Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Dobrodružný
  • Sci-Fi

Recenze (37)

plakát

Dungeons & Dragons: Čest zlodějů (2023) 

Po delší době se objevil fantasy film, u kterého jsem se dobře bavil. Hlavně u jednotlivých členů družiny, kteří byli zajímaví a dobře zahraní. Ovšem nejvíc ze všeho mě moc mile překvapila Michelle Rodriguez. To, že se mi budou líbit Pine nebo Grant jsem čekal, ale Michelle byla v této poloze naprosto skvělá. Už si ani nepamatuji, kdy jsem byl z její role tak nadšený. Film byl na ****, ale za její výkon jsem * přidal.

plakát

Bitva u Midway (2019) 

Musím říci, že za mě dobrý, po delší době zase výborný válečný film. Moc jsem si ho užil, Emmerich tyhle mega bitky umí. Je to přehledné a poměrně realisticky natočené. Pocit digibordelu jsem neměl, ale to je asi na vkusu každého. Film má sice trochu roztříštěný děj, ale je to proto, že prezentuje docela delší časový úsek a ne jen samotnou bitvu. Útok na Pearl Harbor se mi moc líbil, protože je tam vystižena ta jeho šokující nenadálost, žádné velké přípravy, oznamování, prostě najednou vypukne peklo. Docela se Emmrichovi podařilo zachytit to, jak nikdo do války nechce, ale prostě musí. Měl tam jak hrdinské chování, tak i to ne zcela hrdinské (zbabělé bych to určitě nenazval) a taky tam má ukázáno, jak snadno a zbytečně se umírá ve válce a nemusí za to moci ani nepřítel. Sice tyhle epizodky trochu tříštili děj, jak jsem zmiňoval, ale zase utvářejí dobrý celkový obraz. Včetně zuhelnatělých těl po japonském útoku, které jsem díky raitingu nepředpokládal, že uvidím. Jednoznačně za nejlepší vizuál považuji ztvárnění náletů a to hlavně útoky střemhlavých bombardérů, které jsou přímo unášející. Přesně to navozuje onen stresující pocit útoku proti "ohnivé stěně palby" a zmatenost celé bojové situace a přitom se Emmerichovi povedlo mít to docela přehledné. Bylo to opravdu velmi realistické (samozřejmě s přihlédnutím k filmovému efektu). Trochu mi jen vadilo, že ve filmu nebylo víc místa věnováno Spruancerovi, nejvíce tam byl tlačen Nimitz, takže jeho vystřídání zmíněným bylo pro toho, kdo nezná dějiny naprosto nečekané. O Fletcherovi, veliteli druhého svazu kolem Yorktownu se zde vůbec nezmínili, což považuji trochu za chybu, ale zase chápu, že už tam měli postav víc než dost. Z hlediska historie to tak bylo velmi přesné, kromě zmíněného jsem zaznamenal jako trošku větší prohřešek, že to vypadalo, že všechny japonské letadlovky potopili letci z Enterprise a nijak zde neplynul podíl letců Yorktownu, kteří potopili Sorjú a podíleli se na potopení Hirjú. Ale beru, že se primárně soustředil na Enterprise a většina děje je vyprávěna z pohledu jejích letců. A ještě, že opakovaný nálet na Midway byl z japonské strany zapříčiněn hlášením velitele letecké skupiny, což nebylo uvedeno. Jinak to bylo tak historicky přesné, že se o tom může tak 95% válečných filmů jen zdát. Z překladu jsem zachytil jako větší chybu jen to, že admirál přeložili jako generál a při náletu střemhlavých bombardérů z Midway na japonský svaz nepřesně vysvětlili jejich chybu a proč o nich potom japonský admirál řekl, že to jsou amatéři. Celkově to má u mě 5*.

plakát

Ztratili jsme Stalina (2017) 

