Barghest

Takhle se točí dobré reklamy! Fantastické. Klidně bych zvládla celovečerák s touhle trojkou v roli grázlů, natočený se stejným šarmem a klidně i stejnou károu.

Pátá štace Harryho Pottera je zajímavější, než jak si jí pamatuju z předchozích projekcí. Možná za to může třicítka na obzoru, pomalu mi lezoucí na mozek, možná fakt, že z páté knihy si pamatuju jen to, jak byla tlustá, nebo možná mé sarkastické srdce s věkem měkne, když se mi pátá potterovka najednou tak zalíbila. Ale hlavně za to může fantasticky temná a osudová atmosféra, úžasná kamera a uchu lahodící hudba. Ústřední trojka je čím dál lepší a Harry se pomalu mění z kluka s jizvou v opravdu zajímavou osobnost. Ale toho Siriuse Rowlingový jen tak neodpustím. Obzvlášť proto, že Garry Oldman v ní byl tak skvělej!

„You can take down a man, but you can’t take down an idea.“ Předně je třeba říct, že Deep Web se nezabývá temnou částí internetu obecně, jak by se mohlo z názvu zdát, ale odsoudit ho za to mi nepřipadá úplně fér. Propírá hlavně kauzu okolo Hedvábné stezky a skrz ni se dostává k vážnějším důsledkům a hlubším tématům, než by člověk zprvu čekal. Pokládá mnoho otázek, ale nesnaží se na ně najít jednoduché odpovědi, protože ty ani neexistují. Na Ulbrichta, DPR a Hedvábnou stezku se dá pohlížet z mnoha úhlů a samotný Ross Ulbricht se tu profiluje jako nečekaně ambivalentní a zajímavá osobnost. Deep web tak rozhodně není banální podívanou na jedno skouknutí, na které by člověk za chvíli zapomněl. Ze scénáře je cítit, že autorům šlo hlavně o to, aby donutili diváka nesežvýkat jednostranné soudy médií a tiskových mluvčí, ale o celé problematice začít přemýšlet a hledat vlastní pohled na věc. A to se jim – aspoň u mě – podařilo beze zbytku.

Druhý film, u kterého jsem režisérovi nadávala do zmetků, nikoliv však z nespokojenosti. První byl Nolanův Počátek (Ano, TEN konec!). Villeneuve má totiž díky své brilantní režii diváka na lopatě prakticky od začátku a dokáže udržet napětí po celých na thriller netradičních 160 minut. I když Zmizení není thriller v tom klasickém slova smyslu, protože je kombinován s hutným psychologickým dramatem. Šedivé americké předměstí, všudypřítomné bláto, déšť, podmračené nebe a podmračení sousedé vytvářejí dokonale bezútěšnou atmosféru, která se obejde téměř bez hudby. Herci jsou samozřejmě fantastičtí, především ústřední trio Jackman – Gylenhaal – Dano. Hlavně díky nim si člověk jejich postavy oblíbí, i když všichni tři jsou vlastně docela zmetci. Vynášení do nebe si zaslouží také pochmurná Deakinsova kamera a scénář, který se u mě párkrát postaral o docela horké chvilky. Villeneuve, cos mi to provedl? Teď z toho nebudu spát, jak mi ten film šrotuje v hlavě.

...aneb v hlavní roli zrádná Hora osudu. První polovina filmu plyne v překvapivě pomalém tempu. Je to hlavně seznamovačka s hrdiny, nakoukneme do základního tábora a zjistíme, že kocovinu v Himálaji nezpůsobuje jen horská nemoc. Až jsem si říkala, že tomu krafání a ploužení se po táboře nějak chybí dynamika, a začala se trochu obávat o zbytek zprvu nadějného filmu. Jenže lišák Kormákur to má chytře vymyšlené a vystavěné, což člověku dojde teprve poté, co ho kinosál přežvýká, vycucne a vyplivne na ulici. Ve druhé půlce se rozpoutá to pravé horské peklo a i člověka, který už o téhle výpravě něco slyšel, může zastihnout nepřipraveného. Když začne jít opravdu do tuhého, až tehdy si divák uvědomí, jak moc to všechno režisérovi žere a jak moc si tu bandu zarostlých kamzíků v šusťáku oblíbil. A i když ví, jak to dopadne, nemůže si pomoct a sám je z té škodolibé střechy světa sundává div ne očima. Když k tomu připočtu fantastické herce v čele se sympaťákem Jasonem Clarkem, krásnou kameru a uchu lahodící Marianelliho hudbu, vyleze mi z toho hodně neobjektivní, ale přesto zaslouženálplná palba. P.S.: Doteď mi nejde na rozum, proč netopýra v BvS nedostal právě Josh Brolin. Má na něj šarm, ksicht i charisma. A narozdíl od Batfleka kopu hereckého talentu.

