Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Mladý spisovatel Stingo přijíždí v roce 1947 z amerického Jihu do newyorského Brooklynu. V penzionu, kde se ubytuje, se seznamuje s dvojicí milenců, Židem Nathanem, až patologicky zaujatým problémem Židů a holocaustu, a něžnou Polkou Sophií. Hned zkraje si všimne, že jejich vztah prochází prudkými zvraty a Nathan se někdy chová neuvěřitelně surově. Přesto se nakonec stanou přáteli. Stingo se pouští do psaní svého románu s autobiografickými prvky … Brzy zjišťuje, že Sophie byla v koncentračním táboře, přestože je čistá árijka, kde – jak vypráví – zemřel její otec, varšavský profesor práv, i její manžel. S Nathanem se seznámila, když jednoho dne omdlela v knihovně. Půl roku po příjezdu do Ameriky byla na konci sil. Nathan ji zachránil, staral se o ni, vařil pro ni a vedl s ní dlouhé rozhovory. Při jednom setkání se Stingem mu svěří, že kvůli masu, které tajně sehnala pro svou matku trpící tuberkulózou, byla poslána do koncentračního tábora. Přežila a pak strávila nějaký čas ve Švédsku … Jednoho dne dosáhne Nathanův záchvat zuřivosti vrcholu. Zatímco Stingo se Sophií přichystali oslavu jeho nového vynálezu z oboru biologie, o němž stále hovoří, udělá scénu, oba uráží a zdrcená Sophie se opět postaví na jeho stranu. Druhý den jsou oba pryč. Stingo Sophii hledá na katedře polonistiky, kde mu její vedoucí sdělí, že Sophiin otec byl vášnivý obdivovatel nacistů a antisemita, tedy opak toho, co mu Sophie napovídala. Jeho protižidovské postoje byly všeobecně známé, přesto ale jakožto potencionálně nebezpečný intelektuál nakonec skončil v koncentračním táboře. Když si Sophie druhý den přijde pro věci, všechno přizná, i to, jak se o otcových postojích dozvěděla, když mu jednoho dne opisovala projev, s nímž měl vystoupit a který proklamoval „vyhlazení“ jakožto konečné řešení židovské otázky v Polsku. Vzpomíná i na Poláka Josefa, který ji tehdy velmi miloval a jehož sestra Wanda ji žádala, aby se připojila k odboji. Sophie ale odmítla a Josefa brzy nato zabilo gestapo. Ona sama byla i s dětmi zatčena a transportována do Osvětimi … Vypráví, jak při selekci vězňů poslali jejího chlapce Jana do tábora pro děti, zatímco dcerka šla do plynu. Díky znalosti němčiny se Sophie stala sekretářkou velitele tábora Rudolfa Hösse. Hned po příjezdu ji kontaktoval vězeň, který ji žádal, aby v pokoji Hössovy dcery Emmi sebrala rádio. Sophie váhá. Mezitím se dozvídá, že v dětském táboře vypukla epidemie a snaží se i za cenu, že se mu nabídne, uprosit velitele Hösse, aby ji propustil na svobodu. Ukazuje mu otcův článek o „konečném řešení židovské otázky v Polsku“. Höss odmítá a tak Sophie prosí alespoň, aby jejího syna poslal do Německa na převýchovu v rámci projektu „Lebensborn“. Höss slibuje, svůj slib ale nedodrží. Sophii se nepodaří ani sebrat rádio, malá Emmi ji přistihne. Syna už nikdy nespatří. Velitel Höss je přeložen a Sophie se vrací na svůj blok... (TV Prima)

(více)

Recenze (395)

Rocky62 

všechny recenze uživatele

Velké zklamání! Akademická nuda s brilantní Meryl Streep v příšerně nezáživném dramatu, v němž se začalo něco dít cca půl hodiny před koncem. Díky Meryl hodnotím ještě objektivně, jinak bych to snad zahodil do koše. Takovou nasranost po projekci jsem dlouho neměl, s Alanem Pakulou si do noty asi nikdy nepadnu.45% ()

Radyo 

všechny recenze uživatele

Drama, stavějící především na výkonu Meryl Streepové. Ta hraje Sophii velice přesvědčivě a i díky tomu byl film diváky přijat poměrně příznivě. Za zmínku stojí fakt, že tvůrci pro roli Sophie uvažovali původně dokonce i o Magdě Vašáryové. Streepová se prý k roli dostala hlavně díky zákulisním machinacím. ()

