darkrobyk

Hlavní motiv - únos nevinného dítěte kvůli výkupnému - se v minulosti objevil v několika hororech, což by nakonec vadilo nejméně. Únosci se mají v rozlehlém domě postarat o malou baletku a příliš pozdě zjistí, že jde o past. A protože trailery nesleduji, netušil jsem, čím Abigeil ve skutečnosti je. To mě samozřejmě příjemně překvapilo, už ale méně to, že snímek je z hlediska napětí a atmosféry velmi nevyrovnaný. Kupodivu možná nejnapínavější bylo prozkoumávání tajemného domu. Nakonec by mi ani nevadilo, kdyby měl snímek přesah do čarodějnického hororu, to se však nestalo. Místo původně zamýšlených 3* dávám o jednu víc za závěr, který mne potěšil. Samozřejmě zákusy i odpadající hlavy šly, pobavily i exploze těl. Škoda, že laciné pixely z nich čouhaly do všech stran. Skvělé interiéry. Kromě Joey galerie nesympatických postav. Happyend, pokud se dá tak nazvat, mě tentokrát potěšil. Dříve bych ho zatracoval, ale s věkem si přeci jen člověk občas přeje, aby neskončilo vždy vše blbě. Ovšem skutečný happyend je v tom, že osamocená Abigail konečně našla spřízněnou duši, která se očividně nebrání tomu, aby se znovu setkaly. Pěkný vizuál, dynamická kamera se málokdy zastavila. Krvavá nevěsta mě bavila více, přesto jsem se nenudil. 3,5*

Peter Cushing si podobně jako třeba jeho kolega Ch. Lee střihnul věhlasného detektiva a není to špatné. Sherlock na odpočinku vyhoví žádosti o pomoc s vyšetřováním záhadných úmrtí, které musí přerušit na žádost ministra vnitra. Ten po něm chce najít významného německého mladého muže. Samozřejmě ne záhy, ale postupně detektiv zjistí, že případy mají mnoho společného. Do toho navíc potká stále fešnou Irene Adlerovou, co ho kdysi při vyšetřování podvedla. Podruhé už to ale nehodlá dopustit. Místy temnější, byť noční vykřičená čtvrť se jistě dala ještě více využít. Je to ale přeci jen detektivka, nikoliv prvoplánový horor, kterým naopak je jeden z nejlepších příběhů - Pes baskervillský. Herecky příjemné, Cushing nikdy nezklame, přesto dám 3,5*. Kratší stopáž je více než sympatická, televizní vizuál naopak už tolik ne...

Báječné dobrodružství z dílny W. Disney, kde nechybí napětí, boj o život, mysteriózní momenty, ale také humor, láska a hrdinství. Chvílemi jsou připomenuty klasiky typu - Šangri-La či ostrov King Konga. Na svoji dobu velmi pěkné speciální efekty, kdy i studiové scény k tomuhle filmu tak nějak patří. Každopádně posvátný chrám je monumentální, tajemné město krásné a boj s kosatkami adrenalinový. Postavy jsou sympatické, nakonec i ten bručoun, suchar a mezek v jednom, sir Anthony Ross, v jisté chvíli roztaje a vykouzlí upřímné úsměvy. Freyja zde představuje jedinou hlavní ženskou postavu a nutno říci, že její představitelka je vskutku krásná. A nechybí ani špičkování mezi anglickým sirem a francouzským kapitánem, páč rivalita obou národu je už po staletí. Nakonec je ale možné, aby našli společnou řeč.... Studio W. Disney vědělo dobře i po odchodu svého zakladatele jak správně zacílit na diváky bez rozdílu věku.