To byla ale nádhera! Píseň moře působí nejen díky okouzlující vizuální stránce v době digitálních animáků jako zjevení, o to je ale vítanější. Zvlášť když dokáže tak lehce spojit současný příběh s keltskými pověstmi. Irská mytologie patří k těm nejzajímavějším a rozhodně si zaslouží důstojné převedení na velké plátno. Víc takových osobitých a po všech stránkách vybroušených animáků a víc filmů inspirovaných mytologií. Jakoukoliv.

Úžasný dokument! Kdo by dokázal vyprávět o letech na měsíc lépe než ti, kteří je sami absolvovali? Astronauti jsou frajeři už tak nějak z povolání a je jedno, jestli je jim 35 nebo 80. Když jsou jejich vzpomínky navíc doplněny archivními záběry, jde o neuvěřitelně poutavou a autentickou podívanou. Speciální dík za moudra na závěr. P.S.: "Nejosamělejší muž" Mike Collins z Apolla 11 je opravdu sympaťák.

Překvapivě parádní feel good cestopis po česku s úžasnou atmosférou. Pohodářství, nadšení a trvrdohlavost posádky dvou trabantů, jednoho maluchu a stařičké jawy z dokumentu úplně sálá na všechny strany, takže se člověk nechá hrozně snadno strhnout. Vůbec nevadí, že o navštívených zemích se divák mnoho nedozví, příjemný komentář Davida Novotného navíc pár základních informací poskytne. Tohle je hlavně o tom, jak si parta bláznů plní jeden velký sen. Hned bych jela s nima.

Vánoce letos přišly o trochu dřív. Interstellar je splněným snem a velkým dárkem od taťky Nolana pro všechny filmové fanoušky. Tahle těžkotonážní hardcore sci-fi podívaná člověka zarazí do sedačky tak hluboko, že tři hodiny se zdají jako okamžik a pocit žízně se uctivě dostaví až se závěrečnými titulky. Čím méně toho divák o Interstellaru dopředu ví, tím lépe pro něj. O to níž mu spadne čelist a o to déle mu pak zůstane v hlavě. První, co po komorním úvodu praští do očí, je vyšperkovaný, opulentní vizuál. Tady se tvůrci vážně vyřádili a nezůstali nám dlužni vůbec nic. Když se kamera přilepí na čenich vesmírné lodi a zírá kamsi do neproniknutelné temnoty vesmíru, podpořena Zimmerovou dokonalou hudbou, nebo naopak tichem, nezbývá, než fascinovaně zírat. Nolan ale nesklouzává k obrazové onanii, naopak naprosto vše podřizuje vyprávění. Když nám ukáže černou díru, z níž bych já osobně padla na zadek, kdybych už neseděla, nedělá to proto, aby nám dokázal, jak pěkně ji má vymyšlenou, ale proto, že tam prostě má být. Každý, koho aspoň trochu zajímá vesmír, se musí tetelit blahem, že věci ve filmu fungují tak, jak mají, a vypadají přesně podle toho, co o nich dosud víme. Spolupráce s takovou kapacitou, jako je Kip Thorne, je opravdu znát. Fakta jsou navíc podána tak, že jim porozumí i ti, kdo o nich nikdy před tím neslyšeli. Interstellar je ale mnohem víc než jen sci-fi o cestách do nedosažitelných vesmírných dálav. Příběh má více vrstev, než by se mohlo na začátku zdát a dokonce i na humor dojde. Ač se některé části filmu mohou zdát nedostačující nebo neladící se zbytkem děje, vždycky se nakonec ukáže, že všechno tady má svoje místo a účel a všechno nakonec dostane smysl. Je fascinující, že Nolan dokázal zachovat jak velkolepost vesmírné mise, tak intimitu příběhu jednoho otce od dětí. Oba pocity se v člověku slévají v jeden moment. I když o jednání postav lze občas pochybovat, člověk si musí přiznat, že v jejich situaci a za stejných okolností by nejspíš udělal to samé, perfektní herci mu jeho porozumění o dost ulehčují. Zvláštní uznání si zaslouží geniálně pojatí roboti TARS a CASE. Nolan se prostě opět trefil rovnou do černého. Škarohlídi a frfňalové nechť si přečtou něco o teorii relativity, tohle je jednoznačný film roku. Jedna projekce rozhodně nestačí. P.S.: Kdo taky podezříval Nolana z halovských tendencí?

Lord s Millerem jsou blázni. LEGO příběh díky nim sviští na plný plyn a chrlí na diváka nápady s takovou kadencí, že se to nedá napoprvé všechno pobrat. Každý, kdo si jako dítě hrál s barevnými kostičkami, zamačkává nostalgickou slzu v oku a vzpomíná, jak to bylo fajn. A když na konci režiséři přeladí na úplně jinou notu, všechno do sebe najednou zapadá. Film získá nečekanou hloubku a divák utrpí značný šok a vyvalenou sanici. Takhle chytrý a promakaný animák tu dlouho nebyl. P.S.: Ještě někdo měl na konci filmu chuť vytáhnout svoje stará Lega a jít si stavět?