darkrobyk

Veskrze průměrná wallaceovka se točí okolo majetku, závěti a koňských dostihů. A pak je zde ještě pomsta... Herci obstojní, hudba i kamera velmi dobré. Naopak chybí tajemná atmosféra, jakou by zde člověk očekával. A londýnská mlha v závěru je poněkud nedostačující, byť vítaná. Snad jen mrtvých je požehnaně, jak už název napovídá.

Nahá žena utíká lesem, je noc a za ní cválá rytíř na koni. V ruce má dvojitý řemdih, se kterým se dá udělat pěkná paseka. Více by mi vyhovovalo, kdyby film zůstal ve středověku, i tak se ale zčásti přiblížil gotickému hororu. Jde tu o majetek, kdo s koho a kdo a jak přelstí druhého. Pěkné jsou snové scény, i ty, co mají být snové, ale nejsou, poslední čtvrtina se pak přehoupne do pěkného trashe. A kvituji, že dojde i na střeva ven. Solidní kamera, pěkná hudba. Z dnešního pohledu jde samozřejmě o film pro fanoušky Paula Naschyho (počítám se mezi ně) a milovníky evropských barvotiskových hororů španělské a italské produkce. Běžný divák by asi dal jen 2*, já byl ale spokojen. A samozřejmě že Paul si musel dát do filmu půvabné obnažené ženy, jak jinak...

Gilles má za sebou temnou minulost, a tak je stále na cestách. Přijme práci v rozsáhlém domě na samotě, který obývají tři sestry. Dvě mají následky jakési nehody, nejmladší se pak cítí jako pták v kleci. Brzy dojde v okolí k vraždě, a pak už mladé dívky s blond vlasy a modrýma očima hynou jak na běžícím pásu. Vraždy jsou brutální (ale gore spíše umírněné, byť krví se nešetří) a vrah vydloubává obětem oči. P. Naschy (Gilles) si jako obvykle napsal do scénáře několik žhavých scén, takže vedle vraždění je zde i četné erotické jiskření. Jak bývá pro giallo typické, dívky jsou často naháněny v podivných prostorách - hřbitov, obří vinný sklep či chodby domů. Vizuálně tedy fajn. Také barvy, jímž vévodí červená - šaty, pláštěnka, krev....pěkná je třeba i scéna s bouří. Pro dobové italské horory, a jak vidno i španělské, běžné scény s utrácením zvířat - zde podříznutí kvičícího prasete - by dnes už nejspíš neprošly. Původně jsem uvažoval o třech hvězdách, ale čtvrtou dám za svižný konec, kdy měla smrt práce nad hlavu.

Novodobý Jack Riper sestupuje z divadelních prken do ulic Londýna a rozřezává jednu prostitutku za druhou. Představitel divadelního zabijáka se záhy dostává do podezření a smyčka se okolo něj stahuje. Půvabná Marianne Kochová stojí na straně svého přítele, seč jí síly stačí, ale je proti ní i vlastní strýc, který navíc tajně chodí na noční procházky zrovna v době, kdy se dějí vraždy... Spíše slabší wallaceovka, ale mám pro ně slabost, a tak hodnotím trochu výše. Nejlepší jsou noční scény, kdy mlhou prchají vyděšené dívky a stíny rukou zabijáka po nich chňapají - kdo by si nevzpomněl na Nosferata. 3,5*

Z hlediska námětu jde o typického Franca, což může vypadat jako klišé, ale není. Příběh nemá pevnou dějovou linku, snové sekvence a skutečnost se navzájem prolínají. Ač jde o adaptaci de Sadovy knihy, žádné velké maso nečekejte. Na prvním místě je ženská nahota krásných hereček, něco soft sexu, a až pak přijde na řadu okostýmovaná společnost v čele s Ch. Lee, jenž přesně dle titulků jen hostuje. Mirvel (J. Taylor) vypadá po většinu času jako šakal nebo sup netrpělivě sledující kořist. Nevadí mi umírněné násilí, ale čekal jsem o něco více fantazie, bizarnosti případně temnoty. Červené filtry, kdy vše vypadalo jako v laciném bordelu, byly krajně nepříjemné stejně jako dosti často rozostřená kamera. Jinak ale vizuálně solidní, velmi dobrá hudba. Doporučit lze především příznivcům Franca...

