gicous

Maniak předběhnul svoji dobu. Až se bude v kině promítat 10D a divákům budou zprostředkovávány emoce, pocity a jiné duševní pochody, potom na mně možná Maniak nějakým zvláště zvrhlým způsobem zapůsobí. Prozatím zůstává jeho netradiční obrazové zpracování bez jakéhokoli psychického dopadu. Z mého pohledu je to film bez hlavních postav, bez přiběhu a bez emocí. Jediné co stojí za pochvalu je elektronicky soundtrack a to je na jeden celovečerní film hodně málo. 1/10

Tu a tam zabrouzdám do nenáviděných béčkových vod, kde prý vládne podprůměrná zábava a veškeré klíčové ingredience tvořící skvělé filmy jsou na té nejnižší úrovni. Vinou nízkého rozpočtu není dost peněz na dobré herce, režiséra, triky a vypilovaný scénář. Ve srovnání s těžkotonážní produkcí amerických blockbusterů, které se každé léto proženou kiny, působí tyto filmy jako špatný vtip. The Colony má všechny nedostatky zapříčiněné absencí větší částky peněz. Ale - jsou tam taky dobré věci zachraňující tohle nizkorozpočtové sci-fi od definitivního ortelu - odpad. Především je v první hodině Laurence Fishburne. Ten dokáže dobře zahrát i vrata od stodoly, takže hlavně díky němu je Colony koukatelná. Vcelku příjemně záhadná atmosféra podzemních útočišť také přispívá k dobrému dojmu z první poloviny filmu. Jakmile ale ze scény zmizí postava Briggse a film se zvrhne v prachsprostou vyvražďovačku, tak jde kvalita raketově dolů. Příběh začíná postrádat jakoukoli logiku, slušnou akci a napětí odvane sníh a všechno zamrzá ve smrtelné křeči, v nichž celý film doklopýtá do konce. V rámci "B" kategorie, do které The Colony patří jde o celkem slušnou zábavu. Za málo peněz málo muziky. Nic víc, nic míň. 4/10

Civilní rodinné drama, jehož příběh vzešel z hlavy scénáristy, který napsal Transformers. To vám musí stačit k tomu, abyste se tomuto filmu vyhnuli za každou cenu. Hůře už to snad dopadnout nemohlo. Spousta pitomých dialogů v přetaženém příběhu plném transformerů z jiného vesmíru. 2/10

Marc Forster má za sebou výlety do nejrůznějších žánrů. Dramata, thrillery, k tomu jedna nepovedená bondovka, a teďka globální zombie akční thriller. Člověk při téhle kombinaci lehce znejistí, co vlastně čekat, a jaký bude výsledek. Nadto zvěsti o přepisování scénáře a přetáčkách. Vzhledem ke všem těmto problémům a kombinacím dopadnul film ještě dobře. Ale to neznamená, že se jedná o veledílo. Jde vidět, že Forster nemá akci v krvi. Davové scény jsou zbrkle sestříhány do malých celků. Veškeré velké akční sekvence jsou natočeny z dálky. Všechno je to efektní a trikově dokonalé, no ale, nevtáhne vás to děje. Naproti tomu lépe fungují osobnější setkání se zástupci zombii rasy. Ať již to je úprk podlažími na začátku filmu, a nebo závěrečná honička po laboratoři. Nicméně i tady není film dokonalý. Vzhledem k potenciální krvavosti, kterou sebou zombii žánr nese, je film až po hříchu uhlazený. Snaha udržet meze přístupnosti i pro mladší publikum, filmu neprospěla. Chybí brutalita, syrovost zabíjení, která hrdiny při soubojích provází, a jenž diváka přesvědčí o větší opravdovosti tématu. Celý film táhne pouze Brad Pitt. Absolutně chybí podpora z vedlejších rolí. Rodina je odstavena po velice krátké době. Všichni vojáci a vědci jsou pouhé křoví na vyplnění obrazu. Vzhledem k jednoduchosti děje, tak ve filmu neexistuje nic, co by mě emocionálně alespoň trochu zasáhlo. Světová válka Z měla snahu přenést zombii nákazu do globálních rozměrů. Bohužel přávě tady v tomto aspektu je nejslabší. Kvůli absolutnímu důrazu na trikovost a celosvětovou katastrofu ztrácí film osobnější rovinu, a působí tak pouze jako efektní přehlídka dokonalých CGI efektů. 6/10

Pohled na katyňskou tragédii očima žen, jenž jsou mužskému srdci v životě nejbližší. Matka, manželka, sestra a dcera zavražděných polských důstojníků jsou hluboce a trpce zasaženy touto události, a ani jedna z nich během filmu nenajde plnohodnotnou útěchu či klid. Pravda je, že mě jejich příběh příliš neoslovil ani na mě nezapůsobil, což se ovšem nedá říct o poslední čtvrt hodině filmu. Surovost a hrůza, se kterou tvůrci přistoupili k zobrazení samotného masakru je naprosto zničující. Katyň je jeden z těch filmů, kde není důležité, kolik procent, bodů nebo hvězd mu dáte. Mnohem důležitější je umět ocenit fakt, že vůbec vzniknul a připomenul tak tragické a hrůzné události, jenž se během války v Katyni staly.

