Mičl

Vícekrát jsem viděl Přežít, tudíž jsem zhruba věděl do čeho jdu. Myslel jsem si že Bayona jde do klasického remaku původního díla. Nicméně opak byl pravdou, vylíčil osud nešťastných Uruguayských ragbystu natolik realisticky, detailněji a syrově (a to doslova) opravdu šel do hloubky. Mě to nadchlo.

Nevim proč, ale příjde mi to, jako takový hodně zrychlene náročný new generation M.A.S.H.e, bez příběhu a kvalitního hereckýho výkonu. Vždyť ti herci jsou úplně stejný vseci kurna zdar jak swiña. Nic zapamatovatelnýho mě osobne se od dnu pote emerichovi filmy moc nelibi.

Cruise nemám rád, ale na tu roli konkrétně v tomhle příběhu se celkem hodil. Nicméně měl to hrát někdo jinej když tenhle prcek není schopen přibrat pár kilo. Na druhou stranu zahrál slušně toho nebesky vychcanýho tuleně.

Možná nesnažit se o zbytečné drama často až moc dlouhými scénami se záseky kdy si člověk říká, že snad leží na ovladači a pauzuje to. Volil bych jinou režii a formu filmu degradoval bych to na klasické béčko. Nedovolilo by to divákovi v průběhu promítání nad filmem příliš dlouho přemýšlet a rozebírat si děj , který by se snad i hodil na rychlokvašku co by akční pecku, protože a co vyzdvihuji je výkon změna z komedianta v drsňáka Vince Vaughana, ale se všemi těmi pákami a jeho nedynamičností by se mi spíš hodil na wrestlera nebo teak něco. Celkově bitka na bloku 99 ještě ujde, ale fakt je to zbytečně dlouhý.

Taková slabší kriminálka s mírně hororovými prvky. Po slibném začátku v podobě perverzní oslavy narozenin a prvního mordu film sklouzne k divné fázi psychiatrického dramatu, aby se přes výše zmíněné krimi dostal ke klasické vyvrazdovačce a mohl si alespoň trochu říkat horor, možná trochu i takovej Bonnie a Clyde se všema těma buranama. Celkově se film hodně hledá a my s ním můžeme hledat kdo z těch krejzy týnejdžrů je vlastně leatherface. Není moc co vyzdvihnout snad jen dobrý výkon Lily Taylor v roli vidlácké mámy, nebo tety možná obojího.

Hradečak Vaňura a jeho zvrácené hobby v akci aneb dobrá rekonstrukce, asi už fakt legendárních, nejzávažnějších případů převážně krátce po sametově se odehrávajících. Viděny díly orlických vražd, kolínského gangu a "pohádkáře" Roubala. Pro klidné spaní při otevřeném okně nedoporučuji, jinak ano.

Režisér Ric Romděs tady v podstatě okopíroval, ale i částečně poupravil svůj majstrštych Felon, hlavně jeho konec, tady se o happyend rozhodně nejedná. Nicméně velice zdařile se mu podařilo diváka opět upoutat touto problematikou, jež je selekce podle barvy kůže ve většině amerických věznic.

Srovnání s žánrově podobným filmem 127 hodin se nabízí, i díky společným antonymum jako teploXzima rukaXnohy, ale hlavně i díky stejným synonymu jako francoXhartnett oba ve svých single rolích hráli skvěle. S těmi flashbacky z trosecnikova života jsem nakonec takový problém neměl a tenhle zázrak je s tím Boylovym více méně srovnatelný .

Výborně natočený film se smutným příběhem. Celé mě to přišlo jakoby nasáklé inkoustem pera Stephena Kinga, mělo to jeho odér a dost ho to místy připomínalo. I ke konci jsem myslel, že na mě v závěrečných titulcích blikne jeho jméno nestalo se a autorem tohoto mrazivého thrilleru byl drsný život.

Virgínský rodák a zelenáč americké armády se behind enemy lajn vrací znovu a znovu a coby druhoválečný forrest gump odtud zachraňuje a vynáší své zraněné spolubojovniky. Sehnat produkci a sponzory pro tuto legendární americkou pýchu asi nebylo složité. Pro mě průměrný válečný film se zbytečně dlouhou stopáží, která se až moc zaměřuje na předválečný život hlavního hrdiny a nedává prostor pro onen konflikt na Japonském území spolu s Dossovým zázrakem a pár klišé jako prostřelení helmy v ruce, či tažení těla bez nohou, na který jsme se stejně všichni těšili nejvíc. Žánrově (jak se to vezme) podobný a zelenáče obsahujici Fury z před pár let mě zaujal mnohem víc.