Alenuch

Je pravda, že kdysi dávno jsem doufala, že Zdeněk Troška najde po Kameňácích formu a natočí něco jako Slunce, seno..., ale teď vím, že už toho prostě není schopen, nehledě na to, že Helenu Růžičkovou evidentně nelze nahradit. Mě na Babovřeskách nejvíc vadilo to, že to není komedie. Snesu klidně i hrubozrnný humor, ale musí být skutečně vtipný. Tady jsem se zasmála jednou (Žilková k Vondráčkové: Prodávám příčesy a mám barvu i na tebe, takovou tu pochcanou slámu.) a tím pádem jsem měla bohužel čas sledovat "děj". Problémem je asi to, že zatímco většina fanoušků to bere jako film, u kterého takzvaně "vypne", mě bohužel tenhle typ filmů nutí k přemýšlení - proč se postavy chovají tak divně, co to proboha říkají, proč starosta neposlechne a nepřeparkuje si to blbé auto zpod drátů s holuby, proč se farář nejdřív nezeptá svojí sestry, jak to bylo s jejím pohovorem u starosty a jde ho rovnou zmlátit, aby si teprve po další hodině filmu všichni sedli a řekli si "tak si to pojďme vysvětlit", proč se báby celý film faráři posmívají a pomlouvají ho a potom jim k obratu o 180 stupňů stačí divná promluva divné jeptišky.... a takhle by se dalo pokračovat pořád dál. Odpad to není, už jsem viděla větší hrůzy, ale pravdou je, že jedinou příjemnou věcí tam byly scény Jana Dolanského a Lucie Vondráčkové, kteří byli milí, sympatičtí a nepřehrávající. Znova na to koukat nebudu.

Skvělé na odreagování. Sice po pár dílech začne být trochu monotónní takové to "dort potřeme máslovým krémem a pokryjeme fondánem", ale kvůli tomu, co přijde potom, to přežiju. Nejlepší totiž stejně je to zdobení, vytváření cukrových květin a ptáků a ruční malování ornamentů. To mě nikdy neomrzí. Jasně, je tam navíc přidaná vždycky nějaká krize typu "nestíháme" nebo "spadne nám to", kdy účinkující lomí rukama a mají na krajíčku, což je směšné. Ale na ty dorty jen zírám.

No, já nevím, pro mě trochu zklamání. Už druhá kniha byla o něco málo horší než první, ale film tomu tuplem nasadil korunu. Bridget už není ztřeštěná a prostořeká, ale místy je z ní skutečně hloupá husa (třeba právnický večírek a označení hosta „plešatej, zazobanej debil“, trapnost nad trapnost), navíc ubyla taková ta její štěněcí roztomilost, která mi chybí. Kromě hlavní postavy bohužel scénáristé odstřelili i děj, nechápu, proč oproti knize naprosto pozměnili zápletku, a to výrazně k horšímu. Sice se ve filmu vyskytuje postava, jejíž „každé slovo je jako žahnutí medúzou“, ale není to ona úhlavní nepřítelkyně Rebecca jako v knížce, a nechápu její smysl ve filmu. Rebecca není nesympatická kráva, která jde po Markovi hlava nehlava, ale milá a krásná dívka, která jde po něčem (někom) úplně jiném. Tím se rozchod Bridget a Marka stává ještě více nesmyslným a zbytečným než v knize. Ocenila jsem několik vtipných scén a skutečně jsem se bavila u rvačky v kašně, ale jsem zklamaná z té přehlídky nevyužitých možností.

Vzhledem k tomu, že se u každého dílu nahlas směju jako bez mozku, nemůžu dát nic jiného než pět hvězd. Všichni herci se mi tam fakt líbí, u Martina Dejdara jsem byla nejvíc překvapená - k tomuhle typu role bych si ho nikdy nepřiřadila a přitom je skvělý. Když se chci pobavit, vyberu libovolný díl a spokojenost je zaručena.

Směsice různých příběhů a tudíž několik hrdinů není na závadu, ale tady je problém v tom, že některé příběhy jsou prostě divné (asi nejvíc kluk kupující zásnubní prsten - nerozumím, co mi tím mělo být řečeno). Jediný humor obstarává příběh Barbory Polákové, který mi také připadal nejlepší, možná i tím, že měl zřejmě nejvíce prostoru a mohl se trochu rozvinout. Navíc scéna, ve které musí využít pomoci relativně cizího muže při koupeli, byla skvělá. Škoda, že nikdo nepovažoval za nutné blíže vysvětlit, proč proboha nepožádá matku, když se ze společné scény nezdálo, že by spolu měly tak hrozný vztah. U filmu oceňuji ale hudbu, ta se mi líbila. Ve výsledku čistý průměr.

