darkrobyk

Mary je magor a má slušné halušky, kdy tvůrci rozehrají hru s divákem tak, že už ani on pomalu neví, co je skutečnost. Jenže postupně se z halušek stává kolotoč ztrácející napětí, takže je fajn, když nastoupí realita. Bohužel, Mary se chová jako kráva a navíc je k tomu dřevák. Film využívá řadu klišé - trefíte toho nepravého, honí vás zabiják, ale vy křičíte haló, aby věděl, kde jste, rána rýčem do hlavy složí každého, ale minimálně od Halloweenu a Pátků 13. to neplatí, a když postava táhne kladivo po zemi, páč ho nemůže ani zvednout, tak najednou hele - běhá s ním v rukou jako čamrda. Na druhou stranu mě i tyhle nesmysly kolikrát baví. Škoda, že tu jsou všechny postavy kreténské, tudíž nemáte komu fandit. Dojde i na spoustu krve, rozmydlenou hlavu a potyčku s parohy. Některé scény jsou velmi dobré - na příklad přetékající záchodová mísa a šok. Zkrátit o dvacet minut, mohl by z toho být i dobrý nervák. Lepší průměr ale určitě. Déšť je fajn...

Nijak výjimečný slasher odehrávající se po téměř celou dobu ve vlaku uhánějícím noční krajinou. Vraha není těžké odhalit hned s první mrtvolou, to ale není podstatné, páč divák by stejně měl očekávat především mordy. Těch je tu sice dost, ale nějaký gorefest se nekoná, dojde hlavně na krev. Nejhorší je však absence napětí a strašidelné atmosféry, které se objeví až v poslední čtvrtině. Ta má šťávu, Curtisová statečně ječí a připomene svoji kultovní roli ve snímku Halloween, když je vtažena do hry na kočku a myš. Jediným zpestřením jsou kouzelnické výstupy D. Copperfielda. Dnes pro skalní příznivce 80. let a sběratele, jelikož první tři čtvrtiny by mohly současného diváka unudit k smrti dřív, než přijde konečné zúčtování.

Tak jsem netušil, když jsem cestoval po švýcarských Alpách, jaké nebezpečí skrývají. Horský survival v krásných kulisách nenabízí nic převratného. Tři vědci (tedy ve skutečnosti jeden profesor, syn a studentka) přiberou do auta rodinku, které se porouchalo auto. A pak už stačí hloupá nehoda a auto skončí na dně Ďáblovy roklinky. Cesta odtud vede lesem podél horské řeky, která ovšem není jedinou překážkou. Je to spíše na dvě hvězdy, třetí přidávám za konec, kdy už jde o život a ještě se ukáže pár zmetků navrch. Nejvyšší hodnocení si samozřejmě zaslouží majestátní štíty hor. Na jedno podívání, budiž.

-Už nikdy nepůjdu za transku...svist!- Slasher, jaký by byl standardní v osmdesátých letech, ale liší se tím, že vrah likviduje gaye. I když jsou tu kluby a bizarní halloweenský karneval, tak nejde o gay film jako takový. Čekal jsem více bizarnosti, na druhou stranu mrtvých je dost, hlavy padají a dojde i téměř na střeva ven. Kdo má ale s touhle tematikou problém, měl by film rozhodně vynechat, byť na žádný sex tu nedojde. Nakonec ani nevadí, že se o vrahovi člověk nic nedozví, protože tak to bylo právě i v 80. letech, kdy se zjevil zabiják, co zkrátka lidi mordoval. Výborná je hudba - punk, postpunk, horror punk, rock...

Slušný thriller o nepojízdné jachtě, šesti pasažérech, širém moři a psychopatovi na vysílačce. Se spravedlností to není jednoduché a člověk si musí dávat pozor, aby v touze po jejím naplnění nebyl sám tím nespravedlivým. Trochu se zde řeší sociální rovina, což ale zas tak nepřekvapí, páč Italové dali světu neorealismus, takže sociální cítění mají v sobě. Sice mě u thrillerů nebaví užvaněné pasáže, tady ale bylo jasné, že tvůrci potřebují postavy divákovi přiblížit co nejvíce, aby pochopil, kdo je kdo. Silné tři zvyšuji o jednu za happy end - možný spoiler - připomněl mi syrové a nekompromisní italské westerny...

