llollita

Zdá se, že ten film zapůsobil na všechny téměř stejně. Taky myslím, že se u něj člověk může chvíli i bavit. Bohužel je ale moc rozkouskovaný a jako celý prostě nefunguje. A nezachrání to ani zajímavé výkony většiny herců, ani vizuálně krásně ponurá nálada zřejmě neustále zamračené části Skotska.

Neuvěřitelně silný a precizní film. Strhuje, nenudí a brilantně vypráví. Každá postava, jako by byla šitá každému herci na tělo. Během celého filmu samozřejmě zapomenete na tu tenkou psí linku, která se táhne a spojuje děje všech povídek. Přesto ještě dlouho po té budete přemýšlet nad výrazem "psí život".

My date with Drew se pohodlně veze na vlně "self-shooters" filmů. Chlápek si prostě vezme (v Brianově případě vtipně půjčí) kameru a hodinu a půl se zpovídá. Zábavné, lehké homevideo :). Nekonečné čekání prokládá různými vtipnými nápady jako konkurz na jako-Drew a následné jako-rande, ilegální propustky na afterparty Charlieho Andílku 2, telefonování "známému známého, který zná známého, který zná sestřenku Drew z desátého kolena" a moje nejoblíbenější - vytvoření naprosto profesionálního filmového traileru, namluveného přesně tím nejtypičtějším trailerovým mužským hlasem: "30 days, $1100, for one a date with Drew Barrymore" a následné zaslání nahrávky samotné Drew. U My Date with Drew jsem se rozhodně nenudila, ale tři hvězdičky jsou za tu bublinu, která po odchodu z kina splaskla a z filmu ve mně nic moc nezůstalo.

Prostě červená knihovna... Nic na tom nemění, že hlavní hrdinové jsou chlap a chlap (mimochodem úžasný chlap a úžasný chlap)! Je to holá romantika, která byla už natočená mnohokrát, jen s jinými postavami. Kromě skvělých výkonů obou představitelů hlavních rolí jsou zajímavé i výkony "manželek" (seriálová hvězdička Williams si svou nominaci na Oskara celkem zaslouží a Anne Hathaway aspoň není tak zoufale příšerná jako v Deníku princezny). Jinak co se týče kamery - nádherná přírodní scenérie bude vždycky nádherná přírodní scenérie i na D8 v rukách mé babičky - takže v tom je to trochu přeceněné, protože ačkoliv i detailnější záběry jsou povětšinou zajímavé, tak takových je v každém druhém filmu doslova dvanáct do tuctu. Kamera je prostě standardní a nijak nevybočující z norem Hollywoodských trháků. Jako celek působí Zkrocená hora zajímavě a nenudí, ačkoliv by jí slušela kratší délka než dvě a čtvrt hodiny.

Je to důkaz. Důkaz o masokombinátu Hollywoodu, důkaz o eskymu popkornového magnáta, důkaz zdroje inspirace bratrů Wachovských... Dá se to nazvat ještě mnoha vzletnými hesly. Lucasův odlidštěný svět technické budoucnosti ale žádné vysvětlivky nepotřebuje. Nesnaží se šokovat, vždyť námět tohohle jednoduchého příběhu je starý jak lidstvo samo a byl zpracován snad nespočetkrát. Nesnaží se za každou cenu být efektní. Snaží se možná trochu poučovat, ale ani to mu nevyčítám. Jen nevím, proč si Lucas ještě po letech potřeboval něco dokazovat a už tak skvělé komplexní dílo ještě předělávat a nahrazovat dokonalé optické efekty nedokonalýma digitálníma opičkama Industrial Light and Magic.

Commintments je film, který nepřekvapí. Jede si po zajetých kolejích žánru. Mile, vtipně a nevtíravě, ale přesto a nebo proto nepřekvapivě. A i když si s veškerou úctou vážím soulu, způsobu, kterým jej Parker přiblížil i hereckých výkonů zpěváků-neherců, zůstávají pro mne Commitments synonymem fráze neurazí-nenadchne.

Naprosto souhlasím s Exkvizitorem! Ten film není špatný. Je zajímavý a je aktuální tématem a snad i syrovým způsobem vyprávění. Nijak ale nevybočuje z celé řady takhle drsných sociálních filmů. Nevím, jaká byla ten rok v Cannes konkurence, nemůžu soudit. Přesto mi to přijde jako jeden z nejvíce přeceňovaných filmů - už třeba tím že v Projektu sto stojí vedle "U konce s dechem", "Kdyby" nebo "Křižník Potěmkin"

Lid versus Larry Flynt trefně, přesto už trochu tuctověji používá Formanovo nejoblíbější a nejvlastnější téma - věčný boj jedince proti nevyzpytatelnému osudu a nechápající společnosti. Odvážně se chytl aféry důležité sice hlavně pro Američany, ale díky svému poselství zajímavé i pro zbytek světa. Formanovy "životopisné" filmy nikdy životopisné nejsou. Nepřinášejí až tak reálná fakta - řekla bych že největší pornografický magnát nebyl zas takový sympaťák, jakému ve filmu držíte palce. Forman ale pocity a emocemi navozuje takovou atmosféru, že si hlavního "hajzla" rychle zamilujete a ochotně se poddáte přesvědčení, že jste znalci a odborníky na život popisované postavy. Ačkoliv je Lid versus Larry Flynt v tomto ohledu skvělým příkladem, nevyhnul se opakovaným frázím a místy nápadným závěrům. Navíc se po několikerém shlédnutí bohužel dostaví i ten nepříjemný pocit, že Forman sice dosáhl vytouženého Hollywoodu, ale s ním získal i stinné stránky - tlak studií, komerční masokombinát a zajeté koleje...

V mém měřítku rozhodně nejhorší Formanův film. Celou jeho tvorbu znám téměř z paměti a o to víc mě zklamalo, kam zmizela originalita jednoho z největších talentů kinematografie. Muž na měsíci je od začátku nekompaktní dílo, zapadá do milionkrát ojetých způsobů a nepřináší pranic nového. Z filmu se naprosto vytrácí ono "formanovské něco" co dokáže vzrušuje i kritiky i diváky. Ani Jim Carrey (jak všichni velice rádi omílají "bez Masky") není tak uchvacujícím překvapením - je zkrátka dobrý všude. Courtney Love jen opakuje svůj výkon z Lid versus Larry Flynt a doublováním již jednou zahrané role tak zabíjí i Formanovu největší devízu - tedy vymáčknutí toho nejlepšího hereckého výkonu i z takového neherce jako je drogově závislá vdova po zpěvákovi. Nejpodařenější scénou, která zároveň nejvíce vyjadřuje osobnost legendy Andyho Kaufmana, se tak nakonec stávají pouze "závěrečné-úvodní" titulky.Můžu jen doufat, že pro mne naprosto nepovedený film nebyl zkažen Formanovým stářím a stárnutím, ale pouze špatnou konstelací hvězd, shodou náhod, výstřelkem mimo, nebo jak to nazvat...

CQ je milou připomínkou 60. a 70. let, především jejich uvolněnosti, kontrastů a odvázanosti. Ne že by samotný film oplýval některou z jmenovaných vlastností, ale jemně naráží na některé skutečné události a postavy (postava Depardieu = Roger Vadim, Vážka = Barbarela, italský producent Enzo = Carlo Ponti...) a hlavně svým způsobem (místy přehnaně americkým) vzdává hold éře šedesátých... Jeremy Davies podává ve filmu sympatický výkon a v menší roli milenky producenta Enza zahlídnete i slavnější sestru režiséra Sofii Coppola.