Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Dokumentární
  • Animovaný

Recenze (1 309)

plakát

Matka noc (1996) 

Tak tady jsme se s panem režisérem vyloženě nepotkali. Pro mě pomalých 109 minut bez smyslu, pointy, jakéhokoli bodu zájmu, prostě bez ničeho. Nebýt vynikajícího Nicka Nolteho asi jdu ještě níže. Yes, I've changed. People should be changed by World Wars or what are World Wars for.

plakát

Tajemství jejich očí (2009) 

Povedené, silné, řemeslnicky bravurně odpracované, ale až zbytečně moc vyhypované. A na to aby to smetlo ze záře reflektorů v Kodak Cinema Bílou stuhu to zdaleka nemá. How do you live a life full of nothing?

plakát

Skyfall (2012) 

Naprosto vynikající kino. Nikdo po mě jako fanouškovi 007 sice nemůže chtít nějaké objektivní hodnocení a pokud mi Jamese nikdo vyloženě nezkazí tak asi budu spokojený vždy. Tohle si těch pět hvězd nepochybně zaslouží i bez jakéhokoli nadržovaní. Více se asi ještě rozepíšu, ale až poté, co to uvidím podruhé. Každopádně Sam Mendes na co šáhne, z toho udělá diamant. Here's the latest thing from Q branch. It's called a radio.

plakát

Mupeti (2011) 

Neuvěřitelně čisté a milé. Ta správná facka celé te umělohmotné teen-kultuře Bieberů, Minajů a podobných plastových píčovin. Nope! The Muppets are as one-dimensional as they've always been!

plakát

Super (2010) 

Kdyby Kick-Ass nebyl o pár měsíců první, asi by měl Super hodnocení ještě o pár procent výše. Takhle to je jen jeden z wannabe heroes flmů, kterých se poslední dobou vyrojilo docela dost. Super od konkurence poznáte tak, že je komornější, daleko více indie a hlavně ještě o parník brulánější v humoru. Ono koukat na frajera jak mydlí hasákem do čela chudáka borce za předběhnutí ve frontě na lístky do kina je docela úlet. Super se toho stejně jako hlavní hrdina nebojí. On vlastně ten film nejen že si dělá srandu z hrdinských filmů, on si dělá srandu i z filmů, co si dělají srandu z hrdinských filmů. Inception. Po téhle stránce teda spokojnost. Škoda jen že ta zápletka je nakonec tak plochá a nerozvinutá, stejně jako jednotilivé postavy. Proto "jen" tři hvězdy, i když jsem na těch 96 minutách docela dost dobře pobavil. A Ellen Page? Ta je ... ehm ... vtipná? All it takes to become a superhero is the choice to fight evil.

plakát

Na pokraji slávy (2000) 

Příjemný rodinný film, místy možná až trochu pohádka, která ale pro své prostředí, hloubku a to kolik toho na 161 minutách stihne vyřešit a zažít baví až neuvěřitelně. Naprosto bezchybný soundtrack! If you think Mick Jagger will still be out there trying to be a rock star at age fifty, then you are sadly, sadly mistaken.

plakát

Tři dny ke svobodě (2010) 

Příjemný thriller který sice neurazí, ale ani nijak nenadchne. A navíc je to v podstatě remake francouzské Nevinné. Na to abych dal hvězdy čtyři bych toho potřeboval více. O dost více. Haggis tentokrát teda nic moc. No prison in the world is airtight.

plakát

Nenávist (1995) 

Prázdnota, nuda a nenávist. Taková byla a je atmosféra na předměstích Paříže, obývaných převážně araby, černochy a židy. Nemajíc práci a žádnou zářivou budoucnost obviňují všechny kolem sebe, nenávidí, nespokojeně proplouvají každodenní realitou. A přitom by to nemusely být vůbec špatní kluci. Motají se v kruhu ze kterého většinou není žádná správná cesta ven. No a přesně uprostřed téhle reality se zjevuje Kassovitz, který si bere černocha, araba a žida (nezní to trochu jako úvod k vtipu?) a pouští je do jednoho dne. Že se v něm první půlku nic zásadního neděje není pravda. Děje se v něm toho naopak až moc a navíc velice věrohodně. Všichni tři grázlící v podání Cassela, Koundého a Taghmaoui navíc hrají naprosto bezchybně a věřil bych jim každou vykradenou samoobsluhu. Když k tomu přidám skvělý audiovizuál nemůžu jít jinam než na pět hvězd. The world is yours

plakát

Tanec v temnotách (2000) 

Tanec v temnotách byl pro mě jeden z prvních zážitků s Larsem von Trier a v podstatě definoval můj vztah k němu. Mě se prostě jeho neotřelá práce s formátem filmu ve většině případů líbí a jeho osobitý a originální přístup vítám. Stejně tak to je i s tímhle filmem. Syrová ruční kamera, muzikální vložky v naprosto nemuzikálních polohách či celkové barevné lezení - to jsou prvky které by si jen tak někdo nedovolil. Neříkám že to funguje vždy, ale tady rozhdoně skvěle. Stejně tak na mě v tomhle filmu funguje jeho tzv. vydírání. Jasně většina scén je tak vystavěná tak, že nedává moc prostoru pro jinou interpretaci, která je v drtivém počtu připadu tak radikální jak to jen jde, ale kdo z vás si s plnou chutí v duchu neříkal "zastřel toho zmrda"? Jednoduše obdivuju filmy, které ve mě umí nastartovat nějaké emoce, a v Dancer in the Dark je jich tolik (to že nejsou úplně příjemné je prostě fakt) že nemůžu jinak než pět hvězd. There's no more to see...

plakát

Mother and Child (2009) 

Rodrigo García a jeho velké překvapení. Bez nějakých zbytečných úvodů - Mother and Child je neuvěřitelně silný a zároveň ohromně civilní film, který svým tématem mateřství dokáže zasáhnout přímo do citového ústředí. V tomhle mu navíc značně pomohly postavy. Taková Noami Watts, vyrovnávající se se svou adopcí, citovým odmítáním a spásným sexem nebo Annette Bening, litující svého rozhodnutí v každé životní situaci, stojí za to. Spojené finále je už pak jen takovou malou na dortu. Jsem někde na půl cesty mezi čtyřma a pěti hvězdama. A person inside another person - science fiction