Enterprise

Pracovně jsem si film nazval jako warm-up Jamese Bonda. Neobsahuje ještě klasické zaběhnuté schématické scénáře většiny bondovek, ani pana Q s nekonečnou studnicí zlepšováků a vychytávek, dokonce i tvář hlavního protivníka se divákovi zjeví až po 80 minutách. Jinak jako divák jsem odcházel od obrazovky spokojený (a to blondýnky zrovna nemusím), jen mi trochu vadila malá gradace filmu na konci, člověk je zvyklý z bondovek na záverečnou strhující půlhodinka, ale ta se jaksi moc nekoná.

Stará dobrá akční klasika 80. let. se všemi klady a nedostatky. V úvodu jsem měl trochu problém adaptovat se na Stalloneho "herecký " styl nic moc neříkat a tvářit se jak apatypický blbec, ale po půlhodině jsem si na to i zvykl. Akce je celkem slušná, ve stylu osmdesátých let nenásilně násilná. Na závěr jako třešnička na dortu vrtulníková honička, která má do reálnosti ale hodně daleko, protože ve skutečnosti by si dala Mi-24 "sovětskou" UH-1 po pár sekundách jako předkrm k obědu.

Film, který jsem v mládí miloval. Film, který byl ve své době naprostým unikátem. A také film, který jsem již skoro deset let neviděl a mám znatelnou obavu se znovu na něj podívat, abych třeba nemusel snižovat svoje hodnocení, protože není žádným tajemstvím, že dětské oči vidí svět jinak než oči dospělého člověka. Ale asi to risknu ...

Jeden z nejlepších případů světového plagiátorství - perfektní koktejl namíchaný s tou správnou dávkou ingrediencí spaghetti komedie 70. let. Skvělé bitky, památné vtipy, nezapomenutelní padouši - prostě skvělý film na odreagování. Lehce to líže pět hvězdiček, ale pět hvězdiček nedám - to bych zase Spencerovi a Hillovi neudělal.

Povolení zabíjet není vůbec špatnou bondovkou. Možná kdyby se jednalo o první bondovku, kterou jsem v poslední době viděl, moje konečná známka by byla daleko vyšší. Možná, možná. Takhle jsem měl pocit, že některé akční scény jsou zkopírované či lehce upravené ze starších dílů (podmořské nahánění, ochutnávka pro žraloky) a když už se vymyslelo něco nového (viz. honička cisteren), samotná akce jde někam hodně mimo reálný svět a je spíše pro usmání. Ani samotná postava Timothy Daltona mi úplně neseděla. Jako anděle pomsty bych si ho dokázal představit, ale tohle je přece jen bondovka a od hlavního hrdiny bych čekal víc než jenom nálady oscilující mezi galantností a nasraností. Sem tam trocha vtipu nebo nadhledu se dá vždycky vložit. Příklad : "Jak se cítíte pane Bonde" ? "Jakž takž". Věřím, že Brosnan nebo Moore, by z některých konverzačních dialogů dokázali vytřískat daleko více.

Jednoznačně nejoblíbenější večerníček mého mládí. Dnes, stejně jako před mnoha lety, úplně chápu Bobka jak se mu nechtělo z vyhřátého kloubouku. Asi každý z nás to zažívá každé pracovní ráno. A k tomu naprosto nepřekonatelný hlas Pepy Dvořáka.

Velké štěstí, že Laurel a Hardy nedisponují těžšími zbraněmi než rýči a sekarami, protože tahle jejich demoliční aktivita zaváněla vypuknutím třetí světové. Jeden z nejznámějších příběhu povedené dvojce a taky jeden z posledních z němé éry, což je trochu škoda, protože právě zvuková stopa by dodala celé epizodě tu správnou atmosféru.

Spíše průměrná epizodka z dílny Laurela & Hardyho, ale rozhodně poučná, protože kde jinde se názorně dozvíte jak se povoluje spojka.

Na téhle epizodě se mi kromě věčně otloukaného a obstřelovaného Hardyho a dokonale nevinného Laurela líbí i zapojení dalších dějových postav - správný "britský" komorník ("Tady už jste byl před dvaceti roky, pane") a dokonale trhlý vědec. A nesmí chybět jedno malé překvapení nakonec.

Rozhodně jeden z nejlepších dílů (ne-li vůbec nejlepší). Ještě že si inspektor Lestrade nevsadil, jinak by odcházel s holým zadkem :-)