Ninkaa

Skvělé, zvrácené, to chrochtání té tlusté ženské a ty plynové masky!!! Řekla bych, že se jedná o typ GP50, používaný v 70. letech armádou SSSR, dle mého názoru nejstylovější maska mezi maskami:-)

Geniální! Myslím, že Arnoldovi se podařilo najít skrytý smysl předlohy/materiálu - http://www.youtube.com/watch?v=LgqH3PK6-3Q

Škoda, historicky zajímavá a akční událost atentátu na Heydricha vyznívá spíš jako dražší televizní inscenace, bez stopy atmosféry strachu a teroru. Je chvályhodné, že se Ellis drží dobových reálií, co to jde, ale výsledek je prostě suchý film; převažující scény v interiérech a ta děsivá angločeština mu také moc nepřidá. Většina herců navíc vedle Murphyho působí tak trochu prkenně. Osobně mi vadí přítomnost Geislerové - to už mohla rovnou paní Moravcovou hrát Eva Holubová, otce Ondřej Trojan a Aťu Jiří Macháček - protože bez nich se neobejde snad žádný český film z posledních pár let...

Zlo je v každém z nás a Lars von Trier to moc dobře ví a už pěknou řádku let to dokazuje ve svých filmech.

Surrealistické vize a lá Toyen k vidění zde: http://www.youtube.com/watch?v=fjl0i_p_pow&feature=related

Tak toto by šlo myslím směle použít jako náhradu elektrického napětí ve hře Vyděržaj pijoněr...

Zfilmovat román Davida Mitchella Atlas mraků byl od Wachovských a Tykwera smělý čin a výsledek není vůbec špatný. Základní poselství se podařilo zachovat, ale cosi tu jaksi přebývá - narozdíl od knihy film působil daleko více sladkobolně, leckdy až trochu kýčovitě (ale neříkám, že určitá míra kýčovitosti je špatná...). Co mě ale mrzelo nejvíc, je to, že ve vyprávění nebyla zachována struktura, která je použita v knize, připomínající svou "stavbou" pyramidu - začínající deníkem Adama Ewinga, pokračující dopisy Roberta Frobishera, na než navazuje příběh novinářky Luisy Reyové, následují zážitky Timothy Cavendishe a rozhovor se Sonmi; pomyslný vrchol pyramidy pak tvoří vyúrávění o lidech z Údolí, načež se vypravěč vrací zpět k Sonmi, následně Timothy Cavendishovi, Luise Reyové, Robertu Frobisherovi a končí deníkem Adama Ewinga...Tedy od doby historicky nejstařší až do jakési "současnosti" a zpět. Kompozice Mitchellových románů jsou typické svou důmyslností a v Atlase mraků tvoří dle mého názoru vemi důležitou součást příběhu - jinými slovy není jedno, JAK a v JAKÉM pořadí je která část vyprávěna. Nevím, z jakého důvodu se Wachowští a Tykwer rozhodli tuto stavbu Atlasu roztříštit; rozhodně si nemyslím, že by použitím "původní" románové kompozice vyprávění diváka o cokoliv ochudili nebo že by se film stal pro diváky neznalé předlohy nesrozumitelým... Na druhou stranu, odhlédnu-li od tohoto faktu a oprostím-li se od znalosti předlohy, zůstává vizuálně zajímavý snímek pokládající spoustu důležitých otázek o základních etických a filosofických otázkách lidstva. Musím se nakonec také přiznat, že v souvislosti s Atlasem se mi kdovíproč vybavila adaptace románu Jana Potockiho Rukopis nalezený v Zaragoze - podobně "zamotané" předlohy jako je ta Mitchellova, která se přesto stala filmovou klasikou a je tedy "živým" důkazem, že je třeba mít odvahu takováto na první pohled "nezfilmovatelná" díla natočit - a za to si Wachowští i Tykwer, stejně tak jako kdysi Has, zaslouží obdiv...

Melancholický skvost - příběh slepého chlapce, kterého se chce vlastní otec zbavit, aby se mohl znovu oženit. Myslím, že asi nelze necítit smutek a zoufalství společně se stále znovu opouštěným chlapcem - vždyť každý z nás je dítětem, které touží, aby jej rodiče milovali a přijali i s jeho chybami a nedostatky.

Drž hubu, Donnie!

Některé hlášky ve filmu jsou opravdu úžasné a hovoří za vše: - "Soudružky ženy! Revoluce vás osvobodila. Teď nemáte pána." (rozuměj manžela) - "Pryč s předsudky, žena je také člověk." a "Chceš to skončit hned nebo si přeješ mučit?" - "Lepší je samozřejmě to mučení."