Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Dobrodružný

Recenze (560)

plakát

Buččigiri?! (2024) (seriál) 

Hodnotit po první epizodě, klidně dám i 4*. Protože začátek je takový šílený, zábavný chaos. Jenže pak jakoby si tvůrci najednou s hrůzou uvědomili, že musí vymyslet nějaké pokračování, s čímž očividně při tvorbě prvního dílu nepočítali, a kvalita jde naráz s každou další epizodou brutálně dolů. A já hlavně a především absolutně netuším, o čem tento kousek měl vlastně být. Příběh to nemá žádný, postavy jsou prázdné, jednodimenzionální, neuvěřitelně nudné archetypy, každý s jednou charakterovou vlastností (včetně hlavních hrdinů, kde ten nejhlavnější je většinu času vyloženě nesnesitelný) a je jich tam přehnaně moc (paradoxně jediná aspoň trošililinku zajímavá a originální postava mi vychází Mahoro), všichni se mezi sebou pořád bezdůvodně mlátí ... a proč? Jaká je pointa? Co je cíl? Proč tento seriál vznikl? Co si z něj mám odnést? Kromě nekonečné nudy a obracení očí ve sloup pokaždé, když přijde další neoriginální "dějový" zvrat vykradený z nějaké levné telenovely. Klady? Rozhodně skvělý ED a hezká animace, ale ani jedno nemůže tuhle hrůzu zachránit. 4/10

plakát

Kjúdžicu no Warumono-san (2024) (seriál) 

Příjemná, často roztomilá, vyloženě odpočinková záležitost s velmi sympatickým hlavním hrdinou. Není to ten typ komedie, u které by se divák válel smíchy, ale často jsem se při sledování usmívala a vždy jsem si odnesla příjemný pocit pohlazení na duši. Děj to sice žádný nemá, ale občas chce člověk po práci prostě jen vypnout mozek a dívat se na pandy, protože si bohužel na rozdíl od někoho nemůžu uprostřed dne v kanceláři roztáhnout kotatsu a jíst mandarinky. 7/10

plakát

Mahó šódžo ni akogarete (2024) (seriál) odpad!

"GL/comedy/parody? Cover teda vypadá dost debilně, ale ok, řekla jsem, že vyzkouším všechny GL, tak to vyzkoušíme a dropnout to můžu vždycky." - optimistická Starletka na začátku sezóny. Ale ejhle, ono je to jenom prosté hentai. S dívkami druhého stupně základní školy. Takže jsem dala asi půlku prvního dílu, u které mi velice rychle docvaklo vo co go a kudy ne. Normálně nehodnoceno, ale v tomto konkrétním případě udělám výjimku. A je mi upřímně úplně jedno, jestli je zbytek ten úplně nejlepší seriál, jaký kdy vznikl. Sorry. 0/10

plakát

Yúki bakuhacu bang bravern (2024) (seriál) 

Čím bylo Kill La Kill pro mahou shoujo žánr, tím je Bravern pro mecha. Tanky, letadla, roboti, invaze mimozemšťanů, milion různých zbraní a útoků, vesmírné lodě, čím dál absurdnější fúze a vylepšení, hrdinové a padouši, řvaní z plna hrdla, macho řeči, svaly a pěstní souboje, homosexuální podtext i text, velký teplý Bravern, který si při soubojích hraje svou vlastní znělku, a k tomu pořádná dávka humoru, emocí a plot twistů, za které by se nemusel stydět ani Evangelion (ano, zazní i "congratulations"). To vše někde na pomezí parodie a upřímné poctě mecha žánru jako takovému. A ač nejsem divák, který by tento žánr vyhledával, opravdu jsem se bavila. Jo a ještě jen tak pod čarou, ED jsem upřímně nebyla schopná zpracovat do teď, neb to je něco fakt nepopsatelného, hudebně i vizuálně. Rozhodně největší překvapení sezóny, ne-li rovnou roku. 8.5/10

plakát

30-sai made dótei da to mahó cukai ni nareru rašii (2024) (seriál) 

