Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Horor
  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Krimi

Recenze (5 354)

plakát

La controfigura (1971) 

Giovanni žárlí na každého, kdo se k Lucii přiblíží. Když se objeví Eddie, vyznávající svobodu hippies, je doslova posedlý tím, že ho s ním bude Lucia podvádět. Lucia je koketa a asi jí moc nedochází, co se Giovannimu  honí hlavou. A do toho všeho přijede její matka. Giovanni se do ní zblázní, ona se pro změnu zblázní do Eddieho. Retrospektivní vyprávění nemá ucelenou linii, protože Giovanni si představuje různé situace, co se pak volně prolínají s jeho skutečným životem. Nechybí v nich prudká vášeň ani vražda. Pointa je nečekaná nejen pro Giovanniho. Tedy v té zakalené mořské vodě člověk chvílemi nevěděl, na čí holý zadek se vlastně dívá. Jinak drama o vášni a nenaplněné lásce tak, jak to Italové umí. Samozřejmě hudba je vynikající a důležitou složkou filmu. Mohl být drsnější, ale zase nahotou nešetří. 3,5* zaokrouhluji nahoru. Pro dnešního diváka však tenhle film asi moc nebude.

plakát

Pohřbívám živé (1958) 

Mapa hřbitova a do ní jsou zapíchané špendlíky. Ti, co už jsou pohřbení, mají černý, ti, co ještě žijí, ale už si předplatili místo, mají bílý. Co se ale stane, když nový ředitel hřbitova Robert Kraft omylem vymění špendlíky někomu, kdo ještě žije? A lze snad postup i obrátit? Vcelku zajímavý nápad. O mysteriózní atmosféru se postarala především hudba, i když černobílá kamera je také fajn. V jednu chvíli se mi vybavil Nezvratný osud, později pak Noc oživlých mrtvol. Pointa nakonec nebyla šokující, ale zcela jiná a sympatická. Snímek spíše pro příznivce starých hororů. Za mě dobré.

plakát

Tady Havel, slyšíte mě? (2023) 

Jsem v pokušení dát pět hvězd, ale to se nedělá, když člověk film neviděl. Zato ti, co dali odpad či jednu hvězdu ho neviděli, jelikož do kina na něj rozhodně nešli, jinak by to byli pokrytci. Ovšem chcimírové a další tu budou opakovat komunistické bláboly typu humanitární bombardování, které Havel nikdy neřekl. Váží si ho celý svět, jen část Čechů má raději bratry na východě, co nás půl století řídili a z toho 20 let okupovali. Míval jsem za jeho prezidentování výhrady, než jsem později pochopil, co všechno skutečně mohl a co ne. Zaprděná česká kotlina bude ale brblat stále, jelikož to snad máme v národní povaze. Za mě doposud nejlepší český prezident, kterému se jen tak někdo nevyrovná. Až uvidím film, doplním sem recenzi.

plakát

Pole v Anglii (2013) 

-Zatímco se bojíme pekla, už v něm žijeme.- Pokud by se mělo napsat o nějakém filmu z posledních let, že je jen pro menšinové publikum, tak Pole v Anglii by bylo předním adeptem. Film mě vtáhnul postupně a nakonec mě zcela zhypnotizoval, což měla mj. na svědomí také skvělá hudba od druhé poloviny až k závěru. Občas jsem měl pocit, že sleduji československou novou vlnu 60. let. Vynikající kamera, kdy mnohé černobílé obrazy by se daly rámovat, a tak není divu, že občas došlo na obrazy živé. Alegorie. Chce se mi napsat, o čem film byl, jenže pro toho, kdo jej neviděl, by to bylo vyzrazení klíčové myšlenky. Na jedné straně je ponechán velký prostor divákově fantazii a úvahám, na druhé s blížícím se koncem je jasné, co tím chtěl Wheatley říci. Za mě velká spokojenost, v níž jsem zpočátku nedoufal. Film nedoporučuji.

plakát

El hombre del saco (2023) 

Klasická bubákovina o strašákovi, co každých sedm let unáší děti od té doby, kdy byl ještě jako člověk v roce 1910 popraven. Živí ho dětská vina, co mu dodává životní energii. podobnou snímků je řada, takže nic nového. Film je ale dobře natočený a dokonce mi nevadila ani klišé, kdy snadno uhádnete, kdo bude na řadě. Hezký je i nápad se světluškami a pytli, velmi potěšil hlavní motiv - jak děti vysvobodit. Odpuštění je totiž jedna z těžkých věcí, a tak se nám ho nedostává. Radost mi udělala M. Gomézová, páč se za ty roky vypracovala na výbornou herečku. Co jen nechápu, proč je snímek řazen do žánru komedie - mně tedy nepřišlo k smíchu nic. 3,5*

plakát

Anaconda (2024) 

