llydeb

Za působibý závěr dávám 4 hvězdy. O ženě, která spojovala i rozdělovala dva bratry; až se nakonec zvláštní trojúhelník roztrhl a nic nebylo stejné, jako dřív. O politických rozhodnutích za cenu osobních obětí. Inspirováno skutečnou událostí.

Dani vystudovala, pracovala, byla v práci zatraceně dobrá, potom se vdala a jak se slušelo, stala se z ní žena v domácnosti. Teď je Dani skoro čtyřicet a musí začít znovu. A je to těžké. Pořádně těžké. Jestli se chce Dani odrazit ode dna, musí se uchýlit ke lži. Jaké to je, prosadit se, když musíte na pohovorech soutěžit s lidmi, kteří jsou o 15 let mladší než vy, ve společnosti, kde se rozvody nenosí? (První díl je slabší, ale je možné ho přeskočit.)

Ambiciózní vědecký pár se rozhodne vychovávat 3 děti v protikladu s tím, k čemu je předurčuje rodinná anamnéza. Smyslem je prokázat, že výchova hraje prim nad geny. Rodina žije na chatě mimo civilizaci, aby se eliminoval vliv vnějšího prostředí. Když děti přichází do puberty a zvyšuje se tlak na přesvědčivou prezentaci výsledků experimentu, denní rutina poklidného života v ústrání dostává trhliny. Být vědcem a rodičem v jedné osobě může odstartovat pěknou migrénu.

Muž a žena se setkají v knihkupectví ve španělské Zaragoze. Podobně jako děti se rozhodnou si spolu hrát. Hra má několik pravidel. Nesdělí si svá jména. Nevymění si telefonní čísla. Nesmějí se do sebe zamilovat. A budou si hned odpovídat na otázky. Film má překvapivou pointu a jde rozhodně o nadprůměr žánru.

Netypický styl vyprávění, divák je nezasvěcený pozorovatel, a tak to zůstane až do konce. První z povídek je o neuspokojivém sexuálním životě manželů, kde se muž-umělec věnuje dětem a žena vydělává. Druhá je o sbližování na začátku vztahu a o tom, jak moc je člověk ochoten předstírat, aby zaujal. Třetí, která se točí kolem pivovaru, je nejméně dějová, spíš pocitová. Čtvrtá je celá španělsky a je nejznepokojivější. O páté píše Fifer. Šestá je o manželské dvojici, která si hledá někoho do trojky přes Tinder (hraje tam Orlando Bloom). Povídky se prolínají tím, že se všechny odehrávají v Chigacu a že se občas mimoděk mihne postava z jiné epizody. Dobrá je recenze na variety, kde vysvětlují filmařský styl Easy (tzn. mumblecore).

Krátký dokument o 4 studentech, kteří letní prázdniny trávili v guatemalské vesničce s příjmem 1 USD na den na osobu. Film ukazuje, že kde není sociální stát, je pro přežití nezbytná soudržnost komunity. Dále, že místní obyvatelé mnohdy nemají peníze dokončit ani základní školu. V důsledku toho pracují od dětství jako nekvalifikovaní nádeníci bez garance pravidelného příjmu. Pozitivní bylo vidět, že mikropůjčky mohou zásadním způsobem zlepšit kvalitu života, protože místním umožňují začít podnikat a tak vydělat na zdravotní péči, školu pro děti, dostatek potraviny a např. drahý sporák (v chatrči pak není kouř z otevřeného ohniště a ušetří se drahé dřevo).

Zdravotní bratr Núrí dostane od dokumentaristy kameru, aby natáčel v non-go zóně po odchodu Američanů z Íráku (režisér sám tam natáčet nemohl, protože mu neumožnili přístup). Núrí je zprvu hlavně pozorovatel, chce zaznamenávat osudy svých pacientů. Charakter zranění na pohotovosti se postupně mění. Později se boje (ISIS) přiblíží a Núrí se musí rozhodnout, jestli jeho rodina uprchne stejně jako ostatní. To mění i úhel pohledu, protože do popředí kamery se dostává Núrího osobní situace. Síla snímku je umocněna postavou Núrího, který je sympatický, pozitivní a dělá obdivuhodnou práci. Film z místa, kde děti umí rozpoznávat všechny možné druhy bomb a kde soused nemůže věřit sousedovi. Mimořádně podnětná byla i debata s režisérem po filmu. Mj. zaznělo, že v Íráku je velké množství soupeřících skupin, mezi kterými je obtížné nastolit rovnováhu. Příchod Američanů režisér přirovnal k otevření brány do pekla, když do složité situace zvenčí nevědomky zasáhli lidé, kteří o Íráku nevěděli prakticky nic a vnitřní rovnováhu narušili.

Mladá absolventka Mayu, milovnice pohodlných střihů a nových materiálů, nastupuje do svojí první práce v ateliéru, který vyrábí na zakázku luxusní spodní prádlo. Pracovní realita se dost liší od Mayiných představ a zdá se, že s náročnou šéfovou nebude snadné vyjít.

Chlápek se pár týdnů věnuje svému synovi a u toho se potí nad grilem. Rázem je z toho 114 natočených minut, které se táhnou pomaleji než sejra. Není tam jediné vtipné místo - tedy někomu může připadat vtipné nasypat si mouku do rozkroku jako prevence opruzenin. Patetické.

Ve svém žánru si Grand Hotel zaslouží slušné hodnocení - uvidíte pád ze schodů, únos, intriky, záměnu postav, zakázanou lásku, nevěru, nečekaná odhalení ... Postavy nejsou zcela černobílé. V hotelu se vraždí jak na běžícím pásu, takže nejde čistě o romantický seriál. Zajímavé je i prostředí z počátku 20. století. Pozor na spoiler od Kri-kri. Pokud se učíte španělsky, lze doporučit.