Dospělé romance s propracovanými, lidskými, nedokonalými postavami a snahou o realistické zobrazení vztahů mají ode mě už z principu vždycky velký palec nahoru. Jen tempo děje mi tady přišlo kolikrát až moc pomalé, neb na můj vkus bylo až příliš mnoho času věnováno interním monologům, flashbackům a obecné vatě. A taky vedlejšímu páru, který tam nemusel být vlastně vůbec a nic by se nestalo. Na druhou stranu oba hlavní hrdinové jsou skvělí (hlavně Adachi je velmi relatable - sžitelný? nemáme český ekvivalent) a kdykoliv se oba objevili na scéně zároveň (což se bohužel nestávalo zas až tak moc často), fakt jsem si tento kousek užívala. Kolem a kolem, mělo to své mouchy, ale buďme rádi za každé BL tohoto typu. 8/10

plakát

Aggressive Retsuko - Série 5 (2023) (série) 

Ještě na konci první epizody jsem si říkala, že to bude zase bída, ale pak přišel neskutečný obrat k lepšímu, aby to posledních pár dílů zase úspěšně poslalo do kopru. Výsledný dojem je každopádně nejlepší od druhé série (a hlavně Shikabane je konečně jednou pro změnu dobrá nová postava). 6.5/10

plakát

Atarašii džóši wa do tennen (2023) (seriál) 

Kachou No Koi, family edition. Tak přece jen se léta páně 2023, po 600+ viděných anime, ještě najde i takové, kterému budu moci s čistým svědomím napálit úplně plné hodnocení. Opravdu mě totiž nenapadá ani jedna jediná věc, kterou bych mohla vytknout. Nejen, že se jedná o kousek zobrazující každodenní radosti i strasti pracujících dospělých, kteří se chovají a vypadají jako dospělí a řeší problémy dospělých dospělým způsobem (samozřejmě po japonsku), ale přitom každá epizoda ještě působí jako nádherné pohlazení na duši, až se mi často až draly slzy do očí (ano, mně, tomu člověku, který má cit kusu kamene). Chcete-li další superlativy, je to vtipné, roztomilé, kouzelné, léčivé a naprosto ideální dílko pro zlepšení dne a i přes pomalejší tempo vyprávění tam nebyl jediný moment, který by mě nudil. Všechny postavy jsou sympatické, dabéři super (Sugita vždycky válí), animace příjemná, dokonce i PTSD hlavního hrdiny je realistické a na rozdíl od ostatních anime ani nikdy nedojde do bodu, kdy by působilo otravně nebo rvaně na sílu. Jasně, úplně každého diváka to asi nenadchne stejně, ale já za sebe nemůžu jinak než dát 10/10

plakát

Barbie (2023) 

Satira ostrá jako břitva, která si bere na paškál genderové role a stereotypy, toxickou maskulinitu, feminismus, patriarchát, rovnoprávnost, tokenismus, extrémisty, friendzone, rodičovství a všechno mezi tím. Hlavně a především je to ale příběh o strastech dospívání a vyrovnávání se s nedokonalostmi všední reality, zabalený v příjemné, oddychové bublině s přenádherným vizuálem, skvělými herci a horou originálních nápadů. Jen samotný závěr mohl být trochu kratší.

plakát

Dekoboko madžo no ojako džidžó (2023) (seriál) 

Takový jeden velký barevný mišmaš. Obsah prakticky neexistuje, neb každá epizoda je jen snůška náhodných gagů a obzvlášť na začátku je humor spíš trapný než vtipný a taky Viola je šíleně otravná. Pár scének se mi líbilo (tsundere bitva v parku, víly v růžích...), ale drtivá většina mě bohužel nudila. 4/10

plakát

Dog Signal (2023) (seriál) 

Vzdělávací program o psech, jejich majitelích, cvičitelích, doktorech, kadeřnících, milovnících i náhodných kolemjdoucích. Jakožto kočkomil si z něj do svého vlastního života moc neodnesu, ale na druhou stranu jsem se dozvěděla spoustu nových a zajímavých věcí (a teď si mimo jiné všímám např. jak drží lidé vodítka). Animace a jednotlivé epizodky jsou různorodých kvalit, ale emocionální momenty na mě fungovaly (hlavně ten díl se starým pánem a jeho nemocným psem), takže celkový dojem je kladný. Kočky každopádně pořád vedou. 6.5/10