Po výborné úvodní titulkové scéně přichází příběh Chrise, který se bojí tmy. Co se stalo v dětství s jeho rodiči není zcela jasné, ovšem kometa za tím byla určitě. Nevím, jak by mohlo jít o Halleyovu kometu, která nás navštěvuje jednou za cca 75 let, ale to je nakonec jedno. Každopádně kometa z Chrisova dětství se navrací a přináší sebou smrt a zkázu. Velmi temný snímek směřující k naprosté bezvýchodnosti. Viditelný je vliv minimálně Věci (1982) a H. P. Lovecrafta. Chapadla jsou zkrátka fajn, a když dívka zmutuje v pavoučí příšeru, je jasné, jak by to s mladíkem mohlo dopadnout. Lidé mutují, proměňují se, roztékají a rozpadají se a všude vládne chaos. Z nesmělého Chrise se nakonec vyklube zdatný bijec masakrující zrůdy. Ale i on má temné tajemství... Nechybí ani mimozemský sex! Ten přesah do surrealismu mě hodně bavil a konec vše podtrhnul. Výborná hudba - Sponge, Flying Turns. Sice je místy vidět menší rozpočet, ale na tom film nestojí. Rozhodně pro menšinové publikum, co rádo atypické snímky.

Čiň čertu dobře a peklem se ti odmění. Jedné noci je Amélie při návratu domů napadena bývalým přítelem Faridem, který ji zmlátí a pokusí se ji znásilnit. Amélie se ubrání, ale doma v koupelně nakreslí vlastní krví pentagram a přivolá ženského démona (džina) - Aishu Kandishu, aby ji pomstil. Jedna věc je ovšem bubáka vyvolat, a druhá se ho pak zbavit. A to není vůbec jednoduché, páč Kandisha si po vyvolání vezme šest mužských obětí. A jak mrtvých přibývá, uvěří Amélii nejen kamarádky, ale i syn exorcisty, kteří se jim pokusí pomoci. Zpočátku to vypadalo jako tuctová bubákovina na americký způsob, ale pak se to nějak zlomilo. Stupňující se atmosféra, hudba (rap nepočítám, ale chápu ho), démon s báječnými kopyty, co se ukázala jako smrtící zbraň, a přibývající gore. Jedna z nejlepších scén se odehraje v páře. Chtěl bych napsat, že došlo i na střeva ven, ale při roztržení oběti to nebyla jen střeva. Konec podivný, avšak s posledním záběrem logický. Spokojenost.

Kdo zná Wynorskiho filmy z posledních let, nebo alespoň mrkne na jeho filmografii, nemůže být nijak překvapen a jistě by si ušetřil čas i odpad. A právě proto, že je to Wynorski, lze čekat levnou béčkovou, případně až céčkovou zábavu s mizernými triky a stejně mizernými hereckými výkony, co už k tomu tak nějak patří. Krásná příroda je velkým plus, a navíc se občas kamera zastaví tu na pralesničce, tam na chameleonovi, krabovi či skutečných piraňách. Zmutované anakondy vypadají samozřejmě levně, ale ne úplně, jak tomu v podobných filmech bývá. Škoda, že při požírání obětí, a není jich málo, vidí divák povětšinou krvavé obláčky. Kromě uhryznuté nohy v začátku ale přeci jen ve druhé akčnější části dojde na trhání obětí. Děvečky jsou fešné, avšak při koupání mají nejen plavky, ba dokonce šortky. Njn, osmdesátá léta hýřící nahotou jsou pryč. Přesto dávám pěkné 2*, i když mě Wynorski jindy pobavil více, páč jsem se vyloženě nenudil, občas se zasmál - to když třeba z nebožáka zůstanou jen boty i s chodidly- a za již zmiňovanou přírodu. Běžnému divákovi bych asi nedoporučil...

