Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Krátkometrážní

Recenze (28)

plakát

Romance X (1999) 

... nějaké ty divné motivace, přehnané situace a moudra, ale tak budiž, ... něco to nakonec říká, ... ale. // ale komentáře že to už neni šokující, takže se na to dá koukat jen jako na špatné porno - to je mimo pointu, otevřenost tu očividně ještě je, a nakolik musí být šokující? // "Metafyzika intimity stávání se propastí, ztrácení se, mizení podle proporce penisu" - wtf

plakát

Mamay Umeng (2012) 

zprostředkovává zpomalené životní tempo, vcelku poklidně dobíhající. Statická kamera poslouží, symbolika snad trochu "in your face", no jak se to vezme, no co, a též nějak poslouží. Vlastně vcelku milý film, přestože záživný podle odpovídajícího.. "zažívání" :))

plakát

Black Mass Rising (2011) 

hudba tam byla dobrá a poměrně rozmanitá, snadno dostupné prostředky (vizuální efekty, ...) mě až tak nepohoršují. Těmito 2 věcmi nepoznamenaný obraz by byl často podobný vcelku běžným klišoidním evil videím, takhle to ale i někdy fungovalo, pocty Kennethu Angerovi proč ne. Rozhodně jsem ale nepovažoval za nutné se na to dívat celou dobu. KV13

plakát

Stemple Pass (2012) 

Mohlo by být třeba i za ty 4, dovedu si představit, že při naprosté odpočatosti a nějakém vstřícném klidném atd rozpoložení by na toto mohlo jít přistoupit a tak nějak se lépe ponořit do prostředí, a těmi předčítanými zápisky z deníku se nechat doprovázet i "dál za něj", či co to po nás chtělo. Ale jelikož bylo nutné se spokojit s tím, co bylo a co máme, řekněme že alespoň pro ono zimní období byl spánek nějak odpovídající divácká reakce. Viděno tedy cca polovina filmu, část z toho i s nějakým tím zájmem.

plakát

Sintel: Příběh draka (2010) 

Trochu příliš na pocity a na tyto pocity trochu moc krátké ... Sice jsem nějaké ty pocity pociťoval, jenže současně mi na tom pár věcí nesedělo. Je to (asi vzhledem k podmínkám?) celkem dobře udělané a roztomilé, budiž, ale odmítám se tady rozplývat nad tím, jak je možné dostat tolik emocí na tak krátkou stopáž. (: "Jakých emocí", "jak")

plakát

Táta (2006) 

za mě tedy slabší závěr jinak vcelku zajímavé série kurdských krátkých filmů. /KV/ ... rozumím tomu, že se téma dotýká čehosi ... ale děj mi přišel příliš přímočarý, herci nijak zvlášť sympatičtí, pointa spíš násilně připravovaná a umístěná, než vyvolávající dojetí nad otcovskou láskou.