Stegman

Originální vtipná hříčka o cestování v čase, co se tváří jako neškodná blbůstka, ale skrývá velká morální dilemata. Kdyby to vyhrálo Oscara (vyhrál rovněž skvělý film The Shore), tak bych jen souhlasně pokýval hlavou.

Jenom proto, že je tohle náš jediný film o roce 1848 (když pominu Filosofskou historii), ho ještě nebudu hodnotit líp. Sice si dokážu odmyslet ideologický nános o socialistických myšlenkách, ale co pak z filmu zbyde? Příběh je jednoduchoučký, postavy pohádkově černobílé, chybí památné scény (kromě té úvodní - cimrmanovské :)) nebo jsou odbyté: třeba ta s Windischgrätzovou ženou u okna si přímo říkala o pořádnou dramatizaci. Nevyužitá šance.

Asi nikdy mě nepřestane udivovat, jak někdo nedokáže číst mezi řádky - jako tady třeba Spike86: ten u toho filmu snad musel luštit křížovku. Jinak si nedovedu vysvětlit, že mu unikla hlavní myšlenka tohoto zajímavého a promyšleného filmu. Pro Spikea86 a jemu podobné následuje tedy SPOILERovité vysvětlení: Kauza Dr. Warda nebyla zbytečně okázalá; ona okázalost měla přesně svůj účel. Měla zastřít to, co se v Británii dělo ve vyšší společnosti a čím by byla tehdejší konzervativní britská společnost šokována a znechucena. Aby se neodkrylo příliš mnoho, tak se médiím rychle předhodil obětní beránek Dr. Ward. - Jestli v tom ani teď nedokážete najít zajímavé paralely k současnosti, tak to už je nad mé síly.

Pro někoho politická agitka a tím pádem film hodný jen opovržení, ale tak to já brát nedokážu. Na to mě až příliš zaujala psychologie hlavní postavy, kamera a atmosféra doby vůbec. Jeden z nejpozoruhodnějších filmů se špionážní tematikou co jsem viděl. Jediné, co film trochu kazí, je -POZOR- občasná němčina bez titulků. Ale třeba to jednou borci z titulky.com napraví.

Jednotlivé povídky: Buldoček ***, Poslední štístko pana Žorže ***, Garden-Party ****. _________ Třetí povídka, svým hravým vyzněním dosti vančurovská, stojí za zvláštní zmínku.

Doufal jsem, že únosce dostane víc prostoru (ne že se objeví až v poslední třetině filmu), že se bude s unesenými dohadovat o politice, médiích, drogách či guerillách SPOILER: (ne že únosce jen poznamená, že co dělali, bylo nutné a šmitec). KONEC SPOILERU Neříkám, že výsledek byl špatný - strach, uvažování a utrpení unesených Evropanů a Izraelců bylo ukázáno dobře (i z filmařského hlediska). Jen jsem zklamaný z toho zavádějícího názvu, mělo se to jmenovat O unesených turistech. O únoscích se člověk nedoví skoro nic.

O režisérovi vím, že ulítává na (často až přehnaně) stylizovaných obrazech, (často až skandálně) silných scénách a rád si hraje s hudebním doprovodem. Konečně tedy životopisný film, co do toho vlítne bez okolků na zažitá schémata? Bohužel ne. Pár zajímavě natočených momentů tu sice je, Čajkovského příběh je taktéž zajímavý, ale kvůli způsobu vyprávění a dlouhé stopáži je to nakonec jen tradičně únavný životopis.

Škoda těch podivně zahraných rekonstrukcí v soudní síni. Jinak se to ale povedlo, obzvlášť díl o Plasticích (druhý díl, ale měl by být první, když na sebe navazují - nejen chronologicky). Právnické kličky v totalitním systému, to musí zaujmout každého. Anebo by mělo.

Každého tu jistě hned zaujme ústřední dvojice: záhadný Daniel Olbrychski a Barbara Lass-Kwiatkowska - jedna z nejkrásnějších hereček, co jsem kdy na plátně viděl (má něco z mladé Jany Šulcové či Nadi Konvalinkové). Co bohužel zaujme jen někoho, je psychologicky dobře vystavěný (ne)romantický příběh, tak trochu na způsob Evalda Schorma nebo raného Johna Schlesingera.

Jednotlivé povídky: St. Germain des Pres (Douchet) ***; Gare du Nord (Rouch) *****; Rue St. Denis (Pollet) *****; Montparnasse et Levallois (Godard) ***; Place d'Etoile (Rohmer) ****; La Muette (Chabrol) ***. ... Ani jeden filmeček nebyl výrazně špatný (ani Godard mi nevadil, což je u mě co říct), atmosféra města zachycena u všech, takže spokojenost. Mimochodem, Polletův filmeček jsem plně docenil až poté, co jsem si tu po filmu přečetl "text distributora". :)