tak významných, jako „Lenin v Říjnu", „Nezapomenutelný rok", „Ona brání vlast". Důležité místo je ve filmu věnováno otázce umění, pravého uměleckého nadání, otázce vztahu umělce ke skutečnosti. Spisovatel Pastuchov a herec Cvetuchin vyjadřují tendence, které se projevily v ruské literatuře na prahu 20. století. Pastuchov, který si pro své literární práce vymýšlí neskutečný svět, se najednou proti své vůli ocitá v bouřlivém víru událostí. Nikdo z hrdinů Pastuchovova románu a ani jeho autor nemohou se schovat před životem za nějakou čínskou zdí. Cvetuchin je herec, který „v umění miluje jen sebe". Ale za cynismem a maskou člověka unaveného vlastní slávou doutná ještě jiskřička velkého talentu, vzrušení, touha sloužit opravdovému, velkému umění. Filmový přehled 51/1957

plakát

Falešná karta (1956) 

Východoněmecký barevný celovečerní film se odehrává za našich dnů v západním Německu. Režii měl nositel národní ceny Slatan Dudow, který s Henrykem Keischem a nositelem národní ceny M. Tschesno-Hellem napsal též scénář. Základní zápletka filmu se opírá o skutečnou událost z historie německého národa, která byla zpracována do dramatické formy C. Zuckmayerem. Tato událost, nazývaná „kopnikiáda", byla autory filmu „Falešná karta" zasazena do rámce současného příběhu ze západního Německa a je novým zpracováním historické látky, kterou natočil západoněmecký režisér Helmut Kautner pod názvem „Hejtman z Kopníku." Filmový přehled 51/1957

plakát

Doktor hledá místo (1957) 

„Doktor hledá místo" je další anglickou veselohrou, kterou naše filmová distribuce osvěžuje program československých kin. Jako při dřívějších filmech tohoto žánru a zejména při prvním díle „doktorského" seriálu, který byl uveden před necelým rokem, je třeba říci, že tyto filmy neznamenají nějaké mimořádné umělecké hodnoty. Jsou to však díla svým způsobem velmi zábavná, podávající lidský a nijak školometsky pohled na současný anglický život. Lékařské prostředí nám obyčejně film traktuje v nesmírné pompě bílých pláštů, injekcí, anestetických přístrojů; s plnou důsažností vznešeného poslání při zachraňováni lidských životů. Autoři anglického seriálu přistupují k lékařské problematice úplně z jiné stránky: ukazuji mladé mediky a později i lékaře jako dosud nehotové lidi, podléhající omylům a chybám mládí. Je jisté, že při vážnějším zamyšlení by toto traktováni lékařského povolání neobstálo, i když je nesporné, že mnohé prvky, byť sebekomičtější (nebo, chcete-li, sebetragičtější), jsou přesně odpozorovány ze skutečnosti. Film je silný tam, kde nepředstírá vážnost a pohybuje se po hladkém veseloherním povrchu, a ztrácí svou sílu v místech, kde usiluje o nepodařenou apotheosu lékařského povoláni. Filmový přehled 51/1957

plakát

Kalamajka (1957) 

Národní písně, zpívané dětským sborem, navazují na sebe svým obsahem a pranýřují lenost a nenasytnost hlavního představitele Martina, nakonec potrestaného vesničany. Film byl zaražen do dětského pásma „Ztracené autíčko". Filmový přehled 50/1957

plakát

Míček Flíček (1956) 

Roztomilá pohádka o míčku Fličkovi byla zařazena do stejnojmenného dětského pásma. Filmový přehled 50/1957

plakát

Věneček písní (1955) 

Film byl zařazen do dětského pásma „Po prvé do školy". Filmový přehled 50/1957

plakát

Koza a lev (1957) 

Film je určen pro kina Čas a dětská pásma. Filmový přehled 50/1957

plakát

Ladovi furianti (1955) 

Film je určen pro nejširší distribuci. Vhodně doplní Huškův filmový portrét „Národní umělec Josef Lada". Filmový přehled 50/1957

plakát

Novoroční oběť (1956) 

Podkladem k filmu „Novoroční oběť" se stala povídka velkého čínského spisovatele Lu Suna, kterou napsal v r. 1924 a kterou zpracoval pro film dramatik Sia Jen v roce 1956 u příležitosti dvacátého výročí Lu Sunova úmrtí. V hlavní postavě filmu, manželce Siang Lina, vytvořil Lu Sun typ chudé venkovské ženy staré Číny. Její přetěžký život jakoby shrnoval krutý osud čínských žen feudální společnosti za celá tisíciletí. Manželka Siang Lina, kterou Lu Sun líčí, je pracovitá, poctivá a mírná a od života nečeká nic jiného, než aby za svou úmornou práci získala aspoň právo na nejskromnější život. Avšak ani to jí není dopřáno. Dvakrát se provdá, dvakrát se stane vdovou a lidé ji považují za prokletou bytost, přinášející neštěstí. Nakonec, právě když všichni slaví příchod Nového roku, zahořklá nesnesitelným utrpením umírá ve sněhové bouři. Domníváme se, že Lu Sunova velikost je i v tom, že tragický příběh, který popisuje, v nás nevzbuzuje pocit nicoty a zoufalství. Právě naopak. Lu Sun nejenže ostře obžaloval starý společenský řád, ale povzbudil národ k ještě většímu úsilí vytvořit novou společnost, v níž by byla odstraněna faleš v chování lidí mezi sebou, kde by nebylo místa po násilí, kdy jedni kořistí z neštěstí druhého, ale v níž by lidstvo dosáhlo zaslouženého štěstí. (Z projevu náměstka ředitele Šanghajského filmového studia Chang Chun-hsianga před uvedením filmu „Novoroční oběť" na X. MFF.) OHLASY TISKU: „Tvůrci filmu vytvořili dílo plné hlubokého humanismu, lásky k ponižovaným a vášnivé obžaloby hospodářského a společenského systému, s nímž čínský lid už navždy skoncoval. Za zvláštní zmínku stojí i bezvadná barevná technika tohoto vzácně vyváženého snímku. „Víme všichni, že právě čínské kinematografii otevřel před časem náš festival cestu do světa. A čínští umělci jako by čekali náš jubilejní festival, aby jej obeslali dílem výjimečným, krásným, jímavým, opravdu významným. (...) V tomto díle se čínští umělci vypjali k uměleckému výkonu, jakého jsme už dlouho nebyli svědky. Jejich film „Novoroční obět" se tak zařazuje nepochybně mezi čtyři nejvážnější uchazeče o nejvyšší ocenění letošního festivalu. Zvlášť musím vyzvednout kouzelné umění kameramana Čchien Ťianga. (...) Jeho kamera jako by přímo navazovala na tisíciletou výtvarnou tradici čínského lidu jak v komposici obrazu, tak v nesmírně citlivém a vždy funkčním použití barev." (J. Kliment, Čs. rozhlas.) Filmový přehled 50/1957