campix

Celovečerní debut Celine Song Past Lives provázela velká šuškanda a pověst násobená řadou festivalových ocenění a dalších nominací. Jako hlavní se nakonec ukázalo nepodlehnout průvodnímu hypu a podívat se na film s odstupem. Past Lives jsou tak sice sympatická, ale ničím originální romantické zobrazení známosti trvající desítky let a cestující několik tisíc kilometrů přes několik světadílů. V tomto rozsahu bych čekal pravděpodobně asi něco ambicioznějšího a ve finále asi i méně niterného. Celou dobu jsem tak měl neodbytný pocit, že toho film řekl příliš málo a vlastně ani neměl ambici říci více. V mých očích lehce nedopečené.

Přesun z klasické seriálové tvorby do takových zhruba hodinových speciálů u South Parku poměrně kvituji. Je prostor se danému tématu věnovat trošku obšírněji. Tvorba pánů Parket a Stone tak nadále zůstává mým barometrem zámořských kauz a dění. Zábavnou formou tak zjišťuji, co se vlastně děje a co hýbe společností. End of Obesity hodnotím v rámci těchto speciálů jako lehký nadprůměr.

Love Lies Bleeding jde naprosto kolem mě. Tahle jižanská redneck queer odysea možná splňuje požadavky dnešní doby (nebo alespoň skupiny lidí, která udává trendy). Pro mě je to nuda k uzoufání s poměrně zajímavým elementem vycházející z tělesné schránky Katy O'Brian. Jeden z mnoha, který se tváří, že není.

Zábavná němá groteska o chlapíkovi z malého města, který se snaží prosadit ve velkoměstě a zajistit tak svou snoubenku a kvůli tomu musí prostě stále o patro výš. Harold Lloyd a Bill Strother ve filmu starém již více než století, který ale stále stojí za to vidět.

Není se ani divit, že s tou kadencí jakou aktuálně Guy Ritchie točí svoje kousky se čas od času setkáme s vyloženě průměrným až podprůměrným filmem. U Ministry of Ungentlemanly Warfare mě to ale mrzí o to víc, protože se jedná o dobový válečný film zasazený do druhé světové války a inspirovaný skutečnými událostmi. Téma pro mě jako dělaní. Nicméně Ritchie látku buď nedokáže tolik prodat nebo není dostatečně nosná. Cavill ačkoliv je to sympatický chlapík, tak jeho star power bohužel není taková a zbytek obsazení jsou buď nudní lidé nebo lidé, kteří stále čekají na nějaký větší průlom. Obecně trošku nemasná neslaná a asi i trošku odfláklá záležitost. Alespoň se tohoto dojmu nemohu zbavit.

Očekávání z mé strany po prvních reakcích až nereálně povyskočila. O to více, mě tahle LGBT duchařina z prázdného Londýna dost zklamala. Já na tom nic úplně tak kouzelného a metafyzického nevidím. Hereckého talentu je tu přehršel nicméně nemá moc šanci diváka více oslnit a tak ani Scott a ani Mescal hvězdu navíc nezískávají. Z diváckého hlediska trošku utrpení.

Z pohledu vynaložených financí a finálního výsledku tady tvůrci odvedli naprosto vynikající práci a byli za to oceněni také Oscarem v audiovizuálních kategoriích. Godzilla -1.0 je poctou klasickým japonským monster filmům a i když je tu někdy klasické asijské přehrávání, tak se to dá docela bezbolestně zvládnout. Není to úplně šálek mého čaje, ale tvůrcům se nedá upřít neskutečná zručnost. Za málo peněz opravdu hodně muziky.

Obecně Klusáka nemusím. Pár věcí se mu sice povedlo, ale jinak většinou nepřínáší do tématu nic moc nového nebo objevného. Hodně výpovědí a situací působí neautenticky a nahraně a respondenty vyloženě nutí do určitých výpovědí. Vyznění Vše pro dobro světa a Nošovic je naprosto jasné, ale může to někoho překvapit nebo obohatit ? Doufám, že ne. Zahraniční korporace napumpuje peníze do naší ekonomiky. Samozřejmě tím nekomu ublíží a nakonec si největší sviňárny mezi sebou dělají češi při honbě za korunkou. Vše pod dohledem odlišné firemní kultury. Neobjevné a ve velké míře prakticky nezajímaví.

Od první minuty je znát, že tady je o instantní romantickou klasiku. Jeden z těch filmů, kde je prostě znát, že to všechno funguje jako namazaný stroj. Chemie mezi ústřední dvojicí funguje na výbornou a díky krátké stopáži je děj hodně svitný a přitom velmi uvolněný. Meg Ryan je kouzelná, ale Billy Crystal mi vůbec nesedí a i když se jedná o komediálního klasika, tak tady působí, že je tu tak trošku omylem a možná i proto Když Harry potkal Sally funguje tak dobře.

Přes padesát let starý film a dá se říci, že stále aktuální. Minimálně si dokážu docela dobře překvapit, že by něco podobného mohlo být natočené dnes a fungovalo by to. Minimálně tematicky. Je jasné, že zub času ubral poměrně dost a některé věci dnes už působí komicky, jinak ale nejde moc co vytknout.