pmftsc

elegantní zombí gotický odlehčeně absurdní film

podivně vyvážený film, že jako vážná věc, ale i dobře a barevně odlehčená... znepokojivé to ale zůstává dost. Člověk naráží na označení "černá komedie", tak tedy... ne... aa... je to silnější než já, .. též asi barevná tragédie :D

Zvláštní film. Atmosféru to má naroveň žánrově postapokalyptickým filmům, ale je to zároveň dost intimní. Na způsobu, jakým se ta žena pohybuje v takovém prostředí, je něco em.. nevím. To stvoření na plakátu mi k tomu sedí :)). Hudební podbarvení skvělé.

Nádhera (...) :)

Fajn film, ta atmosféra podniků, kde se děje kdeco, potkávaji se různé existence, co prožívají ty svoje emoce, všemožné konflikty, bývá to někdy takové dramatické, atd... // Leonard Cohen a barová hudba, noirová stylizace, a filmů s hebrejštinou jsem taky zrovna moc neviděl, jsem rád, že jsem na toto narazil.

Vizuálně perfektní, nějak surreálné, pokud trochu předvídatelné, pak zhruba tak, jak by mělo-mohlo být vzhledem k tomu, o co v ději jde. Spoustu pěkných ženských, prostředí továrny skvělé, domy na Djerbě skvělé.

Tahle prasárna nakonec vlastně vyzdvihuje rodinné hodnoty a zdravý životní styl! :)) Člověk se trochu zastydí, že ho baví se na takový film dívat, ale může se utěšovat tím, co všechno lze přičítat nějaké osobní odpovědnosti, a v souvislosti s tím skutečně působí ty rodinné hodnoty skoro jako nějaké (možná ale i dvojsečné) kouzlo. Pokud ne už dřív, k závěru to opravdu přehnané (až klidně i směšné) je, což se mi nezdá jako nutně neúspěch. [Nějaké souhlasné úvahy o tom, proč točit takovou věc, proč jí zobrazit] /// Působí a vtahuje to, slušně to graduje, má to zajímavou hudbu.

pěkný pohled na téma tvorby a věci okolo, z pohledu jednotlivců i kolektivů, profesního i osobního, aniž by se v tom přehnaně rýpalo. Na konkrétní scény/věci/perspektivy mě bavilo se dívat přihlížeje k jejich dejme tomu protějškům, jakože tyto mě tam bavilo i hledat, a odnášet si něco z jejich srovnávání (tzn. rýpat se v tom můžu sám, když budu chtít). Např.: dlouhý záběr na střeše a naprosto sestříhaná verze, "Irma" a zločin, mocná vraždená zbraň, způsoby docílení pohybu, někteří lidé tam, a tak. Na Maggie a Irmu povšechně se pěkně kouká - obzvl. některé scény. Dobře zvolený hudební doprovod.

s oním použitím znakové řeči asi koresponduje celá taková fyzičtější podoba. Film nepotřeboval žádný soundtrack, resp. jeho roli dokonale splnily běžné zvuky. Vizuální potenciál spojený s pohybovostí zn. řeči alespoň/obzvlášť někde dobře využitý (scéna příchodu na setkání v parku, která předchází větší rvačce).

Jsem taky jeden z těch posluchačů Die Antwoord, výhodná pozice pro sledování tohoto filmu. Možná to bylo trochu neukázněné, ale svůj styl to mělo. Natolik nesoudržné aby mě to začalo trápit mi to nepřišlo, +postavy jsem přijal dostatečně na to, aby mi to, co se děje s jejich vědomím ke konci, způsobilo jistou závrať.