Doktor Max Kirshner provádí experimenty s transplantací hlavy. Gorile přišije druhou hlavu a po 28 dnech jí tu první odstraní. Ta pak žije s novým tělem. Protože už mu ale nezbývá moc času, jelikož jeho tělo sžírá rakovina, rozhodne se provést operaci i na sobě. Respektive pověří lékaře své nemocnice, aby sehnali vhodné tělo. Max je rasista, a co čert nechtěl, jeho hlavu musí z nouze přišít na tělo obřího černocha odsouzeného k trestu smrti... Kvalitně natočené sci-fi s dobrými hereckými výkony. Oba herci si to museli v jistých scénách krásně užívat. Dal bych pěkné 3*, ale za nejprve motokros a následně pak policejní honičku ve volné krajině, kdy zařve 14 policejních aut (tolik jich snad nebylo ani v Bondovi), musím dát čtvrtou. Ta je totiž skvěle natočena, auta létají v oblacích prachu a přesah do komediální roviny je tu největší. Šerifovo auto dostalo fakt zabrat. Doporučit lze asi jen sběratelům a příznivcům postarších filmů.

Sérii Amityville nepovažuji za nijak strašidelnou, jelikož duchařiny mě zkrátka tolik nevyděsí, jako třeba pronásledování psychopatem. Tenhle díl je spíše fantastické mysteriózní drama, kdy do domu vstoupí zlo prostřednictvím středně velkých sloupových hodin. Motiv to není špatný a já oceňuji především nápady. Žádné překotné a nekončící práskání dveřmi, ale stačí jen trocha bláta v posteli a už nastupuje tajemno. Netuším sice, jaká dívenka se mění v sadistického vraha (dle obsahu), ale dospívající Andrea si ďábelskou proměnu vychutná - zatočení s chlapcem je čirý surrealismus. Osobně nejděsivější mi přišel útok rozzuřeného vlčáka, který byl velmi věrohodný, A to, co se pak dělo s Jacobovou nohou, byla lahůdková maskérsky perfektní mutace. Vůbec vizuál je to, čeho si u Randela hodně cením. A skoncování s paní Wheelerovou nemělo chybu. Kdysi tolik ne, po letech jsem však spokojen.

-Starosta je upír, to se dalo čekat. A právník taky, že mě to nepřekvapuje.- Po letech zjišťuji, že jde o povedenou upířinu s výborným vizuálem a slušnými speciálními efekty. Cindy a Lucy (odkaz na Draculu) se koupou v zatopené kryptě uzavřeného kostela. Při tom probudí temnou bytost odpočívající na dně. Cindy je proměněna v upíra, Lucy se podaří utéci. Záhy je však proměněna i Cindina Matka a Lucyina babička. A protože Lucy je ještě pannou, má na ni upíří vůdce zálusk. Mezi tím se město pomalu proměňuje v upíří doupě a Lucy nachází oporu v mladém učiteli. Otázka je, zda ji dokáže ubránit. Šťavnaté zarážení kůlu do upířích těl je hojné, potěšil i probodnutý spratek. Nechybí krvavé zákusy, podříznutí či odseknutí obličeje. Možný, byť jistě očekávaný SPOILER - finální naražení je skvostné. Film má spád, velmi rychle uteče a závěr je tuhý boj o život. Politický přesah pobavil stejně, jako doktorova věta: -Půl města mi přišlo na kliniku, nestačil jsem vyndávat kůly z těl.-

Blonďatá Christen nachystá pro milovaného Tylera k narozeninám překvapení - únikovou hru. A aby to bylo zábavnější, vezmou s sebou ještě další čtyři - respektive dva páry. Únikovka je samozřejmě vybíjená, a protože ani jedna postava není sympatická, divák netrpělivě čeká, kdy přijde zúčtování. I přes krátkou stopáž to není hned, ale mně to kupodivu rychle uteklo. Škoda, že mordy nebyly nápaditější a hlavně až do konce v přímém přenosu. Zásah kyselinou si tak divák naplno nevychutná stejně, jako je tomu u useknuté ruky, když si člověk vzpomene na Argenta, jak ten ji dokázal využít, či přepůleného těla. Ty 3* jsou velmi slabé a dávám je proto, že jsem byl přesvědčen o někom jiném, co za vším stál. A nabízelo se více možností, přičemž úvodní scénu filmu jsem spíše pominul. 2,5*