venus

Audiovisuální slast aneb tak nějak to mělo opravdu být! I když Kristen měla mít méně kruhů pod očima a méně vyzývavé uši, zastoupila roli Sněhurky nad moje očekávání. Opravdu celé obsazení tak nějak hrálo, Cherlize byla samozřejmě nejdokonalejší, ale i přes její výrazný glanz vše hrálo jak na drátkách. A na závěr ještě jednou, fantasy triky byly opravdu úchvatné.

Brilantní kamera, úžasná práce se světlem, lyrické výrazy ve tvářích. Vše potřebné k udržení divácké pozornosti, kterou nemůže upoutat mluvené slovo.

Film odehrávající se krátce po skončení druhé světové války se točí okolo rozporuplné Sophie, která přežila jako jediná ze svých blízkých koncentrační tábor. Dostáváme se až do hloubky zmučené lidské duše, ochromené trýznivými zážitky z válečné minulosti. Příběh je to velmi silný, avšak podle mě se tvůrce filmu měl více zaměřit právě na těžkou volbu, ke které byla Sophie donucena. Tato děsivá událost je ve filmu zpracována jen tak na okraj a dostává se do pozadí, což je podle mě chyba. Je možné, že Wiliam Styron to takto zamýšlel... Nečetla jsem knihu, tak nevím, zda hlavním problémem jsou tedy mezilidské vztahy či děsivost druhé světové války. Každopádně musím vyzvednout výkon Maryl Streep, Magda Vášáryová, která měla roli dostat, by se jí asi těžko vyrovnala.

Můj oblíbený žánr, můj oblíbený Benicio a první setkání se Susanne Bier - vcelku úspěšná kombinace! Herecké výkony jsou úžasné do puntíku - včetně těch vedlejších. Pro mě je tohle vyvážený film ve všech směrech. Možná není tématicky úplně originální, no jistě, že ne - ztráta nejbližší osoby je v kinematografii dost vyčerpána, ale rozhodně Spálené vzpomínky nepovažuji za žádnou napodobeninu. Během dvou hodin jsem se ani trochu nenudila a žádný záběr pro mě nebyl zbytečný. Správnou časovou vyváženost vážně oceňuji, není nic horšího než si jít během filmu v hluchém místě jít uvařit čaj.

Tohle není film, ale "film"... Herectví hrozné, scénář taky, prostě další blbost o americkém snu. A navíc je to celé jak ohraná písnička... chudinka malinká osiřelá se probíjí životem a ačkoli má skvělý hlas, tak dělá pouze křoví. A najedou se vyhoupne na špici a pak, aby byla ještě větší chudinka, tak jí nakonci zastřelí přítele.

33 let práce... neuvěřitelné... na jednu stranu jsem uchvácena alegorickou prosluněnou kamerou, ale značně zachmuřena stylizací lidství do jedné americké patriarchální rodiny, kde je otec generálem a matka němou utěšitelkou. Kdyby si Malick hned od počátku udržel nastavenou audiovizuální levitaci, mohli jsme hlasitě plesat. Ano, asi takhle nějak by se dal zachytit život, tak široce, tak neuspořádaně, tak krásně. Ovšem pominula bych právě tu humanitní složku, jelikož je troufalé a až urážlivé nacpat člověka do jedné fordovské rodiny. A není to trochu rouhání střídat evoluční záběry o vzniku života se životem represivní křesťanské rodiny? Bůh nebo Darwin? To je otázka, která ovšem není v dnešním vědecky orientovaném světě příliš výstižná a dostačující. Pro mě, jako pro ateistu, stála krása života ve stínu křesťanství a imperialistické morálky.

Let the good times roll! Kluci jsou úžasní a celý film taky! Opravdu nejlepší adaptace Stephena Kinga.

Tak tohle by se každopádně mělo sestříhat do krátké, věcné ukázky a pouštet to v McDonaldovi lidem při jídle... to by byla Amerika hubenější!

Chápu, proč většina hodnotí průměrně... děj se odehravá v pomalém tempu, je velmi tichý - hudební doprovod je téměř žádný, což je škoda, protože africká hudba by snímek velmi oživila. Ale já oceňuju hlavně vzácnost tohoto filmu. Vidět čistě africký příběh se všemi tradicemi, kulturou a magií je dost neobvyklé. Snímek není napínavý, nemá rychlý spád, ani nehraje na city, to, čím na vás zapůsobí je jeho duch a nám hodně vzdálená africká civilizace.

Měla jsem velká očekávání, ale i přesto, že se ve filmu ukázali moji TOP herci - Johnny Depp a Alan Rickman, se nenaplnila. Nějak tomu něco chybělo, těžko říct, jestli sůl nebo pepř... taky pravda, že kombinace Burton-Depp-Bonham Carter už bylo trochu dost.