LuccinyFilmy

Po zhlédnutí Babovřesek I jsem si myslela, že Troška opravdu narazil na absolutní dno a hlouběji to nejde. Druhý díl mi ukázal, že jsem se pletla.

Splácaná a neoriginální slátanina s mně krajně nesympatickými herci, ve které se chvílemi nevysvětlitelně zpívají verše z pera člověka, který zřejmě trpí nějakou závažnou poruchou, takže dobírat si ho pro ni by bylo kruté. Zoufalost scénáře potvrzují scény typu dva ze tří chlapů s věkovým průměrem 30 let, kteří celý život vozili seno, nejsou schopni zodpovědět jednoduchou otázku s tématem seno. Půl hvězdičky dávám za vlka a půl za holuba, kteří byli alespoň vtipní.

Hobita jsem už viděla, z Pohádkáře se mi již preventivně dělá špatně a nic jiného v kině na Vánoce nehráli. Nakonec mě překvapilo, že film nebyl až tak veliká blbost, jak jsem čekala, naopak se jim několik vtipů opravdu vydařilo.

Možná je už hodně znát, že film je vlastně jen takovým odsekem zbytku, ale pořád je to pěkná podívaná. Nejlepší byl začátkem s drakem, pak už je tam možná pár hluchých míst plných významných pohledů v dál. Vedlejší linku se Sauronem a mutující Galadriel si klidně mohli odpustit, taktéž odvolávám, že Tauriel byla vhodně vložená postava, protože je zcela zbytečná. Thorinova proměna a "potemnění" příběhu bylo nicméně zpracované pěkně. Po všech těch akrobatických kreacích a neuvěřitelných únicích v předchozích dílech jistě mnoho diváků šokovalo, že trpaslíci najednou začali arbitrárně umírat, ale to by nebyl Jackson, aby se věrně nedržel předlohy.

Začátek nuda, konec otřes, ale prostředek filmu je perfektní - pokud Nolanům odpustíte, že do dialogů neustále strkají věty jako vystřižené z obálek populárně-naučných knížek od Hawkinga nebo Greena (posádka cestuje dva roky k červí díře, těsně před ní jednoho z nich napadne Hele, a jak to vlastně funguje? No to máš tak, řekne druhý, a opravdu doslova a do písmene vytáhne kousek papíru, nakreslí čáru a významně papír přeloží). Film, který zpočátku vypadal, že velmi pěkně zpracovává technokratickou antropocentrickou fantazii o tom, že až zničíme vlastní planetu, budou na naši "vyvolenou rasu" hned za jedním galaktickým rohem čekat nové obyvatelné světy, však zcela zabilo posledních 45 minut. **SPOILERY** V těch posledních 45 minutách se totiž zcela změní tón vyprávění a z velmi věrného vyobrazení omylných, vypočítavých a sobeckých lidí, kteří mají všichni zpočátku nejlepší úmysly, ale je jim zkrátka souzeno být sami sobě nejhoršími nepřáteli, se stane fraška na úrovni telenovely. Sledovat pobyt hlavního hrdiny v "pěti dimenzích" na 2D plátně byla hrůza (Nolan si prostě asi nedokázal odpustit ty obligátní časové hříčky rádoby chytrých sci-fi filmů - omg komunikuji sám se sebou z budoucnosti, wow, tak to je teda síla), jeho setkání se svojí stoletou dcerou bylo ještě horší a zcela rozbilo předchozí silný dojem, z toho, když sledoval její postupné stárnutí z vesmíru.

Velmi doslovné, ale také velmi kvalitní zpracování knižní předlohy. Z proměny Rosamund Pike mi doteď zůstává rozum stát.

Romantické komedie nemám v oblibě - s výjimkou těch, které točí Woody Allen. V poslední době se mi zdá jako jeden z mála režisérů, jejichž filmy jsou zkrátka sázkou na jistotu. Hravý konverzační film, jenž si bere na paškál víru v nadpřirozeno.

Až dojemně konzervativní film o konzervativních hodnotách a fantazii mužů středního věku.

Že já na ta Mezipatra vůbec chodím. Už jednou mi bylo z výběru krátkých filmů o lesbách trapně, jak jsou špatné - opravdu je tohle výběr? - a teď zase. Tento kousek doporučuji jen divákům, kteří si protrpí těch pár okecávaček, aby se mohli podívat na olizující se mladé kurvičky.

Hádej, kdo přijde na večeři? Rabín Jákob! Ano, humor odpichující se od rasismu je vtipný i po padesáti letech. Jinak nic světoborného a opravdu jedna velká vykrádačka těchto dvou klasik (k čemuž se ostatně hrdě hlásí).