Moiseiwitsch

Za soudruhů se točily skvosty a je jedno zda preferujete 60. léta nebo pozdější období. Všechny filmy i seriály jsou do určité míry odrazem tehdejší reality. Vynikající herci - Hanzlík, Adamovská, Srstka, Zedníček, Nárožný, Bartoška, Kostka, Karlík, Stašová, Dlouhý atd. atp. Fantastické scénáře jsou dnes ty tam. Dnešní Vojtkové, Kotkové a jiní nesahají tehdejší herecké generaci ani po kotníky!!! Pokud někdo dává Sanitce dvě hvězdičky - kolik musí dávat dnešním bezduchým a naprosto vyprahlým seriálům a jiným zvěrstvům... mínus 15 hvězdiček si zasluhuje většina seriálových braků tv Prima, Nova atd. Za den natočí několik dílů a pak tento marast cpou národu do hlav. Proč se asi točí pokračování seriálů z dob minulých???? Není to jen důkazem nedostatku invence v dnešní době???

Celkem solidně jsem zaplácl s pauzou na kafe a záchod téměř dvě hodiny svého bytí. Borec v hlavní roli je typickým představitelem hrdinů USA sračkoidní naprosto předvídatelné produkce s bizarně jednoduchým dějem bez žádného uměleckého účinku, bez dodatečného působení na mysl atd. Celkem pěkné zániky planet :) a vesmírné koráby se mi též zamlouvaly

Není nikomu divné, že na Dvořákův dotaz ve vlaku nikdo neodpověděl? Takže tehdy patřilo Slovensko pod Uhry???!!! a Vrábel začal o maďarizaci v 19. století... :) Jinak by bylo zajímavé konfrontovat i druhou stranu, ale to bych už chtěl moc. Pokud se čtou paměti a zápisky legionářů... Bylo by dobré vyslechnout i nějakého maďarského historika - to by se ale někdo i dozvěděl informace, které nechce slyšet. Jinak alespoň, že vzniklo toto - i tak jsem se dozvěděl řadu nových informací, i když trochu chaoticky podaných... např. pozadí - výměna Italů za francouzské velení

Plachta vynikající jako vždy. Krom něho si ve filmu zahraje i M. Horníček či J. Hlinomaz. Přílišný důraz je kladen na politiku a dost přehnaně je zobrazován idealistický obraz v továrně po únoru 1948. Obrovské problémy byly s kádry resp. jednotlivé řídící funkce nebyly vždy obsazeny kvalifikovaně, např. díky odsunu něm. obyvatelstva. Bylo stále krátce po válce - stále velké problémy ve výrobě atp. Nicméně vylíčení jednotlivých postav je zajímavé a minimálně k zamyšlení. Za první rep. byly filmy z prostředí kanceláří továrníků, pánů radů, doktorů či právníků a po roce 1948 zase z továren. Obojí mělo v sobě silný nádech idealismu. Jako komedii hodnotím 70%. Daleko více mi je sympatická komedie Anděl na horách natočená o pár let později.

Pochopil jsem, že po celkem dlouhém čase udělali lékaři v Polsku analýzu DNA pozůstalého a porovnali s lebkou a zjistili komu patří. Nic víc, nic míň. Opět otřesné rychlé záběry kamery - nechápu proč?! Přečtu si vše co ke Katyni vyšlo, z dokumentů zatím příliš moudrý nejsem. Základní je, zda spáchali vraždy Rusové či Němci! Zajímá mě i kniha M. Boráka.

