Recenze (64)
Lidská stonožka (2009)
Naprosto vynikající a nemálo úchylný nápad, Dieter Laser v roli šíleného doktora je božský, tim myslím tak, že potkat tohohle chlápka, tak už jen z jeho vzhledu bych měla noční můry. Jinak mi občas vadily dialogy mezi děvčaty, logika jejich uvažování a stejně tak uvažování policistů. Asi si vyrobim trojpsa :D
Donnie Darko (2001)
Ano, opravdu dávám jen 2*. Pořád mi lidi říkali, jak je to úžasné, tak jsem na to koukla, zjistila jsem, že už jsem to jednou viděla, a opravdu mi to v paměti neutkvělo, žádný hluboký zážitek se nekonal. Nuda. Akorát ta maska králíka se povedla, tu chci :D
Sedm hladových (1988)
Podle ukázek to vypadalo slibně, ale realita byla jiná. Docela nudné.
Vanilkové nebe (2001)
Ze začátku jsem pořád přepínala, když to dávali v TV, protože to vypadalo jako tucotvá americká romantika, ale pak mě to dostalo, sice jsem se občas ztrácela, takže se na to budu muset ještě podívat, ale velmi zajímavý příběh.
Čachtická paní (2009)
Bathory nebyla špatná, ale já znám z knih Alžbětu jako krutou vládkyni, posedlou krásou, koupající se v krvi. Tak ji mám ráda, tak ji prostě znám a přesně tak byla zobrazena v tomto filmu.
Quills - Perem markýze de Sade (2000)
Oproti 120 dnům Sodomy slabý odvar (to ovšem nemyslím špatně). Sadeho život neznám, ale jak tu byl zobrazen, tak nějak jsem si ho vždy předsavovala. Skvěle vybraní herci.
Saló aneb 120 dnů sodomy (1975)
Tak k fůře "odpadů" přidám *****. Silně rozporuplný a kontroverzní film. Sadeho mám ráda, 120 dnů jsem četla a z filmu jsem byla podobně nadšená.Nechutné mi to nepřijde, je třeba trochu nadhledu, film prostě předvádí mnoho různých sexuálních úchylek, bez obalu, natvrdo. Nic pro slabé žaludky. Nevím, asi jsem úchyl, ale prostě ten film zbožňuju :D
Společnost mrtvých básníků (1989)
Carpe diem...úžasné poselství, na které žel mnoho lidí zapomíná...
Šílení (2005)
Ačkoli jsem předtím Švankmajerovu tvorbu neznala, tohle jsem vidět musela, protože je to inspirováno Markýzem de Sade a Poem. Byla jsem naproto nadšená, Švankmajer prostě umí. Je to ulítlé, je to šílené, je to prostě dokonalé. A pan Tříska geniální.
Requiem za sen (2000)
Zpočátku mě to nenadchlo, čekala jsem, co z toho vyleze, ale nakonec...asi nejsilnější filmový zážitek. Ještě když bylo po závěrečných titulkách, tak jsem seděla a čuměla s otevřenou pusou a skoro nedýchala.