PogoJoe

Tento film má skvělé a bombastické efekty (na svou dobu určitě). Ale tím veškerá pozitiva končí. Film jsem viděl dvakrát s odstupem mnoha let - a zatímco poprvé jsem to hodnotil jako čistý průměr s bonusem výborných efektů, podruhé jsem se už trápil. Žádný vtip, žádná zábava, když to srovnám s Válkou světů, tak je to jako srovnávat kyselou mandarinku se sladkým melounem.Tak strašnou hudbu už jsem dlouho neslyšel. Hudba má umocňovat zážitek, ale v tomto případě mě vyloženě vadila. Většinu filmu jsem se nudil a nebo s nechutí sledoval přebytek trapného sentimentu a hrdého amerikanismu, který se dá v podobných dílech čekat, ale tady to je už přehnané. Když k tomu přidám nepovedený scénář, který si s daným motivem mohl poradit množstvím různých způsobů a vzniklo z toho toto... Podle mě je to nevyužitá šance...

Spousta "žahadel", "nárazníků" a Koček, zhulenej pes, sexy dvojčata, Zoltan a "giganticky rajcovní super mimozemšťan". A dál? Optimistická ztřeštěnost a pro mě osobně docela velké překvapení - bavilo mě to. A to dokonce hodně. Není to jako ostatní teenagerské komedie, ačkoli by to tak na první pohled mohlo vypadat. Toto dílko netradičními nápady jen hýří. Jedna ulítlost za druhou, místy tomu sice docházel dech, ale je těžké udržet zběsilé tempo gagů po celých 80 minut. Skvěle vybrané typy idiotů, výborný dabing, má to styl. Pro mě osobně skryté geniální dílko, které vždy zaručeně pobaví, i po několikerém puštění....

1 hvězdička pro Slye a Madeleine, kteří jediní se mi v tomto dílku docela líbili. Hlavním problémem tohoto filmu je scénář: naprostý propadák. Spousta nelogičností, primitivní dialogy, zmatečnost a uspěchanost. Jen pár milých maličkostí, nad kterými jsem se nanejvýš pousmál, film nespasí. Slyi, tohle nemáš zapotřebí...

Smutná komedie. Spíše smutná, než komedie. Několikrát jsem se při ní pousmál, často mě u ní ovšem přepadal smutek a melancholie, a také zvláštní pocit nostalgie. Notně k tomu pomáhala i tklivá hudba. Člověk, který to nezažil (či již nepamatuje), si díky filmu dokáže velice živě představit, jak vypadala atmosféra v NDR v těch letech a měsících změn 1989-90. Film na mě působil láskyplně a trochu i dojímavě. Líbilo se mi několik momentů - např. vrtulníkem odvážená socha Lenina před zrakem zmatené matky, kosmonaut Jahn, kamarád amatérský režisér a jeho "zpravodajství" či ziskuchtiví pionýři nebo vyvěšování reklamy na coca colu, ale měl i spoustu hluchých míst. A celkový dojem? Nevím, zda někdy najdu chuť se na film ještě jednou podívat. Nic světoborného to totiž nebylo. "Jen" hezké - nic víc.

Tento film u mě boduje i po letech a x shlédnutích. Nespočet geniálních hlášek, charakterů, gagů a originálních nápadů - Paolo Villaggio a celá jeho účetnická familie je tu k popukání. Člověk si jen vzpomene na Bavorské karbanátky ("škoda, že si nedáš") a ihned se mu s širokým úsměvem na tváři vybaví další neopakovatelné scény - jachta; účetnická dovolená, která se promění v hladové peklo; dcera, kterou si Fantozzi splete s její hračkou - opičkou a políbí na dobrou noc ji; zásuvky po celém domě plné pečiva (nesmělé pokusy jeho ještě ošklivější ženy zapůsobit na pekaře) a Fantozziho zjednání si pořádku, firemní cyklistický závod, který téměř dokončí jediný Fantozzi, kdyby před cílem nevjel do otevřeného pohřebního vozu, a desítky dalších... U mě toto zkrátka patří do TOP 10, nebo do TOP 20 určitě. A ostatní - i když třeba nenadchne, tak zcela jistě pobaví. Tahle komedie nemůže nechat chladného nikoho.

Přesně jak píše Golfista: "...nedávno jsem si to pustil a zase to kupodivu fungovalo. Jenom jak se ozve ta muzika :)". Funguje to pořád - herci (i se skvělým českým dabingem), atmosféra, nostalgie, hudba, potěšující detaily, poetika... Prostě klasika...

Hláškami nabitá legenda. Karfík, Chocholoušek, Béda Hudeček. Z kolika filmů zdomácní tolik výroků či jmen? Není jich mnoho. Jaká scéna je vaše nejoblíbenější? Je opravdu z čeho vybírat. Po pečlivém uvážení by u mě asi zvítězila scénka přijímání Koudelky alias Luďka Soboty ze "zřejmě slušného oddílu STS Chvojkovice-Brod" do kurzu juda instruktorem v podání skvělého a přesného Franty Peterky. U kolika filmů se vám také stává, že už se smějete před tím, než daný okamžik přijde a těšíte se na něj jako malé děcko na cukroví? Tahle taškařice spojuje excelentní scénář, bravurní výběr herců do nejmenší roličky, kvalitní režisérské vedení a cit pro komiku. Znovu opakuji - je to legenda, právem náležící do mé TOP 10 filmů.

Annie Hall patří kupodivu k mým méně oblíbeným Allenům - méně vtípků než jinde, místy zmatečné přeskakování mezi scénami a změny rytmu... Podle mého názoru má Allen hodně lepších filmů a Oscary bych mu já osobně dal za jiné věci... Ale v roce 77 se zřejmě trefil do vkusu tehdejšího publika.