Zelda knihkupec

48 Předání Kháriela a Khatise

Khariel, věčný bojovník, potácí se věky
prošel nezměrné krajiny, všechny podivné oblasti
odhodlaný Khariel, Nemrtvý, kráčí zpátky
přišel z hluboké trhliny času přes ohnivé propasti

Khatis, paní všech strachů, je lačná, hladová
stojí na nejvyšším kopci v zemi Nebytí
šklebí se v noci, kdy sny přináší přání ledová
nasává obavy a strach dospělých i dětí

Na území nikoho, za úsvitu, potkali se
Khariel pokorně poklekl a dal jí jediný dar
právě probíhá předání Khriela a Khatise
ona s úctou přijala moc a sílu jenž neměli tvar

Nikdo nebyl svědkem onoho předání různých sfér
nikdo nebyl kdo by ho popsal pomocí stříbřitých per

51 Hlubina

Padá mrtvá duše temnou hlubinou
padala zpočátku rychle nyní
vydala se na cestu Abyssem smutnou
lapána sítěmi stejně se činí

Sítě houstnou rychlostí a hříchy
pavouci se nudí, sají hříšné duše
ve znamení strachu a zhoubné pýchy
pozůstatky bytí, kvílí tmou hluše

Vzpomínky matné, fotky vybledlé
duši ztracených padajících kamsi
chycené v mimoprostoru iluze rozkvetlé
seznáš nakonec, že jednou a Ty jsi

Padají vstříc konečnému soudu
padají vstříc poslednímu osudu

50 Čaroděj

Má vůle je pevná v tom šílenství
chaosu udávám řád, řádu chaos
dělám si co chci, svět je mé hájenství
jestli něco chceš tak pěkně popros

Ovládl jsem vědy prastaré, tajemné
abych se stal bohem v bláhovém domění
odcizený všem ptám se kdo chápe mě?
má moc Tě v cokoliv znenadání promění

Přesto, že jsem pán plíživích přízraků
stal jsem záhy se jedním z nich
jsem stvořitel roztodivných zázraků
jsem magie potulný žebraví mnich

Pohnu svou myslí, jsem pán iluzí
ohnu realitu, jsem mág co vždy zvítězí

49 Ljud a Míra II

Ljud a Míra první čistí Slované
přišli z daleka z vysokých hor
dnes by byli naši krajané
v zemi kde slunce zachází za obzor

Na stromě vysí starý kolovrat
v čase legend a příběhů
kdy podzim je zimou sťat
a mocné přírodní cykly v oběhu

Vystoupivší z dějin divoké Evropy
jako nepoddajný zkušený národ
jenž přežil mnohé nesnáze a útrapy
i když je potkalo mnoho špatných náhod

Hrdí Slované dodržují tradice letité

jak valečníci tak i pěstitelé

47 Ljud a Míra I

Přišli nezvaní, Slované z nich se stali
v dávném chaosu dějin byli skálou
taje pěstování všem ostatním skryli
přišli na to jak obdělat hlínu holou

Ač ostatní ve válkách, oni klidní
uctívali přírodní božstva prostará
ve víru času dali přednost sklizni
Radegast s Perunem o národ se postará

Z dob bájí a legend přišli stěhováním
národů, našli své místo na slunci
nesnáze přešli lehce s bědováním
čas jim dal velkou šanci

Buďme rádi za naše předky
pokusme se vstoupit do stejné řeky

46 Transformace

Pokoutná děsivá proměna
bez duševních zábran, bez závor
z člověka do těla démona
muž zároveň žena amorfní tvor

Slastně potěšen vzýván touhou
v břiše zubatá,duše sající, ústa
stvořená zmarem pro ideu pouhou
zrající úděsná bytost pustá

Dobrovolně odevzdal špínu
hříchů a vzdálil se lidem
co nejdál aby zmizel ve chřtánu
svobody a nebyl otrávený jedem

Změnil jsem se transformací
jsem démon co lidskost vrací (ztrácí)

45 Evokace Orobase

Pekelný pán dvaceti tisíc legií démonů
astrální bytost Orobas zvaný
přivolaný čarodějem na hostinu
pro důvěrnou radu obřadem povolaný

