RetroMan

Čas kolem Vánoc pro zlatou mládež z vyšší střední třídy NY smetánky. Čekal jsem na přicházející moudra z pera scénáristova a jeho přečtených knih, ale z úst mládenců vypadávala jen klišé a prázdné fráze. Takže hlavním středobodem nonšalantních večírků se stávají milostné avantýry, ve kterých dominuje outsider Tommy, který miluje frivolní Serenu. Do Tommyho se zamiluje upjatá Audrey a vše se odehrává a nahrává borcovi Rickovi. Alespoň jedno moudro: O manželství se přemýšlí až ve třiceti.

3,5 * Dlouho jsem otálel pustit si tento film, protože nejsem fanouškem 1. předlouhých filmových vyprávění a 2. historických, kostýmních a válečných výprav s puškami a bodáky. Po úporném začátku, kdy jsem shlédl právě všechny tyto hlavní nepohody jsem se vžil do mladičké a krásné Lucy a jejího vztahu ke kapitánovi tak vroucně, že jsem nevěřil sám sobě. Poutavý, jemný příběh, který vyvažuje chvíle štěstí s chvílemi rodinných neštěstí napsal život sám a Diane Lane mohu poděkovat za příjemně ztrávených 170 minut.

Po nikterak zajímavém startu i finále ve stylu kanadských thrillerů vysílaných v nedělním prime timu na TV Barrandov, se film slibněji vyvíjí ve flashbekových vzpomínkách a dává nahlédnout do plánů zosnovaných mistrem přetvářky a převleků, tak jako jsem měl možnost vidět v lepších snímcích, jako jsou CHYŤ MĚ, KDYŽ TO DOKÁŽEŠ nebo I LOVE YOU, PHILLIP MORRIS. Mínusem je kvalita televizního zpracování, ale plusem je výkon Erica McCormacka, i když nijak oslnivý, ale alespoň vás nutí sledovat děj do konce. Pro dokreslení skutečného příběhu jen dodávám, že Christian Gerhartsreiter byl navíc v březnu 2011 zatčen a v říjnu 2012 obžalován za dvojnásobnou vraždu manželů Sohusových. http://www.reflex.cz/clanek/lajk/44286/nejvetsi-podvodnik-vsech-dob-vydaval-se-za-rockefellera-a-zil-z-penez-od-bohatych-zen.html

Silné 3* a půl. Kdysi jsem viděl na VHS, dnes po dvaceti letech znovu. Alexander Lou přišel i se svým kámošem a kámoškou po Super Ninjovi do dalšího podobného filmu, kde se to hemží rychlými scénami plnými super bojových kreací a choreografií. Ačkoli ty zvukové efekty při každém pohybu už ke konci fakt obtěžují, splňují účel, protože si pamatuju, jak jsem si před dvaceti lety právě o těch efektech s kamarádama neustále vyprávěl (praskání kloubů, rozdmýchávání ohně apod). Ten tchajwanský styl mi možná přijde i o něco lepší než ten hongkongský, protože nepostrádá super non-stop akci doplněnou komickými vložkami a nadpřirozenými úkazy.

Velmi slušná porce soubojů z ranku kung-fu filmů osmdesátých let, která ovšem ve srovnání s ostatní produkcí tamější éry a tamějšího regionu nezapadá do marasu šaolinských gigantů a pozvedá úroveň blíže k ninjutsu. Film zároveň funguje jako instruktáž o nadpřirozených schopností, záškodných akcí a taktikách ninjů. Nebýt mistrů ve sportovní gymnastice a jejich trampolín a zpětnému snímání skoků, tak mi ani nevadilo interiérové pojetí akčních scén. Stejně tak, jak se hlavní hrdina vrátí ke svému mistru Yangovi, který shodou okolností už má další své tři žáky, přičemž každý z nich by se mohl směle rovnat obrovské přesile ninjů byť i jen jednoho elementu a závěrečný souboj čtyř bratrů proti Mistru Kembuchimu korunuje dílo. Jo a je tam vlastně ještě kunoichi.

Životopisné filmy mám moc rád, i patřičnou délku snímku (přes 3 hodiny) chápu jako potřebnou. Film pro zájemce o charismatickou osobnost Henryho Forda, kterou on bezesporu je, je však příliš dlouhý. Televizní zpracování mu trochu ubírá na kráse a atraktivnosti, ale pozorovat průbojnost a zatvrzelost Henryho Forda je lahůdkou, ze které by si měli brát ponaučení hlavně vrazi na Wall Streetu a vedení všech strojírenských korporací, hlavně Škodovka (ti by měli film vidět povinně jednou týdně, a to v neděli, po pracovní sobotě).

Začínající režisér a scénárista Noah Baumbach je jistě nadějnou tvůrčí postavou pracující na jiném než hollywoodském smetišti. V Brooklynu se odehrávající milostný příběh suplujícího učitele na střední škole Lestera (pokouší se psát) a jeho nové přítelkyně Ramony (průvodkyně v muzeu a studující doktorát umění). Lester je však žárlivý a velmi rád studuje Ramoniny bývalé partnery. V tomto případě v New Yorku úspěšného spisovatele Dashiella. Dashiell navštěvuje terapeutickou skupinu a proto Lester neváhá do této terapeutické skupiny také vstoupit a podvodně se vydávat za svého přítele Vince, čímž se vše začíná komplikovat, jakmile pravé příčiny chování všech zúčastněných vyplouvají na povrch. Allenovsky laděné neurotické (ne však patologické) Lesterovo jednání připomíná myšlenky každého muže, který jednou zapřemýšlí o kvalitě bývalých vztahů své současné milenky. Bohužel se film snaží odpovídat na všechny Lesterovy otázky, což je na škodu. Poučení: žena a muž vnímají vztah rozdílně a to jak jsme se chovali ve vztazích v minulosti ovlivňuje naši budoucnost, přičemž poučení z chyb není nikdy zajištěno.

Nevkusné, ale přesně zapadající do mých představ o akčních B-filmech, ve kterých zní superhlášky, hraje pohodová hudba, míhají se playmates a do toho se párkrát vystřelí a vše se přitom odehrává ve skvělých prostředích. Kdyby tak existovalo více podobných filmů.

Dekadentně sugestivní obraz schizofrenní ženské duše podaný tím nejoriginálnějším a přitom nejzvrácenějším způsobem, jaký jsem kdy viděl. Za některé vizuální scény bych předal Oskara. Velmi nečekaný snímek.

Francesca "Kitten" Natividad (http://cowsinartclass72.tumblr.com/post/22529900778/kitten-natividad) v hlavní roli posledního Meyerova filmu ze série "vixens". Neukojitelná a posedlá sexem vyhledává mužské partnery a není příliš spokojená se svým mužem. Moc uječené, samozřejmě lehce humorné (a la německá série o třech Švédkách), eroticky nabité. Jenže mi přišlo, že už se Meyer ve svých filmech často opakuje (opakuje několikrát nejen své záběry, ale používá záběry i ze svých předchozích filmů). Kromě prsaté Kitten ve filmu vystupují i černoška June Mack (http://www.rottentomatoes.com/celebrity/june_mack/), která se mi nelíbila. Naopak krásná byla Sharon Ceccatti (http://www.bwlewis.info/tag/sharon-ceccatti-lesbian/) v roli sestřičky.