darkrobyk

Vzhledem k hodnocení jsem očekával lepší kousek. Samozřejmě je jasné, že jakýkoliv masakr jde mimo kameru, případně se zavčas ztratí ve tmě, ba dokonce i fotografie obětí si prohlédnou jen postavy ve filmu. S čím jsem ale počítal, a nedostalo se mi, by byla tajemná atmosféra a strašení v duchu starých hororů. Mlha žádná, noční scény podivné, z větší části přes filtry, a úplněk tu nehrál roli. Koneckonců ani leckteré již zaběhlé klišé, jako že na vlkodlaka se musí jedině se stříbrem, tu nebylo. Dvě postavy jsou klíčové - student Tony, ukázkový magor, a doktor Brandon, co si z Tonyho bez jeho vědomí udělal pokusného králíka. Proměna a maska na tehdejší dobu solidní, jisté oživení přinesly kanadské žertíky studentů. Alespoň že konec dopadl dle mého očekávání.

Jak mám rád staré fantastické filmy, tak tenhle mě silně zklamal. Příběh je jednoduchý, většinu času hlavní postavy prožvaní a nejnapínavější scénou je boj o volant letadla. Mizerné triky zaskočí, když už dávno byly natočeny filmy jako King Kong, kdy R. Harryhausen už udivoval svými triky a K. Zeman předvedl světu Cestu do pravěku o dva roky dříve. Popravdě čekal jsem loutky a Stop Motion, nikoliv nedokonalou zadní projekci. A jak skončil mutant? Pokud znáte Odysseovu cestu, pak snadno uhádnete. Ovšem Talbottová ječela ukázkově, to ne že ne. I v 50. letech však vznikaly snímky mnohonásobně lepší, než tahle slabota.

Solidní variace na Invazi lupičů těl, byť v trochu jiné podobě. Mimozemská rasa začne využívat lidská těla k obsazení Země, ale netuší, že lidé jsou chytří a brutální. Myslím že na tehdejší dobu je neobvyklé, aby se do čela likvidátorů emzáků postavila žena, páč prototyp ženské bojovnice proti šmejdům z vesmíru dal filmovému světu na férovku až Vetřelec. Ač má film kratší stopáž, tak poslední třetina se zdá mučivě dlouhá, když už divák ví, ale střetnutí se stále připravuje. Velmi dobré jsou úsporné speciální efekty a emzáci jsou rovněž povedení. Pochvalu si zaslouží i herecké výkony.

Standardní slasher, který ctí pravidla žánru a s posledním Vřískotem je za letošek nejlepší. Pochybuji, že v současné době je někdo schopen natočit slasher s přelomovým příběhem, protože to ani není možné. Slasher je vybíjená. Masový vrah likviduje jednu oběť za druhou a většinou se jedná o nějakou mstu. Kruh obětí se ztenčuje a pokud někdo přežije, bývá to většinou dívka, do níž by to na začátku řekl málokdo. Vraha těžko odhalit, páč film bývá plný falešných stop a navíc divák nemá určité informace. Nu a v závěru je třeba vraha nedobíjet, aby film neskončil předčasně. Navíc se mnohdy vrah stává nesmrtelným, aby mohl případně udeřit v dalším pokračování. A Rothův film tohle vše má! Navrch výborné gore - dvakrát střeva ven, kladivo, sekera, cirkulárka, rozkošná trampolína, veselé pečení, vtipný odkaz na sociální sítě před spuštěním kladiva a i trocha společenské kritiky. Kdo ví, do čeho jde, nemůže být prostě zklamán.

Charles Kessler je báječný muž, jak o něm pravila postarší hospodyně. Divák samozřejmě ví, že to není úplně pravda, jelikož vlivem hypnózy se z něj stává vraždící stroj. Skutečně ta toporná chůze a vytřeštěné oči dělají z Lugosiho monstrum. A kdo že stojí za ovládáním jeho vůle? Možný spoiler - jeho žena, kterou zabil. No, tady mi to poněkud unikalo, ale nevadí. Půvabná Virginia sice přišla o milence, ale náhrada se zdá býti více než adekvátní. Vražd přibývá a na koho by se to tak mohlo hodit? Co třeba na majordoma Evanse, když je té černé pleti. A pozor, do ohrožení se dostává i Virginie! Pěkná kamera, efektní snímání přes plameny z nitra krbu, což si postupně oblíbila celá řada režisérů, hra světel a stínů, výborná žánrová dobová hudba a noční bouře. Zajímavé, jak byli připraveni na výpadky elektřiny, páč v domě je svícnů, že by je mohli prodávat. Ty se skleněnými cylindry jsou ovšem efektní. Dnes snad uspokojí jen ortodoxní fanoušky Bely a starých hororů.

