Quendi

No jako obvykle u japonských anime jsem trochu plavala v ději. Nejspíš tomu napomohly i velmi nepřesně přeložené titulky. Na to je nejlepší si po filmu ještě přečíst obsah zápletky na wikipedii, aby se člověk dostal dokonale do obrazu:) Film samotný totiž moc neosvětlí ani to, kdo nebo co je Akira, ani kam se poděl Tetsuo a co má znamenat ta poslední věta. I tak mě film ale chytnul a držel. Parádně gradované scény, které přesahují hromadu průměrných akčních scén v hraných filmech. Krásná hudba. Zajímavá a velmi živě vykreslená atmosféra Neo Tokia. Takže až na ty zmatenosti v ději nemám co vytknout.

Asi je chyba čekat od tohoto filmu komedii, protože humorem skutečně moc neoplývá. Naopak v několika okamžicích vystupuje jako naprosto seriózní drama. Možná kdyby byl jako drama pojatý celý film, vzbudil by u mě větší zájem. Nejednoznačně vymezený žánr působí, že se celý film tak nějak ztěžka převaluje a vyniká v momentech, které jsou v naprosto opačném stylu, než celý zbytek filmu. Dvouhodinová stopáž je navíc opravdu zátěž, a tak jsem se spíš lehce nudila, popř. pokukovala po hodinách. Tím nejlepším z filmu pro mě zůstávají herecké výkony a to samozřejmě v obou hlavních rolích. Tom Hanks a Leonardo DiCaprio by ani nepotřebovali zbytek komparsu, nejspíš by celý film hravě odehráli sami.

Nepochybně velmi zručně natočený snímek, který jde hodně na efekt. Velkorozpočtový trhák zabalený do dokumentárního stylu točeného ruční kamerou, navíc místy značně syrový. Perfektní zvuk, perfektní triky. Odkoukat takto hodinu a půl je ovšem trošku náročnější a víc než film mi to připomínalo videohru(Half-Life 2). Měla jsem neustálé cukání v prstech, jak jsem čekala, kdy už začně opravdová hra. Realistické je to až až, v kině to musí být zřejmě technická lahůdka, ale kolem a kolem nemůžu přijít na důvod, proč si to pustit znovu.

Málokdy se vidí, aby druhý díl tak pěkně držel laťku tam, kde ji nechal díl první. A tady to funguje. Je to opět řádně nabušená a neuvěřitelně poutavá akce, která jde místy až na kost. Nepřijde vám hloupá ani nudná, humor tu nemá co dělat. Je to o Bournovi a přesně ten taky všechny zajímá. Garantuji vám, že na hodinky se za celou dobu podíváte možná tehdy, kdy se na ně bude ve filmu dívat Bourne a to jen proto, abyste si řekli, že takové si musíte taky pořídit.

I když to bylo trochu lepší než u jedničky, tak opět zmatený děj a opět mě to v žádném okamžiku nijak nedostalo.

Přišlo mi to dost nesrozumitelné a nechalo mě to zcela chladnou.

Nechám se trochu unést nostalgií a svou láskou k tomuhle seriálu. Asi bych měla dát čtyři hvězdičky, protože přeci jen megabomba to nebyla, ale když se díváte na úvod filmu, kde se míhají ty staré známé tváře, stará známá hudba a zvuky a všechno je zase tak jak má být, jednoho to zdolá. Příběh je oproti Arše pravdy mnohem lépe zpracovaný a několikrát jsem se přistihla, jak si říkám, že "tahle scéna by se parádně vyjímala v kině" a "za tohle by se nemuseli stydět ani Hvězdné války" apod. I tak mi tu ale chybělo pár věcí a změny v časové linii obecně vedou ve filmech spíš k řízenému chaosu. Co mi připadalo asi jako největší kiksy jsou vysvětlovací skoky, které neměly vůbec nic pod nohama a s kterými si autoři už mohli dát tu práci, když celý zbytek je zpracovaný dobře. Jako...my víme, že SG-1 je v troubě, protože Baal změnil časovou linii, ale SG-1 to neví. Pak je trochu vtipné, když se vyhrabou na jižní pól a Carterová jen tak z prázdna vysolí přesnou teorii toho, co se děje. I tak je Continuum krásným koncem seriálu. A člověk si říká: "bože, to je fakt konec, už žádná SG-1, žádný O´Neill ani Daniel" a je to škoda...

Po dlouhé době jsem se zase u komedie nasmála. A za to jsou tři hvězdičky, protože za zbytek se už nic moc dát nedá. Jakmile to skočí na příběhovou linku o Hancockovu původu, tak je to v pytli. Jde to do háje od přesně určeného okamžiku - Charlize prohodí Willa barákem. Asi to měl být tradiční dechvyrážející zvrat, na které se dneska ve filmech tak strašně hraje. A já věděla, že to je obrat o sto osmdesát stupňů, který se mi fakt nelíbí a přesně v tom duchu to i pokračovalo. Protože pak už to nebyla žádná legrace a na slušné drama to zase bylo trochu papírové. Nejvíc mě ale překvapilo, jak hrozně vypadá Will Smith, když se oholí a navleče do pseudosexy kostýmu...bože, to byl ten zázrak, který byl před diváky tajemně schováván v krabici se slovy - "Až tě zavolají do akce"?

Tohle je dokonalost sama. Od vězení, co nemá mříže, přes vypečené radní města až k prvotřídnímu šerifovi, který je v podstatě na cestě do Austrálie. Polovina hlášek z tohohle filmu by se mohla tesat do kamene.

Asi nejdpodivnější mi přišlo, když se v pohádce, která staví na tom, že se postavičky z malované pohádky dostanou do reálného světa nikdo ničemu nediví. Tedy já se ráno probudit a zjistit, že si někdo ušil z mých závěsů prvotřídní šaty jak od návrháře a při vstupu do koupelny narazit na dvojici holubic, které nesou ručník...asi mám čelist na podlaze, ale hlavní hrdina...depak, ten to bere jako vlažnou extravaganci. A takových míst je tam víc. Nejvíc to asi bije do očí při parkové taneční scéně. Ono v malovaném filmu je takových scén hodně, samozřejmě jsou patřičně barevné a kýčovité. Začíná to jedním tanečkem a postupně tančí celé království i s nádobím a prádelníkem a všechno hýří a jásá. Dobrý. Když se ale něco takového děje v parku uprostřed New Yorku, možná by nebylo od věci, aby to někomu přišlo zvláštní(tedy kromě diváka). A doplňuje to kupodivu nemastný James Dempsey a neslaná Amy Adams.