kocik1

Opulentní filmová hostina o čtyřech chodech, která ani po 30. letech neztratila chuť.

Tenhle mix nadsázky,drsného humoru a trošku "nesmyslného" děje přinese divákovi možná víc napětí, než leckterý velký thriller. Takže se připravte, bude to velká jízda a rozhodně nic pro moralisty. Mě kupodivu tenhle snímek oslovil dokonce vícnež respektovaný Trainspotting téhož režiséra.:-)

Sex, drogy a Iggy Popp aneb jeden velkej drogovej mejdan včetně té nejhorší kocoviny. Snad jen na ten občasný fekální humor už jsem nejspíš stará a, i když se mi zpracování líbilo, za srdce mě nechytlo. Takže max. za 4*.

Taková napínavá pohádka pro dospělé.:-)) 75%

Snímek, který je hlavně o čekání. Hodiny, dny, týdny, měsíce, roky.... Žádné piano nepřehluší nejistotu, osamění, strach. Film sám je možná až příliš dlouhý, ale možná, že právě délka ho dělá takovým, jaký je.

Říká se, že co se vleče, neuteče, ale u filmů by se spíš mělo říkat, že co se vleče, nebaví. A to je problém tohoto snímku. Začátek se táhne jako turecký med a ani zajímavé komiksové interiéry a exteriéry, které mi chvílemi připomínaly Cambden, dlouho moji pozornost neudržely. Naštěstí žádný začátek netrvá po celý film a jak se příběh začal rozjíždět, začal mě stále více a více i bavit. Nevím sic, jestli se dá film označit i jako komedie, mně připadal spíš jako odlehčené drama, které se snadností sobě vlastní jenom na bázi konverzace předvede, jak jsou lidé nepoučitelní a pitomí. Každý hledá svou Amy, přitom nejjednodušší by bylo ji vůbec neztratit....

Životní příběh jedné obyčejné ženské, která si tak trochu pokaňhala život, určitě stojí za vidění. Taťjana Medvecká dokáže diváka strhnout i v zástěře a se smetákem.:-) A pak nezbývá, než si říct: ve dvaceti nebo v padesáti, každá správná žena by se měla vdát:-)). Ale jestli se jí u toho rozzáří oči stejně jako Taťjaně Medvecké, bude si ji muset její novomanžel pořádně hlídat, abychom pak nemuseli sledovat "podruhé vdaná", potřetí vdaná" nebo taky třeba po desáté...

On ji chtěl jenom využít, ale ona chtěla být využívána dál. Nejspíš věřila, že když se dostane mezi tzv. lepší společnost, i lidé v ní budou lepší.... Alicia Vikander celý film vytáhla svým výkonem nejméně o jednu hvězdu nahoru, její Katarina každou chvíli mění výraz, jednou je naivní, plná očekávání, aby v příští vteřině byla zadupaná, nešťastná, doufající a každé hnutí mysli jí musíme věřit. Samotný film ale trochu nešťastně kazí začátek a konec, začátek proto, že holka, která to dělala ve městě s každým, bude pravděpodobně otrlejší a konec proto, že....měl skončit o chvíli dřív. Nevěřím totiž, že za daných okolností byl možný návrat. Když jednou vstoupíš do řeky, vždycky se namočíš.

Mnohé věci zůstaly nevyřčené, mnohé křivdy zapadaly pod nánosy prachu a mnohé lásky skončily. Anebo ne? Mikropříběh ze života norské vesnice, kam se vrací Anna, aby se naposledy rozloučila s babičkou a pak odjela navždy.... 75%

Nebudu tady rozebírat to, že i nevoják si všimne, že v závěrečných scénách kluci běží na smrt bez ochranného palebného krytí anebo se střílí jenom cestou tam a když doběhnou, necháme je ostřelovači pěkně na ráně, protože vojáků je dost a o jednoho víc nebo míň, koho to zajímá.:-) Chápu ten film jinak, a to jako zobrazení psychiky člověka v mezní situaci. Oči šikanovaného kluka ve chvíli, kdy ztrácí lidství i rozum a nastupuje psychóza, jsou dokonalé, bohužel už jsem takové viděla i ve skutečnosti. Druhá polovina snímku oproti první působí zpočátku průměrně, jako by už Kubrick neměl co říct. Ale je to jen příprava na závěrečné vyvrcholení. Nikdo není zrozen k zabíjení, ale někdy je humánnější zabít. 85%