kaylin

Díky tomu, že se snímek odehrává na malém prostoru, má strašně málo místa k tomu, aby se dovedl roztáhnout, aby dovedl růst. I díky tomu zůstává atmosféra tak nějak naředěná. Je to dáno i klasickými postupy, kdy se ozývají hlasy, které by neměly být slyšet, jsou zde lidé, kteří mluví s mrtvými, apod. Tohle není něco, co vás ohromí, ale i tak má film sem tam něco, co vás může oslovit.

"Štamgast" rozhodně není snímek pro mě. Charles Bukowski mě zajímá spíše v knižní podobě, ale když se na to pak člověk kouká, nemám zrovna pocit, že tohle je něco, co bych chtěl sledovat. Mickey Rourke si očividně roli užívá a vedle Faye je skvělý. Nejinak je tomu v jejím případě, ale Mickey tady vyniká.

Zase jedna krásná ukázka japonské animace, kdy na první pohled máte pocit, že se jedná jen o něco, co navazuje na klasické fantasy příběhy o Opičím králi, ale ve skutečnosti se jedná spíše o film, který si bere to nejlepší z akční školy a přenáší to do roviny, kde je to přístupné dětem. Přesto dovede vyjádřit silné emoce.

Na první pohled to vypadalo docela dobře. Z mé pozice hlavně proto, že se zde objevuje jméno Charisma Carpenter, kterou mám prostě rád. Nějaká osobní slabost. Jenže pak zjistíte, že je to akorát snůška vzpomínek, snů a halucinací, která dohromady dává nudné pobíhání po lese, které Juliet Reeves prostě neutáhne.

Co tohle sakra bylo? Je to vůbec film, nebo jen scénky, které někdo shodou okolností natočil s pár známými ksichty? Já mám béčkovou produkci docela rád, ale tohle už na mě bylo trochu moc. Děj, který má našlápnuto na to, aby byl drsný, ale je jen uřvaný a trapný, herci, kteří už se ani nesnaží nic předstírat. Špatné, špatné.

Ten příběh nezní až tak špatně, ale je to podáno otřesně. Černobílá kamera by byla ještě fajn, ale díky hercům se vytrácí jakékoli napětí, což je škoda. Doris je i celkem schopná vytvořit nějaké základní scény, které vás trochu nabudí, ale film je z hlediska erotiky hodně mírný a není v ně nic odvážného. Spíše se na to dívejte proto, že jste zvědaví na béčkovou tvorbu, ne tolik na vnadné ženy.

Chvíli - docela dlouhou - jsem si říkal, co to je sakra za sport, který zde postavy provozují. Jmenuje se kabaddi a jde tam o tom, že jsou dva týmy, jeden si vždy zvolí lupiče, který se snaží "ukrást" hráče druhého týmu a tím získat body. Základem jeho útoků je fakt, že musí zadržet dech. Podivný sport, vyloženě lokální, ale zajímavý, stejně jako prezentovaný film, který mě ve finále překvapil.

Snímek "Babycall" má jeden zásadní silný prvek, pro který stojí za to sena něj podívat. Tím prvkem není nikdo jiný než Noomi Rapace, která v hlavní roli opět odvádí skvělou práci a dává tak mírně zaniknout skutečnosti, že snímek vlastně nemá tolik co říct a o horor se snaží spíše jen okrajově. To je velká škoda, protože napětí se vytrácí rychle.

Když jsem si přečetl anotaci k filmu "První, poslední", byl jsem si jistý, že to je něco, co by mě mohlo zaujmout. Jak se ale nakonec ukázalo, téma vypadá lépe na papíře, než provedené ve filmové podobě. Čekal jsem mírně ujetý, nepředvídatelný film, ale tohle mi přišlo spíše jen pomalé a trochu drsnější.

„La Cara del Diablo“ bohužel nakonec vyznívá jako něco, co se strašně moc snaží o atmosféru tím, že na sebe nakládá jednotlivé scény, které jsou samostatně skutečně děsivé, ale celek, který vytvářejí, není až tak skvělý, jak by bylo záhodno. Celkově film vyznívá celkem jednoduše a není zde žádné velké překvapení. I tak je ale v Peru potenciál k tomu, aby byl dobrý horor natočen.