Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Horor
  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Krimi

Recenze (5 337)

plakát

The Spore (2021) 

Místy poetický - ten les nemá chybu, místy meditativní snímek o houbě, co napadá lidi. Tedy z hlediska motivu nic nového, akorát že zde nejsou oběti nijak ovládány, nýbrž jsou zcela zlikvidovány. A některé (škoda, že ne více) dostávají podobu až surrealistických objektů. Více se mi líbila první polovina, kde nejvíce mluví rádio a jinak za doprovodu tísnivé hudby sledujeme osudy postav, jejichž cesta vede do záhuby. Vše pokračuje i ve druhé polovině, ubylo však poetičnosti a na druhou stranu přibyla bizarnost a nějaké to gore. Celý film je jakási mozaika krátkých příběhů několika postav, z nichž většina už neměla výhled do budoucna. Uvítal bych ještě více mutací, i když ty v chatce a v garáži byly fajnové, a nějaká chapadla, jelikož chvílemi si člověk vzpomněl na Věc. S větším rozpočtem to mohlo být výživnější maso, ale já mám slabost pro mutace a devastující choroby, a tak 2,5* zaokrouhluji nahoru. Běžnému divákovi rozhodně nedoporučuji, jelikož tenhle film je zkrátka divný.

plakát

Cesta hlubokým lesem (1963) 

-Kolikery boty sem si dřív koupil za metrák žita? Nevíš. A kolikery si koupim dneska? Taky nevíš. Tak až budeš vědět, tak přijď.- Zvrácené komunistické praktiky obnažené až na kost. Film, který přesně ukáže, jací byli a samozřejmě stále jsou komunisti, protože ti se nikdy nezmění. Kdo nesouhlasí, kdo se postaví, bude rozdrcen. Sevře ho dělnická pěst a ukopou ho milicionářské boty. Liškova temná hudba a Hanušova výborná kamera podtrhují tragédii, co má až baladické rozměry. Cyril chce vše jen po dobrém, jenže mezi dvěma mlýnskými kameny cesta nevede. Komunisti jsou svině!

plakát

Never Take Sweets from a Stranger (1960) 

Tak trochu podobnost s klasickým snímkem Stalo se za bílého dne (1958), zde akorát poměrně velkou část snímku zabírají přípravy na soudní proces a soud samotný, který je pro malou Jean doslova očistcem. Snímek poukazuje na korupci a moc těch nahoře, kteří jsou v jistých věcech nedotknutelní. Původní tři hvězdy jsem zvednul na čtyři vzhledem k událostem, které následují po soudu. Tam se snímek promění ve skutečné mrazivé drama. Ve svém základu film rozhodně nezestárnul.

plakát

Theatre of Death (1967) 

P. Darvas převzal po otci divadlo, když ten zmizel. Zaměřuje se na temné příběhy, kdy diváci vidí na pódiu gilotinu v akci, příběh salemských čarodějnic nebo obětování ženy divokým kmenem využívajícím voodoo. Zatím dochází v nočním městě k nevysvětlitelným vraždám, kdy oběti mají zvláštním způsobem probodnuté hrdlo a chybí jim krev. Dvě mladé ženy - Dani a Nicole - spolu hrají v divadle a Nicole se do Darvase zadívá. Jenže Dani má stále větší pocit, že za vraždami stojí právě Darvas (Ch. Lee). Mysteriózní kriminálka s motivem vampirismu a odkazem na Rumunsko. Gotický horor připomenou hlavně scény v katakombách. Poslední čtvrtina je akční a napínavá, jinak spíše průměr. Pro skalní fanoušky postarších hororů a sběratele.

plakát

Saltburn (2023) 

Jeden z těch filmů, na něž je třeba mít náladu. B. Keoghan mi až doteď nepřišel jako nějaký výrazný herec, ovšem s jakou lehkostí proplul tímhle snímkem, než - možný spoiler - odhodil masku, je obdivuhodné. A hlavně mě zaujalo, jak chvílemi vypadal coby náctiletý a následně jako starý chlap. Každopádně přetvářka je na prvním místě a všechny postavy mají své masky, které jim jen pozvolna sklouzávají. Jen u některých víte hned, na čem jste, jako je třeba Farleigh. Až do osudného telefonátu není jasné, jak se to s Oliverem má. Ta chladnokrevnost je mrazivá. Několik scén je jistě kontroverzních, mezi nimi určitě hra na upíra a Oliver u/na hrobu/ě, ale naštěstí současný film už zvládl téměř vše, a tak asi pobouří jen konzervativce. Hra na kočku a myš má jen zdánlivě rozdané karty. Výbornou kameru doplňuje neméně dobrá hudba, která společně se střihem posouvá děj tak, že rychle uteče. Rozhodně by si ale měl běžný divák zvážit, zda se chce nechat vtáhnout do dekadentního světa, kde peníze nejsou vše a přeci vše jsou.

