Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Krimi

Recenze (122)

plakát

Equalizer (2014) 

Srovnání s Johnem Wickem a Východními přísliby zde sedí. První vyšperkovaný, od prvního záběru machobudující symbol s perfektní choreo, druhý atmosfericky temný, přirozeně se alespoň tvářící. Oba jsou na tom lépe, avšak tento kočkopes, přestože nečerpající ani z jednoho z populárních filmových "květů", za nimi poněkud zaostává. Pravdou ale je, že vykreslení klaďase a záporáka plus způsob vyprávění jsou velmi kvalitní a film je díky tomu strhující.

plakát

Miss Hanoi (2018) 

Zasadit detektivní příběh do vietnamské komunity je skvělý nápad. Navíc prostředí oprýskaných baráků a tržnic kdesi v Severních Čechách bylo taky moc fajn. A potom už následuje jen podřezávání větve, na které scenárista stojí. Vlastně se podíváte na kriminálku, ve které po celou dobu nevíte nic. Nic o oběti, o vrahovi oběti, o vrahovi vraha, skutečném pachateli, podezřelých ani o tom, proč se ten který detektiv chová, jak se chová. Herectví zde taky nebylo nikterak oslňující. A i přesto hned, díky přehrávání některých na jedné straně a pár slabým chvilkám ve scénáři, hned víte, co bude v další půlhodince, na rozdíl od detektivů. Ta hodinka a půl bylo jako dívat se do zdi. Nic z toho.

plakát

Bílá královna (2013) (seriál) 

Kdyby v tom seriálu bylo méně toho proklínání. Ale jinak se jedná o moc příjemné historické dílo.

plakát

Anna (2019) 

Strašlivě naivní akce a těch historických chyb...

plakát

Barry Lyndon (1975) 

Já si uvědomuju onu uměleckou stránku filmu. Vlastně tento film je jenom tou stránkou. Nicméně je těžce táhlý a nudný. Tak to prostě je.

plakát

Nákaza (2011) 

Hodně zjednodušené a naivní.

plakát

Milada (2017) 

Je mi docela líto, že film o silné osobnosti, která ve skutečnosti v dobách nejtemnějšího komunismu u nás tolik zkusila a přitom jako jedna z nemnoha si zachovala tvář, musím tak nízko hodnotit. Ale když je film natolik špatný, bylo by hloupé jej chválit jen pro sílu látky. Naopak. Nepodporujme znehodnocování příběhů těch, kteří toho v životě pro čest a dobro ostatních tolik vytrpěli, pro které bylo svědomí více než vlastní život. Což o to, špatný film může být. Braků, co neublíží, je spousta (ač některé diváku zabijí mnoho mozkových buněk a případně hrozí prasklá cévka či pocity beznaděje). Nicméně produkční by přes své síto neměli pustit věc, která není ani zdaleka hodna svého námětu, pokud se týká života historické osobnosti s pohnutým osudem. To se bohužel stalo u Milady Horákové, jejíž osud sežvýkal do zmateného scénáře nějaký sváteční pisálek. Spousta scén zbytečných, některé přehnané a nepravdivé, témata filmu rozlítaná. Podle mě i ti herci, až na Geislerovou, nic moc nepředvedli. Co se týká atmosféry, tak jsem si vůbec nevšiml, že jsem v padesátých. Vím, že filmy Ve stínu nebo Hořící keř jsou špička, ale filmů s takovým tématem očekávám, že jim aspoň po tý kotníky budou sahat. Ale ne, tenhle zdaleka ne. Co se týká života, názorů a utrpení Milady Horákové, zůstanu raději u čtení učebnic a článků, které mi sdělí více, stejně tak mě více dojmou než tento po.., tedy přečin.

plakát

Skleněný (2019) 

Shyamalan původně pojal sérii jako hybrid mezi komiksem a realitou. První film vyvolený zahalil do hávu dramatického psychologického thrilleru. Rozpolceného pak jako napínavý horor s prvkem psychologického balancování na hraně. U obou filmů se dostavil nepříjemný pocit, který byl mimo jiné účelem, hned na počátku a stupňoval se až k pointě. U prvního filmu nejtrpělivěji. U Skleněného to nejenže pan tvůrce nevydržel, ale dokonce měl tu tendenci vysvětlovat smysl i pointu filmu pomalu již od počátku, čímž neobratně odkrojil velký kus napětí, kterémuž by jinak mohl diváka vystavit. Přes sestupnou tendenci spřízněných filmů se však ani jednomu z nich nedá upřít silná nervózní atmosféra. Přes takřka amatérské pasáže si Skleněný udržel kvality slušného thrilleru. Jen si měl Shyamalan vybrat, jestli chce točit komiks anebo nadpřirozený thriller. V některých částech filmu se ta nekonzistentnost protivně projevovala...

plakát

Lev v zimě (1968) 

Mnoho divadla. Což o to, divadlo mám rád, ale v tomto případě se z toho stal poněkud kočkopes. Scénář je sice velmi propracovaný, herectví působivé, jenomže koncentrace zvratů je příliš vysoká, až je jejich dopad otupen, stejně jako divák v polovině filmu.