Derny

Hru jsem sice nehrál, ale i tak tuším, že pařani zaplakali. Vždyť to bylo úplně debilní! Nejdřív to bylo hrozně zamotaný, a když to člověk pochopil, uvědomil si, že je ten děj úplně překombinovanej a hloupej. Hitman se choval jak idiot a ta Ruska taky nedávala smysl (ale aspoň ukázala hezký tělo), milión scén tam bylo nesmyslnejch, zbytečnejch nebo naprosto účelovejch, což bilo do očí, a spojovaly je asi nějaký nanovlákna, poněvadž jsem mezi spoustou z nich neviděl žádnou souvislost, i když se tak tvářily. Ale aspoň mi ten film dodal kuráž a půjdu zkusit pohovor v Interpolu, poněvadž by jim prospělo mít mezi sebou takovou hvězdu, která aspoň pozná klíč, když ho vidí...

Velmi působivý film, jehož hlavním poselstvím je poukázání na zločiny, jež byly páchány v rámci vykonstruovaných soudních procesů v ČSSR padesátých let. Kpt. Hakl jako zástupce typu lidí, jimž je morálka a prosazování spravedlnosti nade vše a jsou schopni pro tyto ctnosti obětovat osobní život, rodinnou budoucnost a třeba i více. Na druhé straně vystupuje mjr. Zenke, jenž zastupuje další typ povahy, poněkud častější, která preferuje blaho svých blízkých a své, pročež je explicitně schopna uškodit jiným. Obě postavy jsou podle mého dobře napsané, a co se týče myšlenkového dopadu na diváka, je jejich koexistence působivá. "K čemu je táta, co se bojí?". "A k čemu je mrtvý táta?". Trojan a Koch jsou v rolích velmi dobří, vedlejší postavy však zdatně sekundují. Co se potom týče formální stránky a příběhu samotného. Dobrý thriller s velmi temnou atmosférou, která člověka už od začátku vtáhne do filmu. A hlavně mi přijde úžasné, jak byla zachycena 50. léta. Příběh sice není šokující a úplně nepředvídatelný, ale jako atmosferická detektivka s již zmíněným přesahem v podobě dilematizování morálky a dokumentaci tehdejších poměrů funguje dobře. Exteriéry a kulisy jsou výborné, kamera taky skvělá. A hudební podkres, někdy sice možná až moc výrazný, do filmu ale dobře seděl a podtrhoval tak celkový dojem.