KarelR

Vždycky jsem si říkal, že Caryho romantické komedie s Katharine Hepburn se nedají dohnat, ale Nahá pravda mě vyvedla z omylu. V kontrastu s dnešními vyčpělými romancemi je úžasné sledovat, jak brilantní byly scénáře (rozuměj improvizačníschopnosti herců a režiséra) v třicátých letech. Narvané gagy a slovními přestřelkami až po strop, ještě stíhaly zapracovat do příběhu eskapády zvířecích mazlíčků, a přitom nikdy nevypadly z rytmu upřímné romantiky. Obzvlášť závěrečný dialog krásně symbolizuje nevyčerpatelnou originalitu, která obohacuje hollywoodské pozlátko. Doporučuje šest z pěti romantiků. P.S. Carymu Grantovi stačí jenom sedět u stolu a tvářit se nenápadně, aby člověka spolehlivě rozesmál. Tomu já říkám komediální talent ;)

Založit seriál na tom, že je hlavní hrdina donebevolající kretén, kterej si nebere servítky a s upřímností sobě vlastní fu*kuje všechny okolo, mohla fakt jenom parta kolem Willa Ferrella. Danny McBride si tyhle výsady užívá v šesti dílech Eastbound & Down jako baseballová star, která se po ztroskotání zářný kariéry vrací do rodného města, aby se tu začlenila do běžnýho života a nabalila svoji dávnou lásku ze střední. Kenny Powers je hrdinou, se kterým většina lidí nevydrží ani jednu epizodu, ale pokud vám jeho styl humoru sedne, budete se bavit královsky. Celej seriál je něco jako eRková verze Školy rocku říznutá Pineapple Expressem (díly režírovali Jody Hill, David Gordon Green a Adam McKay), ve který dostali všichni možnost se pořádně vyblbnout a ukázat, že se daj životní moudra podat i jinak. Jak říkám, není to pro každýho, ale Kenny a jeho audiobook “You’re Fu*king Out, I’m Fu*king In” mi připravili šest hodně zábavnejch půlhodinek. "If there's one thing I hate, it's losing. If there's two things I hate, it's losing and getting cancer." (Sorry za nespisovnost, jinak to znělo ještě hůř)

Nebudu zastírat, že jsem si při sledování Na hraně zítřka střídavě vzpomínal na Cameronovy Vetřelce a Hvězdnou pěchotu. V žádném případě to ale není výtka, Cruiseovo cestování časem se naopak bezesporu zařadí mezi nejpoctivější akční nářezy posledních let. Sice by sneslo trochu vyladěnější expozici a menší přitlačení na pilu v samotném závěru. I tak tu ale máme nesmírně velkolepý sci-fi biják, jenž uhání dopředu jako splašený a konstantně ohromuje epickou akcí, která ždíme PG-13 na maximum. Na hraně zítřka je vlastně malý splněný sen. Zatraceně cool řežby s emzáky tu jsou prokládány skvěle načasovaným humorem, zároveň ale funguje i náležitě emocionální vztah dvou protagonistů. Připravte se tedy na nervydrásající popcornovou jízdu, která má špičky žánru vyloženě v dohledu. (8/10)

Další špičková minisérie od HBO. Kéž by to viděla většina národa, třeba by kdekdo zapnul mozek. I když spíš asi ne, no... :/

Síla. Na scénu s lopatou jen tak nezapomenu.

Důkaz, že Edward Everett Horton a Eric Blore jsou pro Astairovy muzikály takřka nepostradatelní. Cvičená opice nosící kytky nic nezachrání.

Jen párkrát za rok se objeví film, který byste si z fleku dali znovu a klidně s celou rodinou – a ano, letos je to detektivka Na nože. Spousta lidí si po Posledním z Jediů myslí, že je Rian Johnson totální packal, jenž by měl odevzdat režijní průkazku. Jeho novinka je však možná přesvědčí o tom, že se v něm mýlí, protože se jedná o nesmírně hravou detektivní hříčku, která je často chytřejší než divák. Zatímco se tak vaše teorie, jak celé bylo, rozpadají na prach, Rian se ohromně baví za kamerou a Daniel Craig, Ana de Armas nebo Chris Evans excelují před ní. Ta herecká radost z toho, že Hollywoodem proletěl takhle zamotaný a zábavný scénář, je prostě čitelná z každé vteřiny. A i když se Na nože mezi zlomové detektivní klasiky asi nezařadí, z fleku bych doporučil čestné místo mezi těmi nadprůměrnými, jež potěší kohokoliv a kdykoliv.

Proč si Richard Curtis nepustil Na pokraji slávy předtím, než šel točit Piráty na vlnách? Takhle má vypadat film o lásce k hudbě!

Docela bolest a zklamání. Ridley pořád umí bitvy na jedničku s hvězdičkou (Waterloo je epic!), ale jinak posílá do kin jen dvouapůlhodinové leporelo Napoleonova život pro hodiny dějepisu. Dvě hlavní postavy jsou ploché až běda (jiné postavy mimochodem skoro neexistují), něco jako napětí nečekejte a velká část scén se spíš než historickému dramatu blíží polobizarní komedii (sestříhané tažení do Ruska je skoro materiál do Saturday Night Live). Chápu, že jde o extrémně zredukovanou kinoverzi, kde se holt musí nevybíravě sprintovat. V téhle podobě je však Napoleon spíš průměrnou ostudou než filmovou událostí, v níž by se člověk "geniálnímu rebelovi" dostal pod kůži. Snad to zázračně spasí režisérská verze, tohle proboha nemohl být Ridleyho původní záměr.

Spousta krásných hudebních sekvencí, líbivý soundtrack, ale zabitá lovestory. Across the Universe je estrádou vizuálních nápadů, které bohužel ukradli příliš stopáže a nedají tak vyniknout možná zajímavému příběhu. A tak se oba hlavní hrdinové sice jakž takž prozpívají až na konec, ale cestou mnohokrát ztratíte v jejich láskyplném strádání nit, tudíž se kýžená katarze téměř zaručeně nedostaví. Už Beatles věděli, že All You Need Is Love, Taymorová naneštestí nevěděla, že All She Needs Is A Better Script.