dzira

Kdo je pro malou rybářskou ves větší pohromou - gazda Scepan, který chce odvést vodu z jezera do moře, nebo krásná mladá dívka, která do vsi přichází se svým plánem?

Krsto Papić vstoupil podruhé do téže řeky a natočil v podstatě remake svého hororu Izbavitel z roku 1976.... Ne že by tato metafora (krysy toužící po moci infiltrující se do lidské společnosti) nebyla stále aktuální, ale mám pocit, že Infekcija nepřinesla oproti prvnímu zpracování této látky nic nového a spíše za původním filmem zaostává - především nemá tu správnou temnou atmosféru. Navíc pár scén s neuměle vytvořenou počítačovou maxikrysou působí dnes nechtěně groteskně..... Stejně, jako u filmu Izbavitel lze i zde za klad považovat herecké obsazení. V hlavní roli zde Ivicu Vidoviće nahradil Leon Lučev a kromě něj můžete ve filmu vidět celou řadu aktuálních chorvatských hereckých osobností....

Na jednu stranu už film (díky rozvoji technologií) velmi zestárnul, na druhou stranu mu toto stárnutí dodalo až magické kouzlo...... Jak bych jej vnímal, kdybych jej viděl už v osmdesátých letech, to se dá těžko odhanout. Určitě jinak, než nyní - 30 let po premiéře.....

Trochu natažené, ale milé...

Film natočený tak, aby se líbil doma v Makedonii, ale zároveň tak, aby mu porozumělo i západní publikum, které pochopitelně většinou nemá hlubší povědomí o dění v Makedonii za 2. světové války. Podobný model zvolil před lety Milčo Mančevski a stejně, jako v případě jeho filmu Před deštěm (řešícím etnickou nesnášenlivost v Makedonii), i Mitrevskému se podařilo natočit divácky velmi vděčný film, který bude většinu diváků především bavit, přestože se vyslovuje i k vážným tématům. Pátou hvězdičku jsem nedal jen kvůli tomu, že Ochridské jezero neleží na předměstí Skopje (v bondovkách mi takovéto vypůjčování exteriérů až tolik nevadí, tady z nás ale blbce dělat nemuseli) a hlavně kvůli tomu, že inspirace Bjelogrličovým Montevidem (Montevideo bog te video) je až příliš okatá.... Ale to jsou valstně nepodstatné detaily, protože se mi jinak film opravdu líbil....

Sympatická mozaika několika příběhů odehrávajících se na pěti místech vzešla ze spolupráce pěti filmových škol z pěti států....

Film zpracovává velmi zneklidňující téma. Na TV produkci je to solidně natočeno, ale nemohl jsem se ubránit dojmu, že je to až příliš poučné...

Soudě podle toho, že to tu ještě nikdo ani nehvězdičkoval, se jedná o zapomenutý filmový klenot. Vatroslava Mimicu jsem doposud znal, pouze jako autora animovaných filmů a velmi naturalistického napichovače na kůl (viz. Banovic Strahinja z roku 1981). Toto drama (či horor?) mne naprosto překvapilo a nadchlo. Neomítnutná samota (u nás na Valašsku vím o spoustě podobných) , mlha hustší než v Zániku samoty Berhof, skvělý Pavle Vujisić..... Mrkněte se na to....

Přestože je to velmi špatně natočený film, je velmi poučný... Chtěl jsem napsat, že závěr stojí za to, ale je jich tam v posledních čtyřiceti minutách asi deset, tak si tipněte, který mám na mysli. Pokud teda dokoukáte do konce....

.. ale třeba tomu křivdím, protože nevím, co se dělo v druhé půlce. Vydržel jsem totiž jen 38 minut, pak jsem si řekl, že marním čas...