Můj srdcový film. Bridget je obyčejná, někdy trapná, ale většinou vrcholně sympatická a milá singl(ovka), se kterou je radost se ztotožnit a sdílet její propady i vítězství. Je zábavná, prostořeká, utrápená i opilá, ale pořád uvěřitelná a úžasná. Jedná se sice o klasickou romantickou komedii, ve které hrdinka volí mezi dvěma muži (za mě je od začátku jasno, Mark Darcy vede na plné čáře), ale je to nejen podáno velmi vtipně, ale hlavně spoustu situací člověk zná ze života (většina scén s matkou typu „Utíkej se převléknout, připravila jsem ti na postel něco pěkného.“) a o to je to zábavnější. Co se týče herců, všichni jsou naprosto přesní, Renée báječná, Colin neodolatelný a Hugh správný hajzlík. Tohle můžu vidět znovu kdykoliv.

Začala jsem se dívat víceméně ze zvědavosti, proč to tu jako všichni tak chválí, a už pro mě není úniku. Napínavé od začátku do konce, každá série se úžasně stupňuje do závěrečného rozuzlení. Hlavnímu hrdinovi nelze nefandit, sympaťák každým coulem. Občas si sice střihne nějakou tu vraždičku, ale vzhledem k tomu, že za oběti si vybírá vrahy unikající spravedlnosti, kteří si to tudíž „zaslouží“ (je-li to možné takhle hnusně říct), člověk má pouze celkem kladný pocit božích mlýnů. Michael C. Hall je suverénně tahounem příběhu, seriál si bez něj nedovedu představit (a to ani když odhlédnu od faktu jeho mužné krásy). Pokud bych měla shrnout svůj pocit z tohoto seriálu do jedné věty, zněla by „rychle sem s dalšími díly!“ --------- Po shlédnutí všech osmi sérií: Pro mě až do konce velice zábavný, překvapivý a zajímavý seriál. Drobné výkyvy v kvalitě sice byly, ale pořád mě to setsakra bavilo. Konec byl, pravda, trochu uspěchanější, než by si seriál zasloužil, a pár zápletek a motivů, týkajících se vedlejších postav, zůstalo neukončeno, ale nejsem nespokojena. O závěru jsem četla tolik naštvaných ohlasů, že jsem si předem vymyslela ty nejhorší konce, které mě napadly. Nestrefili se mi ani do jednoho a abych pravdu řekla, byla jsem nakonec díky tomu příjemně překvapená. S Debrou zatočili trochu drsněji, než jsem čekala, ale jinak jsem v zásadě spokojená. Stále platí, že je to jeden z mých nejoblíbenějších seriálů. A Michael C. Hall stále zůstává mého srdce šampionem.

Pohádka je sice žánr především určený dětem, ale občas se podaří, že se ani dospělí nenudí - tady se to ale bohužel nestalo. Je pro mě trochu obtížné tohle hodnotit, protože nevím, jestli věci, které mi lezly na nervy, by mi v deseti letech nebyly jedno. Každopádně největší výtku směřuji ke scénáři. Vadilo mi, že Vojta je docela dost jelito, což je použito pro natahování příběhu, který by jinak mohl skončit po půl hodině (viz neuvěřitelná scéna, kde je Vojtovi ukradeno křesadlo a on místo honění zloděje - kterým byla Jiřina Bohdalová, chycení by tedy bylo záležitostí vteřin - sedí na posteli s hlavou v dlaních, aby pak křesadlo mohl složitě přes několik osob získávat zpět). Naopak oceňuji tradičně svělého Viktora Preisse, příjemné a nekřečovité dětské herce a krásnou a milou Veroniku Kubařovou. Na rozdíl od většiny mi nevadila ani Jiřina Bohdalová, jejíž příšerné zuby a strašlivá paruka byly celkem vtipné. Shrnuto a podtrženo, průměr.

Trochu jsem se toho obávala, ale nakonec jsem byla příjemně překvapena. Děj klasické pohádky je doplněn o hon na ženicha, takže výprava za jahodami a fialkami má logické zdůvodnění. Roman Vojtek byl přes otřesný účes velmi sympatický a bylo uvěřitelné i to, jakým intrikám musel čelit (to ječení vesnických dívek za jeho okny a pod balkonem mi akorát připomínalo fanynky ze SuperStar a podobných pořadů) - zároveň i chápu, že někoho, kdo se do rodné vesnice vrací po x letech z ciziny, nemůže hrát dvacetiletý mladík. Maruška působila moc mile a zároveň ne úplně "mouchysněztesimě", byla naštěstí docela činorodá. Dalším plusem je pěkná hudba, tu oceňuji. Pro mě to byla příjemná pohádka ke stromečku.

V rámci podobných vztahových seriálů beru tento jako nadprůměr, zejména vzhledem k celkem kvalitnímu hereckému obsazení (hlavně už vícekrát zmiňovaní Ondřej Brzobohatý, Libuše Šafránková, Karel Heřmánek nebo Kristýna Leichtová, ale i třeba Kamil Halbich). Jinak normální oddychovka, když nechce člověk moc přemýšlet.