Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Akční
  • Dobrodružný

Recenze (54)

plakát

A Bit of Fry and Laurie (1987) (seriál) 

Tomuhle říkám inteligentní humor. Je to prostě podáváno tak, že od vás nikdo nečeká, aby jste se zasmáli...Laurie s Fryem se skvěle doplňují. K mým nejoblíbenějším patří Piano masterclass, English strawberries, Mystery, Steffi Graf, Open University blooper...a mohl bych pokračovat. Žádný díl mě nezklamal a ani dodnes mě to neomrzelo. Absolutní špička.

plakát

Pat a Mat (1979) (seriál) 

Pěkný animák a důkaz toho, že v jednoduchosti je krása, ale v praxi to prostě chodí jinak. Bohužel s dalším a dalším dílem kvalita padala dolů.

plakát

Faktor strachu (2001) (pořad) 

Že se nejedná o pořad k večeři mi bylo jasné po pár dílech. Nápad to je zajímavý, úkoly vcelku vhodně vybrané...ale já bych ty prachy asi nevyhrál. Samotnou show trochu sráží do kolen sami soutěžící a jejich nekončící samochvalné a shazující poznámky.

plakát

Sweeney Todd: Ďábelský holič z Fleet Street (2007) 

Sweeney Todd se mi jeví tak trošku dějově pokulhávající a ikdyž ke konci sprintoval, seč mu dech stačil, už to nezachránil. Krev tekla všude jak rajská polívka, hudba velmi příjemná (ale ne žádný trhák), Carter opět skvělá, Rickman spíše nezklamal, než že by zářil a i zpívající Depp nebyl zlý. Nádherně "poburtonovsku" stylizovaný Londýn. Být to menší jatka a semtam nějaký ten úlet z toho temnošera alias představy paní Lovettové u moře, bavilo by mě to o něco víc.

plakát

Život s Louiem (1995) (seriál) 

Tuhle ptákovinu můžu s klidem označit za můj nejoblíbenější seriál. Prostředí typické americké rodiny, v němž hrají hlavní roli věčné průpovídky, vychytávky, rady a vzpomínky amerického táty, který byl snad všude. Největší pecka na bývalém FoxKids.

plakát

Toy Story 2: Příběh hraček (1999) 

Todle bylo ono! První díl byl skvělý, ale tohle bylo ještě lepší. Rakeťák Buzz a Woody bok po boku, stále pohotový Pan Brambůrek, nevlezlý humor, z kterého si každý odnese něco a nové hračky na scéně ("Jsem ženatý, jsem ženatý, jsem ženatý..."). Animaci se moc vytknout nedá. Nenudil jsem se ani chvíli, až mě fascinovalo, že takto fantasticky renderované scény patří do minulého tisíciletí. Podoba opraváře hraček mi dala vzpomenout na Gerri's game. Zlatokop tak zvrácený, jak má být. O něco více "zla" oproti jedničce, což dělá film ještě napínavějším. Sláva Pixaru.

plakát

Toy Story: Příběh hraček (1995) 

K tomu filmu, jakožto prvnímu pixaráku, chovám velkou úctu. Už jen pro to, co všechno to "odstartovalo". Na svůj rok se jedná o naprosto špičkovou animaci. Přes počáteční dojem egoistického a závistivého Woodyho jsem se dostal u scény, kdy se Woody zpovídá Buzzovi připoutanému k raketě. Nejoblíbenější vedlejší rolí jednoznačně Pan Brambůrka, který zásobí film hláškami a zlehčuje atmosféru. Závěr, jak se na Pixar sluší, živý, akční a dojemný. Celé to funguje tak famózně a dokonale, že si říkám proč nedat za 5*? Jenže další díly tuto laťku ještě převyšují.

plakát

Velká ryba (2003) 

"It's unbelievable. - My life." Neuvěřitelná pohádka. Retrospektivní vyprávění o tom, co hlavní hrdina prožil nebo prožít měl...Jen mi přijde, že myšlenka jak natočit tento skvost, přišla Burtonovi do hlavy po nějakém dýchánku se Zemeckisem, což rozhodně není vůbec na škodu. Temno, zlo a podsvětí se nedostavilo v takové míře, v jaké jsme ho mohli čekat. Já osobně jsem to ale vůbec nepostrádal, ba naopak. Přišlo mi, že bylo vše přesně tak, jak má být. Carter a McGregor zahráli podle mého gusta, Elfman nešel pod svou úroveň a závěrečná scéna s loučením všech postav mě uchvátila. Burtonova špička.

plakát

Vzhůru do oblak (2009) 

Takové pohádkové drama. Já nevím, koukat na tohle v dětském věku, bude se mi to vizuálně hrozně líbit, ale nepochopím to. Koukat na to jako rodič s prckem, nebude se mi líbit ten film(zvláště začátek) dítěti vysvětlovat. A tak jsem docela rád, že jsem to shlédl v takovém zlatém středu. Opět výborná pixarovka, krásná(ikdyž smutná) hudba a za naprostý vrchol považuji vlastně začátek, kdy dojde v několika vteřinách ke shrnutí Carlova života. O to, že jsem se nenudil uprostřed filmu se perfektně postaral pes, který byl i v češtině perfektně dabovaný. Konec dobrý, všechno dobré. Jen ne tolik pro ty děti no...

plakát

Čas zabíjet (1996) 

Odsouzen. Právem či ne? Je pravda, že 149min toho thrilleru s rasistickým podtextem bylo skoro dost, ale i přesto jsem si to užil. Herecké výkony Spaceyho i McConaugheye a závěrečný projev obhájce před soudem mě utvrdily v to, abych dal o hvězdu víc. "Now imagine she's white."