kaylin

„Suspiria“ Luca Guadagnino je jiný film než „Suspuria“ Daria Argenta. A je to dobrý film. Popravdě si myslím, že je docela škoda, že se tvůrci snažili za každou cenu svézt na legendárním filmu, protože tahle novinka by si zasloužila být samostatná, mít svůj vlastní příběh, nepropagovat se jako remake. Je dost dobrá na to, aby to utáhla bez téhle berličky, která trochu narušuje skvělý odkaz, jenž Argento má.

Americký horor „Draculova dcera“ se primárně zaměřuje na téma prokletí a na to, že jeho nositelka rozhodně není šťastná s tím, jak se její život změnil, co s sebou nosí a jaké jsou její potřeby. Už v tomto filmu se objevují náznaky toho, co je pro ženský upírský hororový film celkem standardní – tedy lesbické prvky. Ale ono se to s upírkami táhne i v literární historii, kde dostali prostor dříve než ve filmu.

Jasně, australský horor „Red Christmas“ nepřichází s nějakým vyloženě skvělým nebo chytrým scénářem, ale to tolik nevadí. Tohle je kousek, na nějž se dá celkem v pohodě podívat, aniž byste utrpěli nějakou újmu, nebo jste měli pocit, že tohle muselo vypadnout někde z popelnice. Koukatelný horor, který nic moc nepřinese, ale rozhodně nebude nudit. A Dee Wallace prostě táhne.

I když to tak nemusí vypadat, snímek „Subconscious Cruelty“ se snaží něco říct, má určitou vypovídací hodnotu. Není to jen bohapusté plácání oplzlostí a nechutností. Tady se na sebe vrší něco, co dokáže člověka zasáhnout, ale zároveň to proniká do jeho temný hlubin. Nikdy jsme neměli zvrácenou představu? Nikdy jsme nechtěli něco, co by se ostatním zdálo divné? Karim Hussain tu temnotu odhaluje po svém.

Francouzský horor „The Darkest“ chce hrát na komorní prostředí a také na jednoduchost. Atmosféru buduje způsobem, který se tak nějak nabízí, ale přitom by měl být funkční. Nemůžu si ale pomoct, sledování tohoto filmu mi prostě nic nedalo. Nejsou zde momenty, jež by skutečně stálo za to. Je to takový odvar známého a viděného. Krátká stopáž ale rozhodně potěší.

Malcolm McDowell neskutečný!

Americký snímek „Kill Game“ se vzhlédnul ve slasherech, ale chtěl přinést i inteligentní scénář. Obojí se mu rozhodně nepovedlo. Ten slasher zde určitě je, ale ten inteligentní scénář zůstal někde na půl cesty. Trochu škoda, ale pokud jste neměli velká očekávání, možná vás tahle podívaná uspokojí, už třeba jen tím, jak se to tvůrci na konci snaží celé zamotat ještě více.

Britský snímek „Dům dlouhých stínů“ je skvělou poctou starým filmům studia Hammer, ale i hororovým komediím. Film se nebere vážně, což je patrné i z toho, že herci trochu přehrávají a kamera se soustředí na jejich obličeje a výrazy. Tohle k nim prostě patří, tohle je proslavilo, stejně jako jejich hlasy, tedy alespoň v případě Leeho a Price. Jo, tahle garda je prostě skvělá i v pokročilejším věku.

Britský hororový pokus „The Unfolding“ tak zůstává skutečně primárně pokusem o horor, protože není možné takový film brát moc vážně. Je to unylá podívaná, kde nenajdete snad nic, co by vás skutečně trochu nadzvedlo ze židle. Jede se v zajetých kolejích, které jsou hodně rezavé. Ale tvůrci se nechtějí vyčlenit nechtějí něco jiného, chtějí prostě natočit film a je jim jedno, že bude tristní.

Americký snímek „Caesar and Otto's Summer Camp Massacre“ je tak jen klasickou rychlokvaškou, kterou se tvůrci rozhodnou natočit za každou cenu bez toho, aby do ní vložili nějak více úsilí. Není to vidět na příběhu, není to vidět na úmrtích, není to vidět na hereckých výkonech a už vůbec to není vidět na humoru, jenž je vskutku tristní. Tady jednoduše není o co stát.