Reklama

Fleur6 

všechny recenze uživatele

Cítim ľútosť nad tým, že som čítala Styronovu knihu predtým ako som si pozrela film - kvôli tomu obe diela porovnávam a tu musím konštatovať, že kniha bola o poznanie pôsobivejšia. Ako tu už bolo párkrát spomínané, Pakula mechanicky preniesol dej románu na plátno bez pokusov o zmenu, ale bohužiaľ stratil veľa faktorov, ktoré dodávali knihe napätie. Celé Styronovo dramatické stvárnenie vás totiž nenechalo na pokoji, triasli ste sa pred hrôzami, nad tými najšialenejšími názormi, nad vecami, ktoré unikajú bežnému chápaniu. A čo ste videli vo filme? 10% z tejto stránky, veľa drobností bolo vynechaných - čo je prirodzené - ale v knihe pri pasáži o Rodolfovi Hössovi a gazdinej Wilhelmine vám postojí rozum (narozdiel od filmu). Meryl Streep ako hlavná hrdinka si zaslúži uznanie, ženu, čo unikla pred smrťou v koncentračnom tábore, ale vojnou bola poznačená až do smrti, nemohla zahrať lepšie, avšak škoda Nathana. Čo sa týka jeho prevedenia v podaní Kevina Klinea - bolo mu ponechaného málo miesta. V knihe bol pre mňa zďaleka najzaujímavejšia postava - i keď nesťažujem sa, Kline je ako vždy sympatický, ale možno to je ten problém - nedostatok šialenstva. A o MacNicolovi (Stingo) ani nehovorím, jeho charakter a túžby boli pramálo objasnené - pravda je, že od začiatku po koniec bolo jeho najväčším snom prísť o panenstvo, vo filme však pôsobí skôr ako nezištný záchranca bez vlastných potrieb, stagnujúce predvídateľné pôsobenie postrádajúce čo i len najmenšie zaujatie z mojej strany. Tak či onak, myšlienka zostáva - Sophiina voľba je veľmi humánne dielo, v ktorom sa nemohla zvrátenosť nemeckého fašizmu demonštrovať väčšmi, ale ak vám mám poradiť, chyťte do rúk radšej knihu. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Občas vidím film, ktorému sa nedajú uprieť umelecké kvality, ale ktorý už nikdy nechcem vidieť znova. Dôvodom je stopáž, vďaka čomu je Voľba dosť únavná a taká nedefinovateľná, nepríjemná, chladná depresia. Sú totiž filmy, ktoré ma svojou depresiou chytia tak, že si ich pozriem niekoľkokrát. Určite nie tento. Celé to nesie na sebe Streepová, ktorú tu tak zrichtovali, že zabudnete, že bola jednou z najkrajšich herečiek 80tych rokov. McNicol bol neskutočný ňouma aj v mladom veku. VIDENÉ ZNOVA 10/2016. V podstate nič nové, iba doplním, že niektoré traumy sa dokážu vryť tak hlboko do duše/mozgu/srdca, že ich nevylieči ani homeopatia. No a ten McNicol je dvojník Martina Gorea. ()

Šakal 

všechny recenze uživatele

Pakulův majstrštyk na motivy bestselleru Williama Styrona. Knihu jsem bohužel nečetl, takže nemůžu srovnávat, což je možná ale ve výsledku v tomto případě kladem. Meryl Streep rozhodně nepatří k mým oblíbeným herečkám ( jejím filmům se většinou vyhýbám ) , ale po shlédnutí tohoto snímku, budu muset svůj postoj k ní přehodnotit. Tímto dechberoucím výkonem si o mou větší pozornost jednoznačně řekla. Toho oscara si jednoznačně zasloužila, nemohl skončit v lepších rukou. Zdatně ji sekundují v roli Nathana skvělý Kevin Kline a Peter MacNicol jako začínající spisovatel Sting. Nejsilnějším momentem celého snímku pro mě osobně je scéna, kdy vyhublá nakrátko ostříhaná Maryl Streep jako Sofie se brodí bahnem podél přeplněných kotců s židy čekajích na smrt. Opravdu skličující pocit mě celého zaplavil. Druhým silným momentem je síla záběru KONTRASTU mezi samotným koncentračním táborem a vilou Rudolfa Hesse. Jako by člověk mávnutím kouzelného proutku vstoupil úplně do jiného světa ( vzdáleného tisíce mil ) a přitom ve skutečnosti je to pouze pár metrů oddělených zdmi. Naproti tomu ona finální ( stěžejní ) scéna s " volbou dětí " , přestože mistrně zahraná od Meryl ( vidíte ji v očích to čiré zoufalství ) , mohla být na můj vkus více vygradována. Přesněji řečeno měl si jí Pakula více předpřipravit. Nicmémě pro mě osobně velice silný zážitek! p.s. tímto si sám sobě slibuji, že čas k přečtení Styronovi knihy si najdu. Už pouze kvůli tomu srovnání....... ()

Galerie (173)

Zajímavosti (35)

  • Časopis Premiere umístil Meryl Streepovou za ztvárnění této role na třetí místo v žebříčku sta Nejlepších hereckých výkonů všech dob. (DaViD´82)
  • Než byla obsazena Meryl Streep, tak se do role Sophie počítalo s Magdou Vášáryovou. Tu ve filmu chtěl vidět i autor stejnojmenné předlohy William Styron, protože odpovídala slovanskému typu. Při rozhodování se pak režisér Alan Pakula radil i s Milošem Formanem. „Podívej se, máš dvě možnosti – buď v tom bude hrát Magda a ty dostaneš Oscara, nebo to bude hrát Meryl, Oscara dostane ona a ty nedostaneš nic,“ řekl mu tenkrát Forman. (DaViD´82)

Související novinky

Čertova švígrmutr

Čertova švígrmutr

30.06.2006

Někteří charakterní herci hrávají v inteligentních hlubších filmech, když jim jde o umění a touhu něco po sobě zanechat. Z toho se ale objeví v tak prvoplánovém hloupoučkém čemsi, že se člověk… (více)

Reklama

Reklama