campix

Dánská černokomediální depka z odlehlejší části Dánska, kde jsou lidé trošku jiní a situace řeší také trošku jinak. Náladou a vykreslením absurdních situací je to až Coenovská látka, která dokáže zaujmout a také pobavit. V hlavních rolích staří známí z dánského rybníčku. Jakob Cedergren v hlavní roli nedávno zazářil v Tísňovém volání a Kim Bodnia je jednou ze stěžejních postav legendárního seriálu Bron. Celkově tak povedená a zajímavá podívaní.

Sonda do utrápené duše Michaela Shannona. Žije si klidným životem na jihu USA. Má pěkný dům, práci, krásnou manželku a dítě. Bohužel se za ním také táhne rodinná anamnéza, které vrhne trochu světla na dění, které se odehrává před Vámi. Sledujeme zde velmi zručně natočený rozpad duše obyčejného člověka, který čelí velkému nebezpěčí, které ostatní nevidí. Všechno je citlivě a armosféricky natočeno. Úkryt je zároveň hodně obyčejné drama, takže se dokážete i jakž takž vcítit do hlavní postavy a místy také silné díky atmosféře (scéna v úkrytu). Michael Shannon se na podobné role velmi dobře hodí a Jessica Chastain příjemně doplňovala. Zajímavé, ale v mých očích průměrné drama americké nezávislé scény.

Roman Polanski a jeho noir krimi z rozpáleného Los Angeles. Horko a nedostatek vody je téměř hmatatelný, ale trošku tomu chybí napínavá gradace a já tam bohužel tolik nevidím, ten nejlepší scénář historie. V mých očích tento film svou rozvláklostí zapadá do průměru.

Bohužel jsem se ztratil hned na začátku. Prolínání časových linek u téhle jihokorejské kriminální záležitosti zapříčinilo, že jsem k Baekyahaeng nepřivinul už od začátku a do konce se to nezměnilo. Asi by mě pak ta osudová linka zasáhla daleko více. Jednou z příčin je i mé buranství, jelikož jsem se v těch asijských obličejích notnou dobu ztrácel, takže mi tohle vyloženě nesedlo.

Zodiac od Davida Finchera není úplně tak diváckým filmem. Stopáž je dost roztáhlá, docela dost se to vleče a není tam zas tolik zapamatovatelných a napínavých momentů, které by ozvláštnili nějak ozvláštnili děj, protože je to hodně ukecané, ale i tak dokázal Fincher udržet zajímavost na maximu. O řemeslné kvalitě snímku není třeba mluvit. V tomhle Fincher naprosto vyniká a ve spojení s velmi kvalitním hereckým obsazením tu máme další kriminální kultovku o sériovém vrahovy, který nebyl nikdy dopaden. V dnešní době by z toho asi byl pouze kratší televizní seriál, protože v celovečerním formátu, už by to v kinech asi haló neudělalo.

Pro mě osobně klasika na které jsem vyrůstal. Jasně těch nedostatků tam je, ale na druhou stranu těch hlášek, které prostě nestárnou. Mádl prostě táhne a bavilo mě to i po letech. Zkouška časem, to je asi ten největší test a Gympl u mě alespoň tímhle způsobem zabodoval.

Brian de Palma a jeho další mafiánská kultovka. Mně se Carlitova cesta líbila možná ještě více než Scarface, protože tady nejde úplně tolik o nějaké macho mafiánské obchody a přestřelky. Pouze se bývalý mafián po návratu z vězení snaží od všeho dostat pryč. Minulost mu však nedá spát a to, co si předsevzal, nebude vůbec jednoduché. Hodně civilní, sympatický a uvěřitelný Al Pacino v hlavní roli podává spolehlivý výkon a především díky němu tento snímek řadím hodně vysoko.

Všichni zúčastnění asi pochopili, že tahle dokumentární série je pro F1 učiněnou spásou a tak se nám ve druhé sérii, které mapuje sezonu 2019 objevují i dvě vládnoucí stáje Ferrari a Mercedes. Nevidíme u nich zas až tolik pod pokličku jako u ostatních stájí, ale jejich přítomnost dává sérii punc kvality. Je asi evidentní, že sezona 2019 nebyla na události tolik výživná jako ta 2018, a tak ubylo trošku osudovosti a šokujících momentů, ale i tak se jedná o naprosto výbornou dokumentární sérii, kvůli které si snad tu F1 zase zapnu až se rozjede sezona omezená coronavirem.

Michael Sheen jako klasický maloměstský dobromyslný hlupáček, se kterým si život a jeho okolí dělá, co chce. Pod tíhou posledních událostí se vydává na solo roadtrip do Blackpoolu na celorepublikový turnaj v šipkách, i když už není členem místního týmu. Cestou potkává rozličné charaktery a vzhledem k jeho naturelu si ho všichni oblíbí. Čistě sladkobolná romantická komedie a příjemně plynoucí feel good film, který tak nějak profrčí. Sice hodně příjemně, ale pouze prošumí a zůstane jenom příjemná pachuť. Nic, co by ve mě zanechalo nějaký hlubší dojem.

Otázka zní proč tohleto u nás prostě nejde? Polská kinematografie produkuje rok co rok velmi zajímavé a kvalitní snímky, které pravidelně bodují i v těch nejprestižnějších oceněních. A nutně to nemusí být ani čistý těžko koukatelný art viz Ida. To dokazuje Corpus Christi. Zajímavý námět, kdy hlavní hrdina Daniel objevil v nápravném zařízení boha a po propuštění se náhodou vetře do jednoho kostela v polském zapadákově a stane se katalyzátorem skrytých traumat. V silně nábožensky ovlivněném Polsku to muselo nutně rezonovat a není se třeba bát, jelikož náboženství zde není nijak explicitně protěžováno a nejedná se tak o takovou náboženskou agitku. Spíše sociální drama s poměrně sympatickou hlavní postavou, kterou dožene její minulost.