Yarushka

V mnoha ohledech velmi diskutabilní záležitost, která je sice zábavná, ale dost necitlivě zpracovaná. Studenti jsou tímto dokumentem jednoduše diskreditováni a předsudek o umělcích tak zůstává neměnný. Jsem ráda, že se podařilo se dostat do zákulisí AVU a natočit dokument, to je obdivuhodně, nicméně je velká škoda, že dokument podává velmi zkreslený pohled jak na instituci tak na umělce. Umělec je ukazován v nelichotivém světle - umělec = neinteligentní člověk, který je výstřední a moc se neumí vyjadřovat, a řeší se jen sexualita. Problém tohoto dokumentu je dle mého názoru nedostatečná informovanost, jak to na těchto školách chodí, jak psychicky náročné takové procesy jsou a co sebou obnáší osobní přístup (ať už ze strany profesora, tak studenta). Přijímací zkoušky jsou velmi intimní záležitost a nejsem si jistá, jestli byla podána správným způsobem.

Viděno v Bio Oku s živým hudebním doprovodem! Neuvěřitelné!

Jeremy Renner mnohem lepší než Matt Damon. Úžasná akce, která opravdu zabavila a nenudila ani piko okamžik. A hudba- DOKONALOST!!!!!!!

Krásně natočený umělecký film, kterému jsem místy nerozumněla. Vyvolal ve mně pocity smíšeného rázu. Zalíbení, znechucení, nepochopení. A co jsem si z toho odnesla? Přetvářka, předsudky jsou všude. Obě dvě ženy byly stejné, protože chtěly v životě v podstatě to samé.

Nejsem typ člověka,který by ulítával na sci-fi, ale čas od času si ho pustím. Píše se měsíc prosinec, rok 2012, těsně po filmovém festivalu Jeden svět na Ohradní, kdy jsem zhlédla tento film. Hlavním tématem festivalu byl: "Jaký bude svět, za 50 let?". Jelikož jsem byla ředitelkou tohoto festivalu, musela jsem se s touto otázkou neustále zabývat a vracet se k ní jako k hlavnímu bodu. Patra školy, kavárna, dílna i čajovna byly vyzdobeny pomocí členů festivalového týmu, kteří zapli svou fantazii. Ale ted zpátky k filmu, ke kterému jsem chtěla navázat. Ze začátku jsme seznámeni v jakém roce se vyskytujeme, jedná se o rok 2019 . Stanley Kubrick se musel tím pádem zabývat stejnou otázkou jako já. Dokonce je to skoro 50 let, co musel uvažovat dopředu. Musím přiznat, že mě všechny ty technologické vymoženosti přímo bavili. Ba dokonce si myslím, že jsem si jich všímala více než ostatní, kteří o budoucnosti světa nikdy nepřemýšleli. Přibližování a oddalování fotek fungující na hlas, úžasně designově navržené letájící auta, velké reklamy všude a replikanti- Nexus 6. Byla jsem velice ohromena jeho vizí budoucnosti, ale řekla bych, že až tak depresivní, deštivou a tmavou budoucnost já nevidím. Pokud to však myslí jako metaforu tak pak možná ano. A poslední kapitolku, kterou bych nechtěla opomenout, je hudba. Naprosto dokonalá čínská a arabská hudba pod vedením mistrovského Vangelise. Naskakovala mi husí kůže.

Velice zábavané zpracování Revizora od Friče. Bavilo mě to daleko víc než divadelní přenos. Skvělé herecké výkony a prostředí!

Film 21. století. Výtečný Chan Wook- Park opět stvořil další veledílo. Poslední díl patřící do jeho velkolepé trilogie pomsty. První díl Sympathy for Mr. Vengeance z roku 2002 jsem zhlédla, když jsem byla v prvním ročníku (gymnázia). Byl to velice silný šálek kafe. Druhým dílem je Old Boy z roku 2003, jedná se o film, který jsem bohužel ještě neviděla. A třetí díl je tedy Nebohá paní pomsta. Film vypráví velice silný příběh o pomstě matky Geum- ja. Ze začátku je vše jednoduché, ale dějová linie je mnohem složitější, než se na první pohled zdá. Retrospektivní metodou se dostáváme k podstatě věci, což je tedy i u prvního dílu. Ukazuje nám nejhlubší pocity hlavní hrdinky pomocí dlouhých táhlých záběrů na obličej, které jsou velice ojedinělé. Řekla bych, že tohle umí velice dobře snad jen Asiati. Jak Japonci, tak Korejci u mě dokážou vyvolat neuvěřitelné pocity. Většinou, když sleduju jejich filmy, nejsem schopna nic kolem vnímat. Některé záběry byly buď drastické, nebo jinak silné. Někdy to dosahovalo až patosu, ale to neodmyslitelně patří k Parkově tvorbě. Velmi dobře propracované titulky ze začátku filmu. Krev, nůž čáry na dlani, mouka - skvělá kombinace! Je opravdu jen několik filmů, u kterých se mi líbí titulky, a pamatuji si je. Kdybych to měla shrnout, tak skvělý make-up a symbolika červených stínů po propuštění z vězení, dokonalá kamera, zapadající hudba a neuvěřitelná herečka = nezapomenutelný filmový zážitek.

Jeden z mála jeho filmů, u kterého jsem se pořádně zasmála. Navíc vážím si filmů, který nosí v sobě velký cíl či myšlenku, kterou chtějí lidem předat. I tomuto filmu nechybí silná myšlenka na moderní dobu, která poukazuje na sociální problémy v podobě hospodářské krize, práce obyčejných dělníků, chudoby apod. Moje oblíbené scénky: brusle v „obchoďáku“ a zpěv Charlieho)))

Nenudila jsem se. Nádherná hudba a kvalitní obraz. Skvělé výkony Judi a Javiera!!! Možná až příliš překombinované titulky na začátku. Některé části kýčovité až patetické. Mezi 4mi a 5ti hvězdičky.

Ovšem! Palestinci a Izraelci se skámoší a to v Americe. Odpad!