milan.jaros

Zvláštní, opravdu zvláštní podívaná. Od svých kino-kamarádů jsem se dočkal dvou typů reakcí - jedni si jej zamilovali, jako já, a ti druzí jej naprosto smetli ze stolu: „A už mi nikdy nic nedoporučuj!“ Já ten film zbožňuju, protože jde úplně na dřeň. Oprostíte se od vnímání toho nedůležitého (co naplat, že tam hraje moje Nicolka) a začnete přemýšlet... Ale tolik, až to začne bolet. Přiznám se, že mi bylo opravdu špatně, skoro až fyzicky. Ne, není to film pro každého, ale když mu dáte šanci, zaručeně budete překvapeni. Hodnotím 92%.

Tak jste se už taky možná doslechli, že už není třeba volat Wolfa, že stačí když u sebe budete nosit tyč. Tenhle film doporučuji shlédnout, a to i přestože nemůžu říct, že by se mi líbil. Je to takový ten typ komedie, u které hodně záleží v jakém rozpoložení a s kým se na něj (poprvé) podíváte - něco jako Prcičky; Slunce, seno; Snowboarďáci. Hodnotím 53%. A určitě mu někdy v budoucnu dám ještě šanci.

Zvonilka je pro mě skoro to samé, co pro moji ženu Hledá se Dory. Nemůžu stále přijít na to, proč mi tahle pohádka přijde ubohá. O to víc, o co víc se líbí mým holčičkám. Snad proto, že ta pohádka je přeslazená, přetřpitkovaná, graficky nezajímavá, ucajdaná a přeuměle vychovávající? Snad proto, že je ta malá pipka nepoučitelná, namyšlená, dětinská nafrněná a blbá? Nevim. A to se mi líbí blondýnky. Pohádky by měly chytit za srdce, vyprávět, pobavit a snad i poučit. Nic z toho Zvonilka nedokáže - empiricky jsem si to ověřil tak, že je to jedna z mála pohádek, kde moje holčičky nejsou schopny vyprávět o ději, ale jen povídají o tom, jak má třpitivý křidýlka, jaký tam mají krásný kytičky a jak je Zvonilka nádherná. Mažu. Pro mě 35%.