KarelR

Slušný bitky, sexy dívčiny a mustang jak z Bullita? Co chtít víc... :) Vydařená teenage mlátička, ve které by sice všichni nemuseli mít osobní trauma, ale díky svižné režii slušně šlape, i když by klidně mohla mít o patnáct minut míň. Trailery projednou nelhaly a kde měly letos holky Let's Dance 2, tam mají kluci Never Back Down. P.S. Cruise buď fakt nestárne nebo toho mladšího bratra tajil docela dlouho :D

Čekal jsem víc O'Neilla, čekal jsem nadupanější finále (Ne že závěrečná přestřelka nebyla fajn, ale to mělo být všechno?) a hlavně jsem čekal silnější příběh. Obrovské armády sice ostřelovaly milionová města, ale všechno to na mě působilo tak nějak mimochodem, než abych vážně věřil tomu, že zkáza Země je tady. V ostatních ohledech je to ale stará dobrá brána plná odkazů (zastaví se třeba Nirrti, Yu, Cronos a další), hlášek ( Daniel k ruským stíhačkám: "We're Americans. Please shoot the people chasing us!" :) a překvapivých zvratů, i když bych rozhodně mohl jmenovat dvoudíly ze seriálu, které jsou mnohem lepší. Trochu mě naštvalo i to, že konec tak trochu vyšumí, ale nenápadné naznačení možnosti dalšího filmu potěšilo. P.S. Úvodní záběr je naprosto boží.

Carell to zmáknul. Během úvodní půlhodinky jsem se ještě bál, protože půlka fórů byla slabá a akce měla poměrně zmatený střih, ale jakmile Smart sebral agentku 99 a vydal se do Ruska, bylo hotovo. Tahle špionská parodie rozhodně nejde ve šlépějích Bláznivých střel, ale nabízí vlastní styl humoru, který pramení z realističtějšího pojetí celého filmu, a ten tudíž působí jako plnohodnotná akční komedie, ve které létají do vzduchu auta, domy... i mečouni. Výborné gagy převažují těch pár slabších (pryč s kuželem ticha! :( ), odkazy a hláškami se nešetří a jedna překvapivě nadupaná akční scéna střídá druhou, přičemž v tom všem lítá Carell, jenž mnohem víc, než neschopné nemehlo, vypadá jako opravdový akční hrdina, který občas trochu přecení svoje síly a má kapku smůlu. Slušná je nečekaně i chemie mezi Carellem a Anne Hathaway a Alan Arkin nebo James Caan ze sebe ke konci filmu sypou tolik hlášek, že snad zapomněli na svoje kariéry vážných dramatických herců. Pár věcí ale přece jenom hází Smartovi klacky pod nohy. Krom zmíněného slabšího rozjezdu to jsou hlavně nevýrazní záporáci a trochu slabší příběh, jež především v závěru nabere kapku podivné obrátky (ač jsem si jistý, že to byl záměr). Taky nechápu, jak mohl někdo takhle zabít cameo Billa Murrayho. Ve výsledku je ale Smart povedenou záležitostí, které těch pár šlápnutí vedle nakonec odpustíte, protože do vás naleje spoustu energie a při vzpomínce na některé hlody se budete ještě dlouho smát. 7/10 P.S: Hláška s Chuckem Norrisem rulez!

Fajn animák, ale potvrdila se moje obava, že půlka fórů bude ve stylu "panda neumí kung fu a někdo ji mlátí". Jinak, Jack Black ruluje jako obvykle, na bitky se zatraceně dobře dívá a úvodní scéna je legendary. "There is no charge for awesomeness" :) 7/10 btw. Tu taktiku DreamWorks "necháme to nadabovat spoustu slavnejch lidí, abychom nalákali diváky", začínám těžce nesnášet. Krom Angeliny tam má každá vedlejší postava tak tři věty, tudíž je prakticky putna, kdo je mluví.

