Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Romantický
  • Akční
  • Krimi

Recenze (67)

plakát

Interstellar (2014) 

Velkolepé, napínavé, vizuálně bombastické. A nenapadá mě z poslední doby film, pro který by se označení EPICKÝ hodilo víc.

plakát

Zimní příběh (2014) 

to je tak, když vás naláká trailer. a colin. ne, že by to bylo vyloženě špatný. ale dobrý to nebylo. nebo jo, pokud je dobrý za tři. a i tak by to bylo tři mínus. hrozně moc jsem se na to těšila, páč mi to podle ukázky připadalo jako nejvíc nejromantičtější film, co kdo za poslední dobu vyrobil. a že to bude poetický a krásný. od toho všeho byla tak maximálně půlka. maximálně. příběh, na kterým by to celý mělo stát, je totiž strašně divnej. divokej a nelogickej. stylem, jako by tam buď strašně chyběl vypravěč, nebo se hrozitánsky moc stříhalo, přičemž scény, který by měly nějakej význam a celý to kompletovaly v rozumnej a smysl dávající celek, někdo hodil do koše. jakože - první část je fajn. je to dobově kouzelný a tak. ale ta druhá je divná. a dohromady je to divný už tuplem. a proč tam byl will smith? pointa: kýč s pár krásnejma momentama, colinem, absencí logiky a tunou wtf momentů. nějak tak

plakát

Rock of Ages (2012) 

víte co? dávám tři. není to nic příšernýho, byť je teda na první pohled jasný, že je to adaptace něčeho, co se hrálo/hraje na jevišti a děj je vlastně strašně hloupoučkej a tak. víc než cokoli mi to (jaká ironie,) připomíná jakýkoliv díl Muzikálu ze střední, kdy jsou všichni krásní, krásně zpívají, tancují a na konci si společně v happyendu zanotují nějakou vypalovačku. a krom toho ten avizovaný rock taky moc rockový nebyl. teda aspoň jak já se na to dívám. ale to všecko vem čert. vždyť, jak se ve filmu neustále omílá, rock je svoboda, rock je pro všecky a rock nikdy neumírá, no a už z úcty k muzice... bylo to fajn :)

plakát

Avengers (2012) 

Jajs, mě to bavilo! Skoro bych myslela, že mi po shlídnutí měl začít ze žil stříkat popcorn s colou. A nemyslím to nijak pejorativně, naopak! Všechno vypadalo přesně tak, jak to vypadat mělo, nebo rozhodně tak, že to všude klaplo na výbornou. Postavy si mezi sebe rozdělily pozornost férově, komunikace mezi nimi byla zábavná moc, záporák byl charismatický (s tím, že to vlastně nebylo žádné překvápko), akce byla akční, muzika bombastická, efekty efektní... já nevím, co víc chtít? Dvojku?

plakát

Beze stopy (2002) (seriál) 

Beze stopy je fajn seriál. Tak, že vesměs ničím výrazným neupoutá, ale taky nijak výrazně nezklame. Krom zápletek jednotlivých případů se seriálem táhne dějová linka, která dělá z postav lidi a to je taky fajn. To fajn je tady taková diagnóza, lepší ani horší to nebude. Což ale vlastně nevadí, zejména v případě vysílacího času, v němž seriál Nova nasadila. Beze stopy není zabitý čas, není to hloupá záležitost a není to nuda. A mimo to působí vcelku uvěřitelně. Pokud máte výhrady vůči CSI franchise pro těžkou uvěřitelnost a zbytečnou komplikovanost nebo Castlovi a Rizzoli & Isles pro komediálně laděnou show, tady budete mít pocit, že takhle nějak by to třeba mohlo vypadat. Tři plus.

plakát

Nora Roberts: Prokletá zátoka (2009) (TV film) 

Přišlo mi to otřesný. Otřesný zhruba na úrovni německých adaptací románů Rosamunde Pilcher. Příště budu raději prokládat Receptář prima nápadů Otázkami Václava Moravce nebo čímkoli jiným, v tu dobu vysílaným. Jedna s bídou (hlavně za Louisianu).

plakát

Horákovi (2006) (seriál) 

Když to běželo v televizi poprvé, bylo mi asi čtrnáct. Celá rodina se vždycky sesedla, v osm hodin jako na koni, a tu necelou hodinku jsme se bez hnutí bavili. Vážně. Fakt. Pointa, šest let je dlouhá doba. Nevím, jestli moje inteligence narostla asi tak dvacetinásobně, nebo byl v té době stav televizního vysílání ještě žalostnější, než je dneska, a nedalo se koukat už vůbec na nic jiného, nebo kde je zakopaný pes, každopádně když jsem teď v repríze znova pár dílů viděla, nějak mi to hlava nebrala. Je to hloupé a nelogické. Postavy, z nichž některé jsou prý prosperující podnikatelé, některé vysokoškolsky vzdělaní pedagogové a zbytek vesměs studenti osmiletého gymnázia, se chovají jak po lobotomii a nenajdete ani hlavu, ani patu. Krom toho je to utahané, až hrůza. Třiapadesát minut je na pořad tohohle typu zkrátka moc samo o sobě a ta celková dějová linka by se dala vyřešit asi tak během tří dílů - a to jsem velkorysá. Dvě z nostalgie (nebo čeho vlastně).

plakát

Láska je láska (2012) 

Když ono to bylo takový pěkňoučký. Ale jsou dvě věci, který mi na pěknejch filmech vadí hodně: špatnej konec a otevřenej konec. No a here we go...

plakát

Černobílý svět (2011) 

Krásný film o absolutně nekrásném období amerických dějin. Všechno je podáno tak atraktivně, že retro nepůsobí jako retro, herci jsou výborní, příběh je silný a jinak by to ani nešlo a... já nevím, tak nějak mám pocit, že se jednání hrdinů nemůže moc lišit od jednání jakýchkoliv hrdinů tehdejšího světa. Že některé postavy byly opravdu černobílé a že se se situací vyrovnávali přesně podle toho, že to nebyla lehká doba, že stát na správné straně barikády, jakkoliv je tohle vnímání subjektivní, nikdy není jednoduché. A rozhodně nemám pocit, že by to bylo nějaké laciné tahání emocí z diváka. Líbilo se mi to moc - takových filmů víc, vždycky zahřejou :)