Hlasy

Milujte svojho psychopata. Prekrásne ironizujúca historka o klasickom romantickom hrdinovi z továrne na kúpeľňové zariadenie, so skromným obydlím, mačkou a psom, ktorý sa zamiluje do krásnej kolegyne tak vášnivo, až z toho ona stratí hlavu - a nebude posledná. Film, ktorý prezieravo uhýba rutine a nastavuje krikľavé morbídne dvojzmysly, majúce iný význam v tom našom a v Jerryho svete. Jerry, ktorý už svojou snaživosťou (zdôvodnenou zaraďovaním do normálneho života) do tejto reality tak trochu nezapadá má veľkú výhodu, ktorou si dokáže ľudí získať. Je to jednoducho roztomilý rojko, ktorý zažíva mnoho dobre známych situácií, a tak ho i napriek tomu, že k nám neprehovárajú domáci miláčikovia, dokážeme pochopiť. Až na to, že zväčša situácia dopadne trochu inak a my nikoho nezabijeme. Jerry to šťastie žiaľ nemá, a tak je jeho údel o to ťažší. Musí sa vyrovnávať nielen so vzťahmi na pracovisku, ale aj svojou odvrátenou stránkou osobnosti, druhou identitou, ktorá sa usídlila v jeho podvedomí a začína prenikať aj do vedomia. Vpády vysnenej ilúzie do skutočnosti sú vlastne postavené na hlavu - je to realita, ktorá občas prebleskne svetom spoza Jerryho ružových okuliarov a dostáva ho do vražedne komických situácií. Jerry má tým pádom problém, pretože nechce byť protagonistom hororu, ale vytúženej romantickej komédie, v ktorej získa účtovníčku s tvárou Gemmy Arterton. Na tejto jeho rozpoltenosti je vybudované taktné a emocionálne vystužené rozprávanie, ktoré podľa potreby a chute strieda žánre a vysmieva sa klišé prostou psychickou nespôsobilosťou hlavného hrdinu ich spolu s klasickými diváckymi očakávaniami naplniť. Bizarná poetika (termín "hovoriace hlavy" sa konečne dobral pôvodného významu) a poznámky domácich miláčikov, ktoré takmer vždy triafajú do čierneho, neprestajne atakujú centrum smiechu. Predsa mi však stranou vivisekcie Jerryho zmýšľania chýbala rovnaká miera pozornosti a zapracovanosti do deja, aká náleží zvieratám a dvojici srdcových dám, i vedľajším postavám a kolegom z práce, ktorí majú význam pre finále. Rozriešenie (a rozhrešenie) hrdinovej dilemy je však nakoniec uspokojivé, uveriteľné a prosto dobré. Napokon je i po zásluhe odmenený spôsobom značne nekorektným - kresťansko-bollywoodskou tanečnou vsuvkou. Reynolds ma po prvý raz dokázal úplne presvedčiť a casting priam prekvitá interným humorom, zosobneným v spojení predstaviteľov s ich skúsenosťami s hororovým žánrom (Reynolds nepočuje hlasy po prvý raz, reverzná domina v podaní Artertonovej je osviežením a Kendricková už nemusí závidieť Kristen Stewart, lebo má vlastného krásavca so zabijáckymi inštinktmi). Marjane Satrapi prekvapuje vitálnosťou a hravosťou. 80% (05.03.2015)

Já na filmech oceňuju preciznost a čistotu, ale tohle je i na mě až moc precizní, čisté... a jaksi samozřejmé. Všechno tu je tak moc přesně na svém místě, že pět minut od začátku už se nestane jediná překvapivá věc. Rozhodně je to velmi povedené a nemůžu si na nic stěžovat (jakkoliv mě mrzelo, že je hrdinovi poskytováno alibi typu "první vražda omylem", aby sympatie vůči němu mohly zůstat nezkalené). V důsledku mě ale zhlédnutí ničím neobohatilo a ni nepřekvapilo - ten film byl ve své povedenosti jen přesně takový, jaký být musel. A to pomíjím, jaká sázka na jistotu je tohle atraktivní téma. Nejvíc ze všech filmů poslední doby jsem si vzpomněl na námětem i formou vypočítavého, myšlenkově poměrně mělkého, trendům poplatného a rovněž zvládnutého Birdmana. 3 a 1/2 (31.03.2015)

Takové celé divné. Ryan zahrál parádně to bez debat a zvířata byla taky super. Jenže mi tu něco chybělo. Po první vraždě jsem čekal, že se to rozjede více co se týče gore a ono to bylo první a poslední. Anna se mohla předvést ve své kráse více a nejen ona. Škoda, mohlo se více přitvrdit. Na mě to působilo až moc pohádkově. Slabší 3* (29.08.2018)

"Já jsem schíza kvalitní, na prášky se vyser, kočka pejska zneklidní, kouká z toho průser. Před lednicí dilema, kolik lásky ještě pojme? Divák hlavu v pejru má - romantika, která dojme?" Tedy já dojatý byl, slzy v očích a sucho v ústech (a klid, covidem to nebylo), a hned jsem to taky říkal své mluvící želvě, že tomu jako napálím pět hvězd a basta psychofidli, protože to sice bylo echt morbidní a smrdělo to kočičincem na gauči, ale taky nádherně vonělo romantikou a člověčinou, schíza neschíza. Jenom mi to přišlo kromě dojemného taky docela smutné, fakt nechápu, který ptakopysk to může označit jako komedii. Asi ten, kdo zobe kvalitní veselé prášky, řekl bych. Můj domácí mazlíček, mluvící želvička, se pak neklidně zavrtěla vedle v křesle, nakrčila čumáček a řekla, že ona dá jen čtyři hvězdičky, aby to nevypadalo, že se po mě opičí. Což mi přišlo rozumné, protože mít doma mluvící opičící se želvu, to už by bylo fakt pro Chocholouška :-). (28.02.2021)

Bylo to správně ujeté, vtipné, nasmál jsem se opravdu hodně. Příjemná hudba, fantastický Reynolds, šukatelná Kendricková, sodliní režie a nápadité kulisy/vizuální prostřihy, mezi pohledem hlavního psychouše a realitou. Růžová barva už dlouho nebyla tak cool. Tohle je zábavnej film, kde přece nejde o ničí život ;-) přesto si však myslim, že to mohlo bejt i o trošku lepší, něco "navíc" mi tam chybělo. Dramatická linka moc na mě nezapůsobila. (26.08.2017)