Koňská hlava silné lidské tělo
mág upíná do knihy upřeně zrak
charizmatického démona se mu zachtělo
za ním tiše se zhmotnil temný oblak

Nezměrnou sexualitou stále hýří
dráždí radostně pud pohlavní
stříc vesmírnému orgasmu míří
poddáš-li se užije si tvor amorální

Právě probýhá Evokace Orobase
probýhá setkání s astrálem – už zase

44 Ona

Dávám Ti sedm dřevěných soch
dávám Ti šest dlouhých básní
vedle Tebe jsem nikdo bez uměleckých vloh
miliju Tvé řasy - očí dlouhých třásní

Dávám Ti pět nadechnutí do snů
dávám Ti čtyři zuby moudrosti
šťasten už jen když vedle Tebe usnu
šťasten za nevinné lži a lsti

Dáván Ti tři podplacené sudičky
dávám Ti dvě své ochranitelské ruce
obuj si kozačky nebo lodičky
stejně Ti odevzdám srdce

Dávám Ti jeden barevný portrét
jsem Tvůj osobní Monet

43 Pečeť Acher

Má tajemná bohyně vzívám Tě
strážkyně brány, snaživá, má Acher
o pomoc prosím dlouho zarytě
vzývám Tě proto mi iluze neber

Vzývám Tě před velkým zrcadlem
portálem do jiného světa
mantra se nese jemným akordem
vzývám Tě tak zní jediná věta

Vzývám Tě klidně si pustím žílou
obdiv můj každým dnem roste
k Tobě Acher, už vidím Tvou róbu bílou
vzývám Tě po kolikáté snad už po sté

Má modlitba zní černou tmou
vzývám Tě pro ochotu Tvou

42 Sloup pozornosti

Každý z nás má v sobě maják svědomí
skládá se z etických pudů a morální výchovy
všudypřítomný policajt co morálků zkomolí
bezpečnostní systém nepotřebující obvody

Velký bratr vidí všechno hlídá též
bezdrátové vysílání myšlenek a emocí
neustálí dozor kamer je zátěž
strašák prolezlí shnilou mocí

Stojíme uprostřed sloupu pozornosti
každý je hrdinou svého života
hlídáme na místo boha, jeho výsosti
sami sebe samá křivá ochota

Velký bratr je bůh, do všech vidí
my jsme bůh který se po špatném pídí

41 Ve víru krve

Jestliže chci něco velmi ceného
musím proto ovšem něco udělat
na své cestě se zapřu, budu pevně stát
samozřejmě co mi zbývá jiného

Když pro les les nevidím žádné stromy
neštítím se zaplatit jakoukoliv
cenu, klidně zbořím všechny domy
protože touha po hmotném nu samí div

Proto Ti osude dávám svou krev
taky sladké poblouznění
proto mi mi dej cso žádám bez prodlev
abychom na cestě byly oba spokojení

Těší mě má sebestředná osobní oběť
pro své odhodlání si nehodlám zkazit zpověď

40 Porod ďábla

Malá svíjivá pijavice v bříšku
spokojená v děloze prvorodičky
roztáhla se vagína na celou šířku
pro svatost zrození zapalme svíčky

Chlípný úsměv právě narozeného
hadí oči krásná to ratolest
důvod k oslavě pána zámožného
Jenž dal život pouze pro bolest

Démon hnusný ženou počatý
rozpřáhl pavoučí slizké sítě
nevinný tvoreček, ďábel sám rohatý
sic ohavný přeci jenom dítě

Dítětem bude národ zachován
možná je to náš další kristuspán

39 Fleshmalism

Jsem schovaný nicméně všemocný
jsem opak starého pána na nebesích
vskutku je starý a velmi nemocný
trůním sám už věky v temných síních

Jsem poslední rozsévač větru
jsem umělec destrukce a chaosu
vysílám posly nekonečného zmaru
dřímám na Vašem snovém nánosu

Jsem převelice starou bytostí
se stovkami lidských končetin
smíchy pláču nad Vaší neřestí
jsem pánem pustých dálav mrtvých končin

Skrz portál pošlete mi symoly
aby ke mně modlidby připluly

38 On – Ona

Kde se stala chyba, co se stalo špatně
duše v jiném těle, čí je to vina
sedí pevně zakotvená mysl matně
že v muži zůstala nevinná žena