Už dlouho jsem neviděl film, kde by se podařilo zachytit atmosféru doby. Ztratili jsme Stalina je přesně ten. Vztahy mezi členy nejvyššího vedení SSSR po Stalinově smrti jsou zde naprosto ukázkové. To, že se zde autoři dopouštějí určitých historických nepřesností, zjednodušování a zkratek na tom nemůže moc změnit, protože ve většině případů se naopak snaží vykreslit vše co nejpřesněji, jak jen to umělecká licence filmu dovoluje. Je to prezentováno jako komedie, ale člověk se musí smát hlavně u věcí, které moc komediální nejsou, spíše se vypořádávají s absurditou doby a není vtipná sama o sobě, ale spíše vychází z děje a toho, jak jednotlivý protagonisté reagují na dění kolem nich. Třeba klečení u Stalinovi mrtvoly či dohadování co se vlastně má dělat je toho nejlepší ukázkou. Herecké výkony jsou zde prvotřídní a to i u menších postav. Kdybych měl vybrat jednoho, tak asi Jason Isaacs jako maršála Žukova, kteří si sice nejsou vizuálně prakticky podobní, ale chováním a vystupováním prostě Isaacs je Žukov.

plakát

Na hraně zítřka (2014) 

Ano, bylo to o věcech, které už jsme viděli a určitě se to nechalo inspirovat dost jinými filmy. Ale celkově je to jeden z nejlepších scifi filmů poslední doby a prostě se mu nedá co vytknout. Mohl bych tu začít rozebírat celý film a popisovat, co se mi na něm líbilo, ale to by bylo na dlouho, tak se omezým jen na to, že postavy jsou sympatické, mimozemšťani dostatečně exotičtí a nebezpeční a celý film perfektně funguje. Podle mě jasná volba na vidění.

plakát

Železná srdce (2014) 

Co bych tomuhle filmu vytkl, tak scénář. Ani ne nějakou zásadní nerealističnost (hrdinové prostě musí mít velké výzvy), ale konzistenci děje. Byly to víceméně na sobě nezávislé tři epizody bez nějaké jednotící zápletky. Vzpomenul jsem si na Ryana a tam prostě člověka dokázali vtáhnout do děje. Tady to bylo jen takové odtažité. Ale akce byla špičková a nejlepší jednoznačně souboj s tygrem. A byl to opravdu originální Tiger, což ale ocení asi jen fandové na techniku. Takže zatím pro mě spolu s Kellyho hrdinové a Zlaté oko nejlepší film s akcí s tanky/em.

plakát

Želvy Ninja (2014) 

Tohle bodlo! Podle mě nejlepší letní popkornovka letošního roku! Jdu do kina na želvy, které jsou nindži a dostanu je a to v parádním balení! Nemusím vůbec přemýšlet, jen si sednu a hodinu a půl vypnu a nechám se unášet obrázky. Ano, hodinu a půl, což v dnešní době tříhodinových bijáků působí jako velmi příjemná změna! Film je krátký aj e nadupaný akcí, o kterou tu jde především. A to akcí velmi dobře natočenou. Scény jsou přehledné, úderné s přijatelným množstvím spomalovaček. Humor není nijak sofistikovaný a je velmi příjemně dětský. Přiznávám, jsem ovlivněň starším seriálem, který jsme sledoval jako kluk, ale o to víc jsme si tohle užil! PRostě, tenhle film si na nic nehraje a člověk dostane naprosto přesně to, na co do kina jde!

plakát

Konečná (2013) 

Říkal že se vrátí a nekecal. Arnie je ZPĚT! Musím říci, že jsme byl docela zvědaví, jak se jeho návrat na stříbrné plátno v plnohodnotné roli povede. A hned nazačátek musím říci, že povedl. Protože tohle není jen film o Arnoldovi, to je skvělý akční film. Ji-un Kim dokázal, že akční filmi točit umí. Tak nádhernou dinamickou podívanou jsem delší čas už neviděl. A nejlepší na tom je, že film nestojí jen na Arnoldovi. Naopak, prakticky většinu filmu táhnou jiní a Arnie tu funguje jako tmel. Jeho funkcí je dát dohromady nesourodou skupinu ochránců zákona a potom počkat do konce a rozdat si to s hlavním padouchem. A samozřejmě, působit jako klasická "Deus ex machina". Ač se zde nekonají žádné masivní orgie alá Postradatelní a počty záporáků jsou spíše v jednotkách než ve stovkách, celému filmu vůbec nechybí epičnost. A různé odkazi na Arnolda a jeho kariéru taky potěší. Ano, mohlo by zde být více prostoru pro vedlejší postavy a dalo by se do filmu dát dalšíc tuny věcí a některé nápady ještě rozvést, ale prostě to nijak nesnižuje to, co už jsme předeslal, že to není jen film o Božském A, je to dobrý akční film vůbec!