Po příběhové stránce těžce nezvládnuté, ale jinak vůbec ne tak špatné, jak se povídá. Děcka povyrostla a už jsou mnohem snesitelnější, Caspian je cool a hláškující trpaslík s myšákem taky hodně zachraňují. Hlavní ale je, že nabušenější bitevní scény a lepší osobní souboje jsem neviděl v žádné fantasy od Návratu krále, díky čemuž se na Narnii klidně vydám ještě jednou. 6/10 (Tak napodruhý jsem zjistil zásadní věc. Barnese donutili mluvit s nějakým pekelným přízvukem, čímž samotnej Kaspian nabírá docela obludný rozměry. Zlatej dabing...)

Tak tohle bolelo. "Pointa" vám pravděpodobně dojde už v páté minutě a z filmu se od scény v baru stane totální fraška, ve které všichni pořád opakují tři věci dokola v nejdementnějších dialozích, co jsem letos slyšel a zoufale se snaží o charakterní herectví (vážně ti chudáci četli scénář předtím, než se tomu upsali?). Nanejvýš předvídatelné, občas úděsně nudné a především, po většinu stopáže naprosto směšné. 4/10 P.S. Wahlbergův rozhovor s pokojovou rostlinou je asi největší WTF roku.

Zapomenutá pecka! Cagneyho broadwayský producent hodinku jede ve stylu Raz, dva, tři a komanduje všechny zpěváky a tanečnice okolo, aby na konci publiku dopravil trojici neuvěřitelně krásných a do puntíku promakaných muzikálových čísel, která nezůstanou bez jeho pěvecké a stepařské účasti (Cagney umí!). Jak do toho scenárista ještě přimíchal dvě milostné linie, pár podvodů a nepřetržitě sýčkujícího tanečního instruktora je mi vážně záhadou, ale je na to radost pohledět :)

Dlouho jsem se rozhodoval mezi třemi a čtyřmi, ale... what the hell. Očekávání byla nízká (hlavně vzhledem ke smrtící stopáži), nakonec to však dle mého názoru dopadlo velice dobře. Neříkám, že to v podstatě není draze vypadající trojdíl seriálu, ale vypečené dialogy zůstaly, koláže jsou správně slzopudné a Kristin Davis je neskonale hot i v tomhle věku (tedy pokud nepiští...), takže jsem těch 148 minut přežil překvapivě ve zdraví a stihnul jsem se při nich i slušně bavit (sushi Valentýn vládne). Dívat se na S.J. Parker sice není slastí, ani když má na sobě dvě tuny make-upu (a co teprv, když ho nemá) a podprahové poznatky mě nejspíš minuly (až na odkaz s Meet Me in St. Louis, ten zas určitě nestíhali ostatní :), ale Sex ve městě rozhodně považuji za povedené zakončení (?) seriálu. 7/10 P.S. Většina mých kamarádů by zřejmě nepřežila ani prvních pět minut a hluboce se stydím, že se k nim odmítám připojit. Jsem asi blázen... :)

Nakonec docela fajn pohádka, jenom tomu zoufale chybí hlášky. Ze soubojů sice trčí dráty víc než by bylo záhodno, ale alespoň je jich hodně a díky slušnému střihu i kameře se na ně dobře dívá. Angarano se přežít dá, ač charismatu vážně moc nepobral a Jet a Jackie na tom ještě nejsou nejhůř, i když to doublování je občas docela vidět. Naštěstí to rychle utíká a většinu času se někdo s někým řeže, takže o zábavu je celkem postaráno. P.S. Věřte tomu nebo ne, klidně bych si dal dvojku.

Astaire tančí, Crosby zpívá a nádherná vánoční atmosféra útočí ze všech stran... Ztracený klenot. "Souboje" dvou muzikálových velikánů jsem se docela bál, ale nakonec se z toho vyklubal prvotřídní zástupce žánru, ve kterém není nouze o originální ani legendární scény (Astaire tančící silně pod parou nebo jeho firecracker dance + Crosbyho filmová premiéra s White Christmas u hořícího krbu). Dojde samozřejmě i na spoustu špíčkování nebo přebírání dam a závěrečné "ateliérové odhalení" je takřka ultimátní fór. P. S.: Já jsem si hned říkal, že je to ten samý hotýlek jako ve White Christmas. A taky že ano! :)