Starletka

Je to neoriginální, předvídatelné, (občas fakt těžce) nelogické, (snad jen s jednou jedinou čestnou výjimkou) plné sebestředných hovad a i ta kritika současné společnosti/nerovnosti je poměrně směšná. Ale dívá se na to překvapivě dobře. Tedy pokud to člověk nebere přehnaně vážně. Takže vlastně proč ne.

Celkem standartní sportovní záležitost s pěknou animací a přehnaně emocionálními (a občas opravdu dementně se chovajícími) postavami, které všechny samozřejmě jezdí bez helmy a chráničů, ač sebou každou chvíli řežou o zem, až mě zaráží, že půlka osazenstva už po první epizodě neskončila v nemocnici s trvalými následky. Jako snad jediný aspoň trochu originální prvek celého seriálu pak vystupuje magor ADAM, kterému se opravdu nejde nesmát, a který mi upřímně citelně chyběl pokaždé, když odešel ze scény. I nějaká snaha o adrenalin by se našla, ale nemůžu říct, že by na mě nějak extra fungovala, protože je dopředu vždycky jasné, kdo vyhraje (samozřejmě je to nakama power). Škoda přitroublého konce. 6,5/10

Krátké, pěkně animované jednohubky s prostým dějem o dvou rozkvétajících romancích. Určitě se pustím i do pokračování. 7,5/10

Původní komentář z 07.04.2019: Sledováno v rámci Anime-Planet Lottery Game Spring 2019 Průměrný shounen, který může nabídnout leda zajímavé zasazení, ale jinak naprosto ničím nevyvstává z řady. Zase je tady uřvaný protagonista, u kterého se vám snaží vnutit, jak je strašně hodný a slabý, ale přitom všechny vždycky porazí a přelstí bez jakýchkoliv problémů (prostě úplný Midoriya). Zase jsou tady prázdné souboje s předvídatelnými výsledky, sáhodlouhé montáže tréningu, příběh o pomstě... Prostě všechny shounen klišé. Ale aspoň to hezky vypadá a má to pěkný soundtrack. A komické vložky ve vážných momentech jsou ... řekněme zvláštní. Na jednu stranu se tam vůbec nehodí, na stranu druhou aspoň při soubojích neusnu. Mít to 12 epizod, nejspíš to se zaťatými zuby dohledím, ale 26? Zas tolik volného času teď už nemám a můj level masochismu se očividně taky snížil. Tedy za mě drop po 6. epizodě a 6/10

Původní komentář z 04.07.2017: Sledováno v rámci Anime-Planet Lottery Game Summer 2017. Zatím asi nejnormálnější show, jakou jsem si vylosovala, i když (nebo právě protože) se tu dohromady naprosto nic neděje. Animace průměr, soundtrack ani nevnímám, postavy jsou mdlé a jednotvárné a dokonce ani fanservice tady není nějak extra přehnané. No a je to slice-of-life, takže příběh klasicky chybí. 4/10

Go big or go home. Jedna z těch věcí, které nedokážete slovy popsat, protože se musí vidět na vlastní oči (taková epizoda číslo 3). Lidem bez smyslu pro humor (a homofobům samozřejmě) každopádně vstup zakázán. Plusoví bludišťáci za poslední epizodu. 6/10

Na Marvelovku to není špatné, ale tohle měl být snad Witcher, ne? Gratulace hernímu Geraltovi, protože už není moje nejneoblíbenější postava z celého univerza. Anime Kapitán Vesemir-Man se svýma dementníma bouráckýma hláškama, nelogickým chováním a permanentním stupidním úšklebkem si ho dokonale namazal na chleba. Ne, že by na tom ostatní postavy byly o něco líp. Nebo děj. Nebo atmosféra či animace (chvílemi jsem měla pocit, že se dívám na Cartoon Network). O americkém dabingu radši nemluvě (uši mě budou bolet ještě hodně dlouho). Moc věcí na pochválení mě nenapadá. Leda tak soundtrack. Pro mě opravdu wtf záležitost, na kterou bych ráda zapomněla. 4/10

Naprosto skvělá a unikátní záležitost, která si opravdu nezasloužila tak brzké utnutí. Perfektní herci (především hlavního představitele opravdu nemohli vybrat lepšího), perfektně promyšlený děj, perfektně řízený chaos. Nenapadá mě moc seriálů, u jejichž konce by měl člověk tak velký pocit satisfakce, jak do sebe všechny ty malinké a na první pohled nahodilé kousíčky skládanky nádherně zapadly.

Krátké, jednoduché a trefné. Prostě jako ze života. Začátek mi sice přišel lehce rozpačitý, ale po pár epizodách si mě tento kousek získal. Hlavně postavy jsou hodně fajn (a zdaleka ne tak papírově tenké, jak se na první pohled zdá) a v menší nebo větší míře se v nich musí najít každý, kdo aspoň chvíli zastával kancelářskou práci. Asi bych taky měla začít chodit na karaoke. 7/10

Velmi civilní, citlivý a bolestně realistický snímek inspirovaný skutečnými vzpomínkami Davida Dastmalchiana (https://www.youtube.com/watch?v=tka3CMXKjZs), který má můj obrovský obdiv a respekt, že se z takových sraček dokázal vyhrabat. 8,5/10