-Upíry? A já myslel, že ti žijí jen na berňáku.- Chtěl jsem se rozepsat ohledně obsahu, ale ten zdejší vyzrazuje tři čtvrtiny filmu, tak se k němu dál rozepisovat nebudu. Každopádně jde o fajnovou žánrovku, která ctí většinu atributů gotického hororu - po většinu času noc, mlha hustá tak, že by se dala krájet, hřbitov, vysáté oběti, byť na zákusy v přímém přenosu nedojde, rakev coby přenosný upíří hrobeček, prokletá zrcadla usvědčující bestii, tajemná hraběnka a temná hudba. Dost se sází na tajemnou atmosféru a kamera čaruje se světlem a stíny. Výborný český dabing a pár vtípků. - Modrý Bolivijec, pane!-Idiote, to je červená Guatemala.-

Hrabě Dracula se usadí v podzemí hradu doktora Edlemana a chce po něm, aby mu vrátil lidství. Jenže upíří část hraběte je přeci jen silnější, a tak experimentální léčba není jednoduchá. Do toho chce L. Talbot, měnící se o úplňku ve vlkodlaka, po doktorovi to samé- -aby ho zbavil kletby, kterou považují oba za druh nemoci. A aby toho nebylo mála, tak do třetice je nalezeno Frankensteinovo monstrum a doktor se ho ve slabé chvilce pokusí oživit. Půvabná, ale hrbatá sestra Nina má přislíbeno od doktora, že ji zbaví hrbu, který je připomínkou všech Ignáců a dalších zrůdných pomocníků nejen barona Frankensteina. A pak je zde krásná Miliza, jejíž příběh se stává samostatnou linií filmu. Výborná hudba, skvělé gotické kulisy, obstojné speciální efekty a masky. Příběh sice trochu skřípe, ale skalní fanoušek leccos překousne.

Trojice uvězněná v prosklené boudě s bankomatem a venku psychopat. Nebylo to nejhorší, postavy se chovají všelijak, ovšem těžko říci, co by člověk dělal na jejich místě. Jasně, chování postav občas postrádá logiku, jenže pod tlakem jsou lidi schopni neuvěřitelných věcí, tudíž mi to tentokrát moc nevadilo. Jak říká Emily - Kdybych jela taxíkem, kdybych nešla na večírek, kdybych nenastoupila do firmy...- ano, pak by nebyl ani tenhle film. Každopádně Corey na zabití, protože to byl normální parazit. Některé scény nepostrádaly napětí - boj s vodou, pokusy o útěk či snaha spustit alarm, ovšem konec to zazdil. Nějaká katarze? A nevylepšily to ani mezititulkové scénky. Nakonec máte pocit, jako byste sledovali jeden střípek ze života psychopata. Snadno zapomenutelný kousek, kdy i pozdější Open 24 Hours je o něco lepší. 2,5*

Na úvod je třeba říci, že Universal ve třicátých letech natočil skvělého Draculu s Lugosim a že ve stejném roce 1958 natočil kultovní klasiku Dracula T. Fisher s Ch. Lee. V takové konkurenci tento snímek rozhodně neobstojí. Na druhou stranu není to propadák. Hrabě Dracula se vydává do Ameriky a cestou ve vlaku zavraždí českého malíře. Přivlastní si jeho identitu a vetře se do rodiny, kam měl malíř namířeno. Zde mu učaruje mladá dcera Rachel, zatímco její matka je nadšená, že v domě bude konečně zase muž. Hrabě si ale nejprve vybere její kamarádku Jennie. Dívky jsou v podstatě jediným motivem, co spojuje film s knižní předlohou. Tajemna není příliš, zákusy nejsou v záběru, respektive když se hrabě skloní k oběti, obraz se setmí. Pěkná je plíživá upírská mlha, nechybí útok zuřivého psa ani zatloukání kůlu. Závěr obstojný. Škoda tehdejšího nešvaru - natáčení nočních scén (vyjma studiových) ve dne s filtry. Doporučit lze asi jen skalním příznivcům starých hororů, hraběte a sběratelům.

Alex je senzitivní a má jisté telepatické schopnosti. Doktor Novotny ho doslova uloví pro svůj vědecký projekt, i když se znají z minula. Výzkum je jednoduchý - pomoci lidem od zlých snů a nočních můr, či jim odstranit psychické bloky a zábrany. Stačí jen, aby někdo do jejich snu vstoupil a vše napravil. Jenže jak se záhy ukáže, ve snu lze i zabíjet. Ve stejný rok jako Noční můra v Elm Street, tudíž nikdo asi neopisoval, přichází myšlenka, že když člověk ve snu zemře, zemře i v reálném světě. Nemluvě o tom, že v jednu chvíli roztáhne Tommy prsty a na koncích má ocelové drápy, které dají ještě více vzpomenout na Freddyho. Možná pomalejší a převážně psychologický rozjezd a nepříliš vydařené speciální efekty jsou slabinou snímku, který ale nakonec dostane spád a napětí. Původní hodnocení jsem proto o jednu hvězdu zvednul.