plakát

Když padají stromy (2018) 

Příběh dívky Larysy je místy syrový, místy poetický, je protkaný magickými snovými obrazy, které jsou v protikladu ke skutečnému světu, kde narazit na smrt není nic výjimečného. Po většinu času si Larysa nejspíše divákovy sympatie nezíská, ale směrem k závěru je stále jasnější, jak coby rebelka má křehkou duši toužící po jediném - lásce, porozumění a svobodě - najít si na pláži jeskyni, procházet se nahá a kdykoliv se oddávat svému milému, zatímco budou pojídat fíky. Život, smrt, láska, nahota, bílý kůň. Pátou hvězdu dávám za konec v mracích, který je ve spojení s hudbou hypnotický. Ocení spíše menšinový divák.

plakát

Naked Cannibal Campers (2020) 

-Kde je Jen?-Strašně nám chutnala!- Na západním břehu jezera je ráj, na východním žijí tři prsaté čarodějnice, co sežerou každého, kdo sem zavítá. Tři kámoši, co si vyjeli na ryby, to mají spočítané předem. Laciný ultratrash, který je horší než kdejaké německé domácí fetiš porno. Tři prsatky, později čtyři, jsou sice obdařené nahoře, ale jinak jsou jen kusy masa. Většina zbylých herců pak představují kus masa pro ně. Škoda, že gore je nevydařené - oběti mají místo masa sekanou. A když už dojde k zdařilému záseku sekáčkem do hlavy, tak divák z něj vidí jen kousek. O gumové hlavě snad ani nemluvě stejně, jako o magické energii vytvořené nejspíše v programu malování. Pobaví snad jen odkazy na různé filmy, vedou Star Wars. Herci si to nejspíše užili, ale také se dost naběhali. Stopáž je naštěstí milosrdná.

plakát

The Bat (1959) 

Mysteriózní kriminálka připomíná populární wallaceovky, těm nejlepším se však nemůže rovnat. Maskovaný vrah nemá tvář, za to má na ruce kovové drápy, jimiž rve hrdla obětí. Ta samozřejmě v plné kráse divák neuvidí. Hlavní roli tu má ženské osazenstvo v čele se spisovatelkou detektivek, tudíž V. Price je tentokrát jen do počtu. Nechybí bouře, živí netopýři, tajné dveře. Na filmu je až příliš vidět, že vznikl podle divadelní hry. Na jedno podívání pro příznivce starých mysteriózních snímků.

plakát

Šumava: Domov rysů (2019) (TV film) 

Nádherný dokument s vynikajícím vizuálem přibližuje nejen tajemnou krásu Šumavy, kdy sluneční paprsky prostupují lehkým oparem mezi stromy a vody potoků se tříští do briliantových krůpějí, ale také život zdejší fauny a flory. Rysové jsou sice hlavním motivem, ale v průběhu roku od zimy do podzimu poznáme i další rodiny - vlky, lišky, jezevce, kočku divokou s koťaty či strakapouda. A nechybí ani rozpustilé veverky, kuna či norník rudý prchající před hladovým rysem. Poetický dokument ukazuje krásu přírody, jakou máme na dosah.

plakát

Stříbro a kniha snů (2023) 

Nejprve drama a pak fantazie. Nápad sice není úplně originální, ale prolínání světa snů a skutečnosti nabízí netušené možnosti. Škoda, že se tvůrci rozhodli natočit film pro mladistvé, a tak se sice plní noční můry i v realitě, avšak bez Freddyho. Několik scén tedy napětí má, hlavně když se bojuje o život, jako celek je ale film dosti pomalý. Tedy spíše místy utahaný, páč i pomalé filmy mohou být napínavé. Buď větší spád, nebo více fantazie, či pořádné strašení. Takhle je od každého něco a výsledek průměrný. Jinak Liv není nikam zatažena, je snílkem od přírody a do společenstva se vetře i bez úvodního rituálu. Většina členů netuší, jakou cenu budou muset zaplatit, protože nic není zadarmo. Osobně bych posledních deset minut ustříhnul, anebo konec změnil, čímž by film dostal baladický ráz. Ale je to zkrátka pro mládež, proto i konec je... a tak.