dzira

Jak je možné začít nenávidět někoho, koho znáte sotva pár minut...

Celkem sympatická hříčka, která nemohla vzniknout jinde než na Balkáně....

To že je "televizní film"? Pokud skutečně nepoznal velké plátno, je to velká škoda. A důvod k zamyšlení....

Nejprve jsem jen nevěřícně kroutil hlavou a říkal si, že je to neuvěřitelné. Neuvěřitelně blbé. Pak jsem ale zjistil, že mě to baví. A když bylo živých stále míň a míň, začal jsem se obávat, že to jednou skončí.... A myslím, že to není jen vybíjená s občasnými vtipnými vsuvkami. Kdo hledá, najde... Aktualizace komentáře 2018 - Každým dalším zhlédnutím film zraje. Po pěti se zdá 5* málo.... Kultovka...

Natočeno podle prvního románu Jiřího Šotoly Tovaryštvo Ježíšovo z roku 1969. Exteriéry a atmosféra jsou ozdobou filmu. Ale větších výhrad nemám ani ke zbytku. Zajímavé je, že si tu zahrálo ve vedlejších (až epizodních) rolích několik velmi populárních chorvatských herců (zde avizovaní Lučev a Mikič tam mají opravdu jen miniroličky...). .

Zdá se, že pravda je to poslední, co obyvatele malého chorvatského ostrova hledají. Lež a přetvářka je jejich každodenní realitou, která jim vyhovuje. Tento způsob bytí brzy přijme i Dea - tajemné femme fatale, která se právě přistěhovala na ostrov .

Výborně natočené bitevní scény, spousta úžasných detailů, skvělá kamera. Scény mezi bitvami jsou slabší... Nejsem expert na válečnou techniku, ale myslím, že i zde (stejně, jako v o čtyři roky starší Bitvě na Neretvě, na kterou film několikrát nepřímo odkazuje - události zobrazené v Bitvě na Neretvě těm v Sutjesce předcházejí) jezdí německé Tygry na sovětských podvozcích, což filmu ale nikterak neubírá na působivosti.... Stipe Djelič dělal Veljko Bulajičovi při natáčení Neretvy pomocného režiséra (podobně se podílel i na většně dílů Vinetoua, což je na některých scénách se Sutjesky rovněž znát :-))

V závěrečných titulcích se mimo jiné dočtete: Pirotehnika - Petar Živkovič i NATO. Tvůrci s natočením tohoto filmu z pochopitelných důvodů asi dosti spěchali. To je na něm bohužel znát. Přestože mohl být scénář trochu dotaženější a některé dodatečně vyrobené efekty krapet propracovanější, téma, které zachycuje nemůže nechat nikoho v klidu. Bombardování Bělehradu (a dalších cílů v Jugoslávii) letectvem NATO, které proběhlo v samém závěru minulého století nelze nazvat jinak než zločinem, neomluvitelnou agresí..... Jsou-li souzeni váleční zločinci z bývalé Jugoslávie, měli by být stejně tak souzeni tehdejší čelní představitelé NATO... Ve filmu uvidíte velké množství autentických záběrů (odhadl bych to minimálně na polovinu). Uvidíte zničené mosty, továrny, elektrárny, ale také vybombardované městské čtvrti, ve kterých zahynuly desítky civilních obyvatel, autobus uprchlíků z Kosova zasažený bombou, sestřelený letoun NATO atd. Máte-li na to žaludek, doporučuji.... A protože jsme i my byli (sice krátce) v době bombardování členy NATO, doporučuji dvojnásob...

Velmi působivě natočený film. Takový, který divák sleduje od začátku do konce se zatajeným dechem. Pokud by tvůrci reflektovali srbo-chorvatskou válku o trochu poctivěji, zasloužil by si i plný počet hvězd. Stejně, jako v několika dalších chorvatských filmech,vracejících se ke konfliktu z první půle 90. let, je i zde použit účelově zjednodušující pohled, mající světu představit Srby v tom nejhorším světle...

Kdybych viděl tento film v době premiéry, těžko bych předpovídal, že se z Mataniče stane jeden z nejoriginálnějších chorvatských režisérů...