plakát

Muž z oceli (2013) 

Musím se přiznat, že Superman je můj oblíbenec. A snad proto se na filmy o něm dívám trochu víc přísněji, než na jiné. Takže pro začátek, Muž z oceli je dobrý film. V rámci blockbusterů určitě. Jenže to je problém. Tenhle film možná funguje jako blockbuster, ale celkově je to spíše takoví průměr. Budu tu prozrazovat trochu děj, tak kdo nechcete, nečtěte dál. Začnu logikou ve filmu. Vím, že se to prý nemá čekat, ale mě to nedá. Protože tady to plave hodně na vodě. Třeba schopnosti Kryptoňanů. Superman se postupně zlepšuje a zvyká si na ně. Takže v průběhu filmu působí silnější a silnější. Ale schopnosti generála Zoda a jeho přisluhovačů jsou takové podivné. Jednu chvíli jsou naprosto rovnocení Supermanovi, za chvíli jsou docela ořezávátka. Vydrží docela dost od Supermana, ale dokáža je knokautovat střela Maverick odpálená z amerického bitevníku. Zod a jeho lidé sami nijak svoje schopnosti neřeší. Nedá mi to, abych to neporovnal se Supermanem 2, který má podobný příběh (případně Superman 1). Tam, jakmile Zod zjistí, že se mu zlepšují schopnosti, začne je využívat a prozkoumávat. Stačí vzpomenout na Nona (Velký Kryptoňan) a jeho trable se spalujícím pohledem. A tady? Stále používají zbraně a zbroje a létají v lodích. Jediná reakce Zoda je ve stylu "dočasná taktická nevýhoda"! Teprve až na konec se Zod stane Supermanu roven. Stejně tak síly Supermana jsou takové divné. Nemá problém jediným nepříliš silným úderem udělat díru do kryptoňanské lodi, ale na jejich ochrané zbroje je krátký! Prostě v nakládání se schopnostma je to dost vachrlaté, jak se to právě scénaristům hodilo. Dál to také není žádná sláva. Jor-El má být perfektní vyklonovaný vědec, ale předvede se spíše jako dokonalý voják! Aby pozemský vědec nebyl jen do počtu, musí se ukázat a jeho velká role nastane ve chvíli, kdy je třeba něčím pootočit, aby se vše podařilo! A tak dál. Ve filmu musí být i dost akce a jsou tu celkem čtyři epické bitvy. Nejlepší je ta druhá, kdy si to rozdává Superman s mužem a ženou z Kryptonu. Je to přehledné a dobře provedené. Boj se Zodem je už dost chaotický a počáteční kryptonské intermezzo je klasická vesmírná střílečka. Právě boj se Zodem mi přišel odfláknutý, jednak je krátký a jednak ho část tvoří záběry na míhající se dvě postavy a nebo dvě tečky, jak boří mrakodrapy... Posledním soubojem je Superman proti robotickým chapadlům! Když jsem to viděl, nemohl jsme se zbavit dojmu, že se dívám na Spidermana a Octopuse. A na závěr samotný Superman. Ten mě naštval nejvíc. Samotný herec je sice dobrý a snaží se, ale přijde mi, ež s ním režisér vůbec nepracoval a spíše se soustředil jen na digitální efekty! Když si vzpomenu na Reevesova Supermana, tomu stačilo se jen postavit v póze a byl impozantní. Cavill je prostě jen sympaťák, ale to je na ikonického hrdinu docela málo. Vždyť i to, že je "supermuž" se nám smrskne na uculující se kapitánku americké armády, která nám ještě pro jistotu řekne, že je to kus chlapa, kdybychom to náhodou nepoznali sami... Ve flashbackách sledujeme jak se Clark postupně sžívá se svými schopnostmi a jak mu jeho adoptivní otec vštěpuje, že se nesmí nechat unést a zneužít je. A výsledek? Při barové hádce, když napravuje provokujícího hajzlíka udělá škodu na cizím majetku a jen tak si odejde! V obdobné scéně ve dvojce jako správný kladný hrdina veškerou škodu uhradil. A dostávám se k tomu ,co mě na něm nejvíce naštvalo. Má to být náš ochránce, ale ve zkutečnosti jsou mu lidi fuk! Ano, sice tu a tam zachtrání pár vypadnuvších lidí (nejčastěji Lois), ale to je vše. Když je v závěrečném souboji demolován Metropolis, nehne ani malíčkem, aby proto něco udělal. Takže jsme svědky, jak dál a dokolečka "hází" Zoda na mrakodrapy (nebo se nchá "házet"), které se potom hroutí. Přitom vše probíhá uprostřed lidí, jak se v různých záběrech dovídáme, takže zde musíme mít tisíce mrtvých a raněných. Ve dvojce ,aby zabránil ztrátám mezi obyvateli raději před Zodem ulétne. Povahově je také trochu nevyrovnaný, když nakonci zúčtuje se Zodem, málem se z toho rozbrečí! Opět ve dvojce prostě přijme rozhodnutí a provede ho a konec, netrápí se nad tím, udělal co musel. Tam je Superman opravdoví super-muž, tady spíše super-kluk. Přišlo mi, že to ale bylo z toho, že scénáristům došla invence, jak celý příběh zakončit. A poslední výtka, Supermanovi úplně chybí nadhled a vtip. To co bylo kořením původních dvou filmů (vzpomínáte "vibrace škodí kloubům"?) se tady objevuje až ke konci, kdy to ovšem jen působí jako naprosto nevyvážené. Dostáváme se na efekty. Nijak jsme se nad nima neohromoval, prostě mi přišlo, že v dnešní době je to už takový klasický standart, mít je skvělé. Takže bych řekl, že jsou dobře provedené. Možná mě tenhle film zklamal protože mám Supermana jako svého oblíbence, ale třeba Avengers mám taky rád, a tamější film se mi líbil neskonale víc. A přitom Superman je nej super hrdina ze super hrdinů, má ostatně super i v názvu a Avengers mu sahají sotva po kotníky. Bohužel, ve filmech to je obráceně.