Co ji odsoudilo k smíchu společnosti
proto bortí představy utkvělé
ochuzena o malé pohlavní rodosti
milování s mužem, hlazení po těle

Mísí se v něm zplihlá sexuální idila
ukotvil svou orientaci proto směle
brojí za lásku a snad už pochopení
zkroucená duše v cizím těle

Mívám divný pocit když se usměje
na ulici on vlastně ona támhle je

37 Portrét Regiho

Snažím se vystihnou jeho podstatu
zvěčnit zhrhlý úsměv démona
jak mám zachytit pohubou postavu
kde se vzala křičící ozvěna

Poťouchle hledí do šedých ulic
našeho města sic bez rohů nabízí
výnosný obchod duším z plných plic
k výměně ponouká přímo vybízí

Litujte ty, jenž nabídku přijali
za nepříjemným smíchem mysl chytrá
pomůže aby zaplatili ti co se chvástali
co někomu ublížili, každý to schytá

Pozor cena je leckdy veliká
často všechen rozum spoliká

36 Hel II

Ztratil jsem vše co jsem kdy miloval
kromě sebe, živé černé ovce rodiny
nenávidím toho pána co se nade mnou slitoval
děkuji Ti moc pane bože za natažené hodiny

Děkuji za nežití ženy a dětí
děkuji za uvrhnutí do spárů démona
alkoholu a deprese velkého smatí
po smrti příbuzných nastala proměna

Spát nemohu budím se zborcený potem
jsem v bytě sám často vzteky brečím
zabil bych toho co do nich vrazil autem
pro špatnou náhodu své šílenství větřím

Zničím viníka a budu sám sebou zabit
protože na mstu není času nazbyt

35 Hel I

Ztěžka se mi delší dobu dýchá
ruce mám zkroucené artritidou
nic nezbírá ani mast co šaman míchá
chtěl bych ať bolesti konečně odejdou

Z rána vychrchlává chuchvalce krvavé
a černý hlen co je to nemám ponětí
sotva narovnám záda a obratle bolavé
často mám problémy i s pamětí

Oči, uši ani nos jako zamlada neslouží
prostata zvětšená holt přináší lehké spaní
tělo pomalu nefunkční, jen se plouží
vidím u sebe celé plato prášků k mání

Přesto přezevšechno mě baví žít
nechci s tou paní v čeném odejít

34 Soulož s Hecate

Chorobná nervy drásající touha
neukojitelný třas probíhající tělem
rozumně uvažovat jde celkem ztuha
pro tu bohyni šel jsem světem

Přímo prahnu po dokonalém zážitku
po spojení díky, kterému už
nechci jinou dívku, po tom požitku
se cítím jako nadsamec, supermuž

Šílená soulož, šílené milování
tělem v orgasmu tancují všechny buňky
slastný křik v sobě zaklesnuti s bohyní
spojeni duší i tělem během chvilky

Zůstaň se mnou miluj mě, rád Tě mám
odejdeš-li vážně si něco udělám

33 To zkažené uvnitř III

Náladu máš pod psa mizernou několik dní
rána trávím ve špatné společnosti
vidím to tak, že si dám kávu poslední
sedím zkroušený hlava plná bolesti

Ty anděl, který křídla někde ztratil
proměnila ses v démona zkaženého hnusu
bohužel jsem se do reality vrátil
domohl se tohoto marného luxusu

Vědoma změny našeho bytí
pukla jsi jako shnilé ovoce
nejsi již tak sladká, jen seschlé kvití
než Tě zas pohladit useknu si ruce

Po čase stal se z Tebe pouhý stín
blednoucí fotka z vypitých vín

32 To zkažené uvnitř II

Přestože jsme spolu dlouho má nejmilejší
stále Tě moc miluji bez ustání
stále spolu jíme chléb náš vezdejší
neztratilo nic ze své krásy naše milování

Tak proč se musím stále dokola ptát
co se stalo, že Tvé chování se změnilo
nechci být ten komu se má hlát
jestli jen duševní změma to by nevadilo

Jestliže se pod slupkou anděla
skrývá cosi zkažené ve vnitř
kvůli čemu zmizela Tvá dobrá nálada
radši to má drahá rychle znič

Má své vlastní démony v hlavě
proto nemohu potlačit povstání krvavě