Aneb jak kněz otevřel oči. Druhým se to dobře radí, dokud se nedostaneme do maléru a neuděláme přesný opak toho, co jsme před tím říkali. Otec Bishop příliš sympatiemi nehýří, a tak mi byl po většinu času jeho osud ukradený, byť chápu filmařský záměr - z bábovky státi se Ashem. Poměrně nevyvážený snímek začne držet po sobě, až když se kruh uzavře. A popravdě nejzábavnější je poslední čtvrtina, kdy dojde na šťavnatou vybíjenou. Lítají hlavy a nohy, k ruce přijde i rýč. Střeva ven sice ne, ale na oko dojde. Jak tam tak leželo, nemohl jsem si nevybavit Kill Bill. Nu a řezačka zas dala vzpomenout nejen na Univerzálního vojáka. Prospělo by zkrácení, jelikož užvaněné pasáže poněkud ubíjely. Na jedno podívání....ale proč ne. Dobrá muzika.

Výborná wallaceovka s přesahem do gotického hororu a štipkou sci-fi. Inspektor John Hillier má za úkol chytit samozvaného kata, který popravuje oběšením zločince, co unikli z různých důvodů spravedlnosti. Navíc je zde ale vrah dívek, jenž před lety zavraždil také Hillierovu sestru. Ani jeho dopadnout není jednoduché. Pohřební kočár tažený koňmi jede nocí uprostřed mlžného koberce a v rakvi je spoutaný další kandidát na smrt. Samozvaný soud ho odsoudí k smrti oběšením, rozsudek je vykonán okamžitě. Divák je záměrně veden k různým postavám, a když se ukáže, že s katem by mohl mít dočinění někdo ze Scotland Yardu, jsou už podezřelí téměř všichni. Divák naštěstí nemá šanci tajemství kata odhalit, dokud to neudělají filmaři. Film opět především pro příznivce snímků podle E. Wallace a jeho syna Bryana E. Wallace. Černobílá kamera je přímo skvostná.

Tajemný snímek je z větší části pomalejší a k dodívání mě nutila spíše zvědavost než radostný požitek. Marianne přijde o manžela, a tak opustí Spojené státy a odjede do Skotska začít nový život. Je psychiatričkou a věnuje se dětským pacientům. Hned první dva jsou problémoví a stávají se pro ni oříškem. Především chlapec Manny, který tvrdí, že může prostřednictvím kreseb ovlivňovat budoucnost všech a všeho. Popravdě, Marianne není na psychiatričku příliš chytrá, navíc je neopatrně zvědavá. Pak ale nastane nečekaný zlom a divák pochopí, že se ocitnul ve zvláštní hře.... Rozhodně příběh není o Bohu, jak se snaží tvrdit jeden z komentářů, to je naprosté nepochopení filmu. Také Dotek medúzy je přeci jen o něčem úplně jiném. Nejprve by mi stačilo skončit u výstřelu, ale ve finále musím konstatovat, že definitivní zakončení dalo příběhu správný smysl. Solidní kamera, ponuré skotské reálie, atmosférická hudba. O filmu je lepší nevědět vůbec nic. 3,5*

Když vidí Kirk krásnou ženu, tak se prostě nedokáže udržet. Odhlédnu od toho, zda se takhle vždy zamiluje na první pohled, ale je fakt, že galantní být umí. Pěkný je motiv vědce, co nemá minulost a co se obklopuje uměním z časů dávno uplynulých. Neznámý da Vinci, Brahmsův neznámý valčík? Výborné. A verze s novými digitálními efekty má vskutku povedené scény. A Spock, prost všech lidských emocí, v jednu chvíli přeci jen zakolísal...

Pro mne kdysi jeden z nezapomenutelných klubových zážitků jsem si po dlouhé době připomněl. Silný film o životě a smrti, moci a bezmoci. Jak nejlépe ztrestat zločince? Udělat z nich vojáky. Jsou horší věci než smrt, a přeci se jí většina bojí, a tak je ochotna pro záchranu života udělat cokoliv. Klidně ukázat na někoho prstem, že je horší než já, byť  by i nebyl, a nechat ho popravit. Lest, kterou vojenské vedení vymyslelo, byla velmi chytrá stejně, jako snaha odhalit vzbouřence prostřednictvím dívčí oběti. Prázdná krajina, pevnost, bílá stavení, slunce, déšť. Velký kříž na zdi ve dvoře pevnosti. Precizní práce s obrazem - kompozice, smysl pro detail, světlo a stín. Nadčasová alegorie, která ve své podstatě vůbec nezestárla.