Čínské filmy až tak nemusím, Hong Kong je jiná káva, ale tentokrát se mi tahle recyklace líbila. Krásná příroda, spousta živých hadů! a velmi dobré speciální efekty. Samozřejmě co byste asi mohli příběhově čekat od filmu, kde chce pytlák, vskutku odporný ultrapadouch, ulovit kvůli prachům obří rudou anakondu a je mu zcela jedno, koho pro svůj záměr využije a použije. A rozhodně nechybí několik napínavých akčních scén včetně finále. Ultrapadouch je podobně jako had téměř nesmrtelný, a tak kdo s koho se mění na divokou jízdu o život. Efektní byl hadí déšť. Výborný vizuál a úderná hudba. Těžko říci, co jiného by divák měl od podobného snímku očekávat...

plakát

Foo Fighters: Everlong (1995) (hudební videoklip) 

Nesmrtelný hit skupiny má kromě skvělé muziky parádní videoklip, který se nepokrytě inspiroval klasickým hororem The Evil Dead (1981), což se mi na něm líbí nejvíce. Na svoji dobu má rovněž výborné speciální efekty. Jeden z těch klipů, k nimž se rád vracím.

plakát

Neviditelné zlo (2024) 

Motiv imaginárního dětského přítele není v hororu nic nového, ale co taky je, že? /plně špatný nebyl nápad s tím, koho ona entita ve skutečnosti chce. Nejlepší byl úvod s pavoukem, který se už pak jen mihnul, což byla škoda. Dobrá je rovněž poslední čtvrtina, kdy se vše propadne do království Freddyho. Jenže mezitím je spousta nudné vaty! Když se na chvilku objeví napětí a zdá se, že zlo řádně udeří, utopí se vše v civilu a žvanění. Sklep je klišé jako prase, ale OK, sklepy mám rád, když už není po ruce hrad nebo prastarý dům. Sestříhat na hodinu, mohl by z toho být alespoň průměrný horor. Chvílemi, tedy spíše častěji, se mi zdálo, že stopáž je tříhodinová a snad nikdy nepřijde konec. Slušný vizuál, dobrá hudba, chválím absenci lekaček a za již zmiňovaný začátek a konec dávám dvě*. p.s. žena s malou dcerkou? Bonton ani neví, jaký film distribuuje...

plakát

Hostile (2017) 

Z dosavadních tří filmů režiséra se mi tenhle jeví jako nejslabší. Dva v jednom aneb před a nyní - dvě dějové linie se navzájem prolínají, aby nás seznámily s hlavní postavou Juliet a jejím strastiplným osudem. Juliet je mimo jiné důkazem, že lidé dělají hlouposti. Stačí jedna odlétající fotografie...a všechno je rázem jinak. Až později se ukáže, že šlo nejspíše o osud. Asi je třeba mít na drama o lásce správnou náladu, a tak mě to až moc nebavilo. Ovšem pointu jsem rozhodně nečekal, a tak za ni přihodím hvězdu.

plakát

Hlasy mrtvých (2023) 

Zpočátku jsem nečekal nic světoborného, páč démonické a čarodějnické horory i bubákoviny posledních let jsou většinou na jedno brdo. Nakonec jsem byl příjemně překvapen, byť nemůžu napsat, že bych se otevřeně bál - ale takových hororů moc není. Rozhodně nechyběla po většinu doby mysteriózní a temná atmosféra, napomáhal jí i ponurý vizuál s využitím namodralých filtrů a kontrastu žlutých a oranžových světel s temnotou připomínající barokní šerosvit. Do určité míry gotický horor, kdy staré domy a hrady tu nahrazuje z větší části vybydlený komplex továrních budov, využívá umně konfliktu člověka se záhrobím, co zde zastupuje velmi temná bytost. Několikrát jsem si vybavil z poslední doby Tajemství smrti slečny Neznámé, kdy při několika scénách jsem měl podobný pocit. Nebudu tvrdit, že film mohl jít více na dřeň a případně se topit v potocích krve, protože mně to tentokrát stačilo. Že to Iris nebude mít vůbec jednoduché, pozná divák velmi brzy, a proto konec mi přišel logický. Rovněž jsem ocenil minimum lekaček, anžto ty jsou tím nejjednodušším prostředkem, jak se snažit diváka vyděsit. Herecky nevýrazné, ale v tomto žánru přeci jen člověk shakespearovské výkony nečeká. Celkové 3,5 klidně zaokrouhlím nahoru.