První silnou stránkou tohoto filmu je ve všech ohledech sympatická postava učitele francouzštiny. Zaslouží si hlubokou poklonu za svou velkorysost, klid, inteligenci a trpělivost, se kterou přistupuje ke svým svěřencům v hodinách, jenž jsou vyplňovány neustálou argumentací, vysvětlováním, oponenturou a usměrňováním. V rámci možností zachovává chladnou hlavu, a především na závěr v pomyslném vyvrcholení snímku neztrácí lidskost ani tvář. Druhou silnou stránkou filmu jsou dialogy, jenž zaznívají v rámci třídních diskuzí mezi Francoisem a jeho žáky. Díky nehercům mají naprostou autenticitu a přirozenost, díky nimž mě dokonale vtáhly do děje. Mezi zdmi je velice cenný film. Nabízí totiž opravdový a upřímný pohled na psychicky velice vyčerpávající práci učitelů. Zde ještě více znásobenou různorodostí dětí (rasovou, národnostní, kulturní), které navštěvují školu, mezi jejímiž zdmi se tento působivý příběh odehrává. 8/10

Největší problém pro mě tkví v pomalém a nevzrušivém tempu, v němž je celý film vyprávěn. Dále jsem tam postrádal větší zapojení samotné IRA. V celém filmu dojde na jednu plánovanou vraždu. Tímto proto nechápu naverbování Collete na špehování nedůležitých členů, přičemž se vůbec nedostane hlouběji do organizační struktury. Vyzdvihnul bych výkon Andrey Riseborough, která je v roli trpící matky velice přesvědčivá. 5/10

Greengrass uchopil téma Krvavé neděle svým nezaměnitelným režijním stylem. Dokumentaristicky popisované události během pochodu mají neskutečnou atmosféru. Když jsou potom do akce posláni paragáni a začne krveprolití, vezme vás Greengrass na nepříjemnou cestu, která se vam zadře pod kůži. Je lemována mrtvolami nevinných a nářkem pozůstalých stejně tak jako arogancí vojenské generality a vystresovanými vojáky bažícími po krvi. Realistické zobrazení pochodu a jeho příprav je ale na úkor postav, které jsou kvůli tomu redukovány na pouhé anonymy ocitající se mezi nemilosrdnými koly osudu. I přesto velice silný zážitek. 8/10

Už District 9 ukázal, že Neill Blomkamp je zručný a talentovaný režisér, který umí natočit za málo peněz hodně muziky, a to muziky hodně sci-fi kvalitní. Ale obhajoba, to už je těžší oříšek. Očekávání jsou vysoká, následně ještě více přiživena našlápnutými trailery. Všichni čekají bombu s trojnásobným rozpočtem, která vybuchne a zvedne diváka ze sedadla. Blomkamp dokázal ve svém novém filmu stvořit svět, jehož věrohodnost vás chytne od začátku. Obrázky totálního chaosu, chudoby, nemocí a beznaděje všudypřítomné na Zemi se střídají s luxusem, krásou, bohatstvím a štěstím na Elysiu. Oba světy vypadají naprosto skutečně. Bezpochyby zde režisér otisknul své vlastní zkušenosti. Je jasné, kde se svými názory stojí, co obhajuje a čím naopak opovrhuje. Zde jsme naladěni na stejnou notu, a tudíž mě základní uvedení do děje moc potěšilo. Triky jsou bez chyby. Od sebemenších vychytávek, přes vesmírné lodě až po samotné Elysium je všechno vyšperkované do dokonalosti. Akce je natočená z ruky, sem tam nepřehledná, ale celkově vás strhne. Herci a herečky šlapou pro celek, a jediný kdo více vyčnívá je Copley, jehož ďábelský záporák je impozantní. Tak a co samotný příběh? No, tady to začíná drhnout. Blomkamp-scénárista totiž už taková výhra není. Příběh je tuctovka jak vyšitá. V podstatě kopíruje District 9, kdy skupina žoldáků hledá hlavního hrdinu, jenž má něco důležitého. Tentokrát to není fungující kombinace mimozemské a lidské DNA, ale důležité data. Celkově je příběh hodně roztříštěný, necelistvý a místy krajně nelogický. Příběhové flashbacky na mně působily rušivě a minuly se účinkem, stejně tak jako letmo načrtnutá romantika mezi Maxem a jeho přítelkyní. Nejvíce mi ale vadily scénaristické eskapády davající Maxovi neustále nové a nové záminky k cestě na Elysium. Stačila přece hrozba vlastní smrti, bez romantiky, bez dětí, možná s trochou globální záchrany. Bylo by to jednoduché, účinné, nekomplikované, přimočaré. Když konečně film doklopýtál ke svému zaslouženému konci a kinosál na chvíli potemněl, zavládnul ve mně pocit zklamání. A tento pocit přetvrval i na cestě domů a stále má navrch i teď, kdy píšu tento koment. Nedokážou ho překonat ani ty pozitiva vyjmenovaná výše, a proto zůstávám se svým hodnocením relativně při zemi. 6/10

Sakra, Alfie všechno jsi to podělal. Tolik šancí na šťastný život jsi měl a ty jsi to všechno zahodil. Přelétavý život ti zaslepil mozek. Využil jsi každou příležitost, jak dostat ženskou do postele, potom si ji na chvíli nechat, využít a zahodit jako nepotřebné oblečení. Jenomže, Alfie, život dostihne každého. A když ti na duši začne sedat splín, je každá rada dobrá. Jenomže kde hledat rady, když nemáš žádného přítele. Toho jediného, co jsi měl, jsi ztratil a všechny důležité ženy tvého života, co ti tak vroucně nabízely klín, se od tebe teďka odvracejí. Zůstal jsi na své životní pouti sám, ale jsem si jistý, že úsek tvého života, který jsem měl tu poctu vidět, je ovlivněn jen chvilkovou slabostí štěstí, jenž si tě určitě zase najde. Jeden z mála příkladu, kdy je remake lepší než originál. Je to Alfie pro nové tisíciletí - modernější, hravější, originálnější a lépe zahraný. 8/10