-Logane, co budem dělat, to je šílený!-Kašlu na všechno, vojedu tě!- Tak to se nakonec nestalo, byť k tomu vše směřovalo. Logan je nesympatický namyšlený hulvát, a tak není divu, že v akci vždycky selže. Tess je sympatická a velmi odolná, páč Logan s ní zachází jako s onucí. Ve světle spousty současných hloupých a mizerných filmů se ukazuje, že tahle raně devadesátková záležitost není až tak špatná. Snímek má spád, pořád se v něm něco děje, místy lehce strašidelná atmosféra, dostatek mrtvol, honičky včetně automobilových a obstojné, byť úsporné efekty. O něco málo lepší než Shocker a o něco slabší než Anděl smrti. -Ještě se potkáme, bráško!-

Spisovatel Steve Dupree ztratí dceru, která je v noci na ulici brutálně zavražděna a znetvořena. policie je neschopná, a tak se pokouší vypátrat vraha, po němž jde také televizní reportérka Zoe. Vraždy přibývají a tajemná žena De Renzy má vidiny s další obětí, jenže policie se jí vysměje. Co však policie ještě netuší, že střet s vrahem bude smrtící. Vcelku průměrná detektivka má několik napínavých scén, při nichž zní vskutku strašidelná hudba, a třeskuté finále. Nejméně sympatickou postavou je detektiv Mooney, který až pozdě zjistí, proti čemu stojí. Nabízelo se šťavnaté gore, leč o zmasakrovaných obětech, co jsou přepadávány z jistých důvodů ve tmě, se jen mluví. Film má ale spád, a tak rychle uteče. 2,5*

Tři dívky jsou na cestě do Las Vegas, když se jim porouchá auto. Druhý den ráno u nich zastaví mladý muž Andre (Andrew Prine) a nabídne jim pomoc. Ty, aniž by zavřely kapotu svého auta, radostně naskočí do jeho a nechají se odvést na ranč. Tady zjistí, že se staly zajatkyněmi v bizarním cirkuse. Všechny jsou připoutány řetězy ve stodole, v níž se nachází několik dalších dívek. Andre na ně rád používá bič, vlastní hladovou pumu a děsivé tajemství ve staré boudě nedaleko. Občas některou z dívek vezme ven, ostatní už ji ale nikdy nespatří. Jedna z trojice dívek, Simone, připomíná Andremu matku a věří, že se k němu konečně vrátila - opustila ho ještě jako děcko. Těžko říci, zda to bude pro Simone výhra. Většina masakrů jde bohužel mimo kameru, tedy pokud jsem neviděl cenzurovanou verzi, ale dle uváděné stopáže asi ne, přesto na několik pohledů na zmasakrované oběti dojde. Z větší části jde o psychologický horor, kdy sledujeme připoutané dívky, až poslední čtvrt hodina dostane grády. Škoda, že divák nemohl spatřit většinu krvavého divadla na vlastní oči. Dnes lze doporučit jen skalním žánrovým příznivcům.

-Jsem volný! Jsem volný! Uááá!- Psycholog doktor C. J. Arnold s ženou Caroline, lékařkou, koupí po léta opuštěný rozsáhlý dům, aby zde zřídili léčebnu pro narkomany. Dům je opředen tajemnými legendami, ale C. J. je namyšlený pragmatik a ateista, co s tím nemá problém. Jeho žena má ale od počátku vidiny a cítí, že s domem není něco v pořádku. Až když ale dorazí parta pomocníků, sejde C. J. do sklepních prostor domu, kde nevědomky uvolní zlé síly. Dům se zapečetí a začne likvidovat jednoho po druhém. Filmů o strašidelných domech jsem viděl hodně a většina staví jen na práskání dveří, padajícím nádobí a vodě tekoucí po stěnách. Tohle je mnohem lepší kousek, kdy ďábelské síly dokážou házet lidmi, vypustit smrtící plameny, donutit k uříznutí ruky či strhat šaty z nebohé dívky. Noční bouře, blesky a burácení hromů a k tomu temná hudba s ječícími smyčci vytvářejí tu pravou atmosféru. Většina speciálních efektů je úsporných, ale o to více působících realisticky. Závěr je pekelný. Ocení, jako u řady podobných snímků, zejména příznivci postarších hororů. 3,5* p.s. přibližně v čase 46:33 se v zrcadle šatní skříně objeví na zlomek okamžiku záhadný muž...

Sošky démonů jsou pěkně záludné, obzvláště když pocházejí třeba z Mexika. Výborné intro o marném využití démonické síly zakončuje...efektní nabodnutí. A pak už jen sledujeme osud sošky a všech, kterým se dostala do ruky. A věřte, že doma byste ji mít nechtěli, páč vám udělá z bytu kůlničku na dříví. Film je samozřejmě, jak už to u většiny osmdesátkových hororů bývá, poněkud nevyvážený, a tak napínavé scény střídají civilní a užvaněné. Ale já jsem si užil atmosféru s perfektní hudbou - ať už cesta do pouště, vyvolávání duchů či posednutí Jerryho. Slušné masky, na nějakou krev také dojde, ale hlavně mutace, co v jisté chvíli připomenou i kultovní Scanners. A rozhodně i postelová scéna má pěkný drajv. Mechanické efektyx velmi slušné. Doporučit lze opět především skalním fanouškům, příznivci současných hororů by asi byli možná i zklamáni. Já ne.