hcfish

Dokoukáno. To by asi bylo nejpozitivnější hodnocení, které mě napadá. Na druhou stranu film se bere přesně tak, jak se prezentuje. A díky takhle rozehraný šílenosti nemá v dnešní filmový produkci příliš konkurence. Mizivá kvalita všeho je dostatečně vyvážena akcí, rozhovory, vlastně úplně vším, co se ve filmu děje. Je to jako dostat pod stromeček zabalenou suchou větev, která nabídne víc zábavy, než se může zprvu zdát.

Trier překvapil. Myšlenková linka, která probíhá třeba Antikristem nebo zpřítomnění melancholie v Melancholii, v Nymfomance I se nic podobného neděje. Převyprávění života z perspektivy potřeby sexu, resp. neustálého vyplňování "prázdna duše", se začne po chvíli stávat křečí a nudou. Přitom se nabízí několik momentů, které film na chvíli rozjedou, ale tím, že se nenabídne nic víc než jen ukázka člověka, co si vyplní nedostatek v životě kvantitou sexu, tedy jakýkoli prožitek je usouvztažněn k týhle rovině a z ní vyložen, nemá po chvíli divák důvod být v kině. Ozvláštnění v podobě posluchače a částečně i mimo hodnocení položeného vykladače Stellana Skarsgårda jen přidává sem tam vtipnou paralelu bez nabídnutí čehokoli víc. A že by téma nymfomanie bylo samo o sobě tak nosné, aby se roztáhlo do dvou dílů..pokud bude pokračovat pro mě záhadnými v hovnech se topícími umírajícími otci, prázdnou kvantitou otevřených erotických scén (byť to je přesně vystižená podstata psychiky hl.hrdinky, tedy skvělý zachycení fenoménu, ale na 300min filmu trochu málo..), listím, listím a listím a soucitným, inteligentním posluchačem, pak asi nechám Triera v lázni vlastního velmi chytře prezentovaného spektáklu.

Najít si zde zalíbení, je ještě o kus zvrácenější, než se vrhnout do boje za očištění světa od naivních intelektuálů. nakonec proč ne, ale chce to postoupit na rovinu bytí, kde se z vibrátorů stávají artefakty boží moci a symboly nekonečný spásy. A nikdo mi nenakecá, že jde jen o post-geniální zrcadlo naší blbosti. Brilantní možnosti filmu pohřbeny do nejzoufalejšího zpracování.