Od dokumentu jsem očekával daleko více. Ruský novinář sepsal svou knihu o Katyni na základě oral history, pokud jsem správně pochopil. Z písemných pramenů není čteno nic. Borák hovoří o dvou skupinách, které v Katyni exhumovali těla zavražděných. O jejích výsledcích detailně není v dokumentu ani zmínka. Zajímavé je, že řada z doktorů záhadně po vyšetřování zmizela. Pokud tajné služby na Západě o všem věděly, proč pan Borák nevytáhne na kameru jeden dokument, který to potvrzuje?! Překlad do češtiny resp. titulky jsou sem tam nepřesné. Hudba a rychlé přebíhání kamery jsou otřesné. Co s pochybnostmi, které vyslovila druhá strana. Zbraně nebyly ruské resp. sovětské výroby, provazy, kterými byly svázány oběti nepocházely z SSSR, poblíž byl dětský tábor apod. Pokud by zločin spáchala sovětská strana, byl by dokonale zinscenován a naplánován. Teorie o likvidaci polské elity mi nepřipadá věrohodná. Přece v Polsku nežilo pouze 25000 lékařů, úředníků apod. Mimochodem údaje o počtu zavražděných se také dost rozcházejí. Navíc se v dokumentu spojuje Katyň s jinými dvěma místy. Asi by to chtělo větší stopáž a více profesionality. Škoda, že kniha ruského autora nevyšla v ČR - za to zde vyšla kniha německého autora a Paula Allena. Z druhé strany (ta co se domnívá, že vyníkem byla německá strana) - Jiří Šifrin, Grover Furr... Chystám se přečíst vše a pak uvidím. Furr má vyjít u bratrů Slováků. Celkově mě prostě dokument nepřesvědčil. Když paní mluvila o návštěvě kartářky či spiritistů... Pouze jeden dovětek - škoda, že se u nás nevydává ruská literatura v překladu.

Z pětidílného seriálu mi přijdou kvalitnější první díly. Štěpnička je příšerně nalíčený. Historicky je celý cyklus velice sporný zejména poslední únorový díl. Řada debat např. mezi Vojtou a Edvardem Benešem musí být postavena pouze na pamětech. Stejně tak mnoho dalších diskusí. Paměti jsou sporný pramen. Většina aktérů února se v pamětech snaží své politické chyby a selhání hodit na Beneše - Ripka, Drtina atp. atd. V dílech o bolševizaci strany, hosp. krizi a Mnichovu jsou rozhodně zajímavé momenty - např. sjezd komunistů, bodnutí Gottwalda četníkem při jedné stávce, snaha o jednotný postup při obraně republiky za mnichovské krize. Zajímavé by bylo natočit seriál od začátků Gottwaldova života do jeho smrti. Chápu, proč tomu tak v roce 1986 nemohlo být. Z herců jsem si všiml Dejdara, jak roznáší noviny a po upozornění i Míši Dolinové, kteří opanovali televizní obrazovky i po roce 1989. Jen se divím, že si roli nedala Jiřina Bohdalová. Pozoruhodný je i kulturní manifest, který podepsala velká část kulturní scény v roce 1948 - např. Werich. Řada herců hraje své role velice dobře - Karlík Šrámka - Beneš kancléře Smutného namátkou.

Občas mi připadalo, že dialogy byly odpozorovány v McDonaldu a ne v historických reáliích. Jinak je dobová atmosféra popsána dobře. Film má reálný základ v souboji mezi králi Francie Karlem VI, který byl psychicky mimo a Anglie Jindřichem V. (tzv. Stoletá válka) - směřování k bitvě u Azincourtu - první velké nasazení anglických resp. původně welšských lučištníků - někdy se hovoří i o soumraku francouzského rytířstva resp. těžké jízdy. Vztah mezi panovníkem a jeho poddanými je silně zidealizovaný a je pohledem člověka 21. století přeneseným do středověku. Souboje jsou solidně zpracovány. Myslím, že anglický král byl ve filmu silně zidealizován a děj z historickou realitou dost pokulhává, přesto jako historický film Shakespearovského střihu to není marné...

Silně zidealizovaný dokument s řadou nepřesností, omylů a kontroverzním hodnocením realizátorů. Zejména osobnost Jana Antonína Bati je podána povrchně. Celý dokument by mohl být delší nebo mít více dílů - myslím, že by si to i Baťa zasloužil. Komentář nepříjemného hlasu Polívky jsem snášel těžce.

Macháček je přesvědčivý. Pro diváka jistě solidní podívaná. Historicky málo věrohodné respektive hodně spekulativní. Česká filmografie líčí většinou Jana Masaryka jako slabocha a i zde tomu není jinak. Jeho smrt je automaticky ve filmu líčena jako vražda bez pochybností, což je v rozporu s konstatováním řady historických fakt. Pochybuji, že by Toman vydíral Steinhardta způsobem jaký byl ve filmu uveden. Setkání v Košicích je také hodně hollywoodsky pojato. Nesrovnalostí je celá řada, ale jako celek je to slušná podívaná. Kubera jako Beneš je hodně velká prdel. I ostatní politici si nejsou příliš podobní. Celkem suma sumárum nic světoberného !!!