moonaless

Nechápu, že se tohle pohybuje v modrých číslech a blbost jako 13 Reasons Why, je tak totálně přeceňovaná...

Co ty ofiny, proboha?!

Aneb jak vypadá pravý disneyovský kamarád :)

Poslední parodie už neví, co by... všechny jsou na stejno, stejné vtipy, herci, "děje", stejná Carmen Electra... Já sama musím hodně přemýšlet, abych si přiřadila jejich název a konkrétní film. Ale téhle dám jednu hvězdičku za to, že i když byla dost přihřátá, až tak nepřekypovala nechutnými sexistickými vtipy, jako třeba Date Movie.

Taková horší Disturbia s trochu obměněným nápadem... každopádně v noci, když jsem nemohla usnout, mě to zabavilo.

Půl hodiny mi moc nedocházelo, o co že vlastně půjde a navíc po jedné z prvních z scén, mi bylo Woodyho Harrelsona tak líto, že jsem Willa proklínala a došla jsem k závěru, že z něj bude asi něco jako převychovaný záporák. Ale po sérii flashbacků mi došlo, s kým že mám vlastně tu čest, a nakonec mi konkrétně tato scéna byla ještě vysvětlena. Snímek poučující o tom, že dobro z lidí ještě nevymizelo a taky o tom, jak má vypadat správná oběť, má působit melancholicky na city a ono se mu to u mě vlastně povedlo.

Ústřední dvojice filmu v podání Rose Byrne a Hugha Dancyho se nadmíru vyvedla a sedli mi natolik, že i když se mi pro dvojici ne příliš šťastný konec líbil a film si tím ještě víc zajistil, že nezapadne do typických amerických slaďáků, na které jsem už alergická, přála jsem jim happyend. Děj byl navíc podbarvený vydařeným soundtrackem a pro mě určitě příjemná podívaná, i když mi přišlo, že by se téma dalo mnohem více využít ku prospěchu filmu. Ke čtyřem hvězdičkám mi potom tedy dopomáhá fakt, že jednu z hlavních postav ztvárnil přímo Hugh Dancy.

Pokud bych chtěla někdy svému mladšímu bratříčkovi nebo v budoucnu svým dětem ukázat následky drogové závislosti a tím je odtáhnout od všelijakých nápadu to někdy vyzkoušet, tak jim stoprocentně pro začátek pustím tento film. Nejde tu ani tak přímo o drogy ale o závislost. Způsob jakým tu byla vyjádřena Aronofskym, herci, hudbou, střihem i kamerou je úžasný. Snímek je psychicky náročný, drsný a plný melancholie a přesně takové filmy mě fascinují. Ke konci jsem trochu doufala, přála jsem jim, aby alespoň jeden z příběhů skončil dobře, ale potom jsem vlastně byla ráda, že se tak nestalo a že snímek zůstal tím realistickým náhledem do krutého světa závislosti. K tomu všemu byl výkon Ellen Burstyn bravurní.

Tento film mě lákal jenom kvůli upírům, které mám ráda (a ne, není to kvůli Twilight). Jinak jsem vážně čekala, že to bude jedna z mnoha lehce zapomenutelných komedií o ničem. Bohužel i přes tento předpoklad mě tohle „dílko“ zklamalo. Hned první chyba byla, že jsem si ho pustila v českém znění, protože už po chvilce mě dabing tlusté hlavní postavy vyvyšující tón druhé části slova někam do nebeských výšin neskutečně vytáčel. Druhá chyba už nebyla moje, ale tvůrců a to protože to s demencí obou hlavních postav dost přehnali. Dobře, možná to mělo působit komicky, ale u mě se to vážně mihlo účinku. Další mínus filmu byl až moc jednoduchý a rychlý děj, který probíhal jakoby bezstarostně, všechno se řešilo v takovém klidném shonu, kdy člověk ani nestačil zaznamenat nějakou změnu a už tu byly další a další. Vlastně jsem v polovině filmu vůbec nechápala, co chtějí tu další polovinu dělat. A nakonec mě zklamala i ona upírská tématika, hlavně protože její představitelky byly slabé a pomalé: strašně dlouho čekaly, než se zakously někomu do krku, a tak daly „klaďasům“ možnost vzít pánvičku a majznout je po hlavě, která následně lehce upadla. Takže nakonec jednu hvězdičku dávám asi jen za to, že jsem viděla i větší zvěrstva... a že upírky byly moc hezké.