plakát

Osamělý jezdec (2013) 

Musím říci, že jsem nečekal nic extra. Jen takové lehké pobavení bez přemýšlení. A bohužel jsem byl zklamaný. Tenhle film je strašně nevyvážený. Celý děj je dost nudný, takový nesourodý, jako by pospojovali několik filmů dohromady. Ani předpokládaná "popcornová zábava" se nekonala. Asi bych tomu dal maximálně dvě hvězdičky, nebýt finále. To je přesně takové, jaké by měl být celý film. Tedy naprosto uchvatné. Od chvíle, kdy zazní první tóny předehry Viléma Tella až do konce je to úchvatná akční jízda, která nemá chybu. Dokonale tu je vyvážená akce a humor a vše ladí právě s notoricky známou hudbou, navíc jsou zde oba hrdinové správně hrdinští a všichni tři padouchové dostatečně padouští a je s nimi po zásluze naloženo. Jedním slovem geniální. Proto je jen škoda, že se to nevztahuje na celý film.

plakát

Pacific Rim - Útok na Zemi (2013) 

Tohle je VELKEJ film. Ne, spíše OBROVSKEJ. Roboti, monstra, prostě vše tu kraluje a nemá to jedinou chybičku. Del Toro režii umí a i samotný příběh nijak neskřípe. A celé to podtrhuje nabušený soundtrack. Prostě takhle nějak má vypdat letní epický blockbuster!!! Ikdyž jednu chybičku bych tu přeci jen našel. 3D. Je naprosto zbytečný a dokonce spíše i rušivý! Prostě ty Jageři a Kaiku při něm nevypadají tak impozantně. Je tu příliš mnoho rušivých detailů a divák si velkolepost prostě tolik nemůže vychutnat. Tenhle film je jednoznačně pro 2D jak dělaný.